Tyreoidální léčiva: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (→Antithyreoidální látky (tyreostatika): proklep) |
(Oprava šablony HVLP) |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__noTOC__ | |||
Léčiva dělíme na [[Hormony štítné žlázy a jejich funkce v regulačních dějích|thyreoidální hormony]] a antithyreoidální látky. | Léčiva dělíme na [[Hormony štítné žlázy a jejich funkce v regulačních dějích|thyreoidální hormony]] a antithyreoidální látky. | ||
== Thyreoidální hormony == | == Thyreoidální hormony == | ||
Užívají se jako substituční látky při [[hypotyreóza|hypothyreóze]], na záněty štítné žlázy, k supresivní terapii [[Nádory štítné žlázy|karcinomu štítné žlázy]]. Mezi nežádoucí účinky patří symptomy hyperthyreózy (nervozita, úbytek hmotnosti) a kardiotoxicita (tachykardie, anginózní bolesti, dysrytmie). | Užívají se jako substituční látky při [[hypotyreóza|hypothyreóze]], na záněty štítné žlázy, k supresivní terapii [[Nádory štítné žlázy|karcinomu štítné žlázy]]. Mezi nežádoucí účinky patří symptomy hyperthyreózy (nervozita, úbytek hmotnosti) a kardiotoxicita (tachykardie, anginózní bolesti, dysrytmie). | ||
* '''Levothyroxin''' (T<sub>4</sub>) – projev s latencí 3–5 dnů, plný účinek za 2–4 týdny, podání 1x denně. | * '''Levothyroxin''' (T<sub>4</sub>) – projev s latencí 3–5 dnů, plný účinek za 2–4 týdny, podání 1x denně. | ||
[[Soubor:Levothyroxine 200.svg|náhled|Levothyroxin]] | |||
[[Soubor:Letrox.jpg | náhled | Letrox®, hromadně vyráběný léčivý přípravek s {{HVLP|levothyroxinem|vyhledej=levothyroxin}}]] | |||
* '''Liothyronin''' (T<sub>3</sub>) – projev za 1–3 dny, podání 2–3x denně. | * '''Liothyronin''' (T<sub>3</sub>) – projev za 1–3 dny, podání 2–3x denně. | ||
[[Soubor:Liothyronine.svg|náhled|Liothyronin]] | |||
== Antithyreoidální látky (tyreostatika) == | == Antithyreoidální látky (tyreostatika) == | ||
Cílem je snížit tvorbu hormonů štítné žlázy u [[hyperthyreóza|hyperthyreózy]]. Mohou vést i ke zvětšení žlázy. Inhibují thyreoperoxidasu a tím snižují jodaci tyrosinových zbytků thyreoglobulinu. Vedou k rychlému snížení plazmatických koncentrací hormonů, ale klinická odezva se dostavuje za 4–8 týdnů z důvodu velkých rezerv tyroxinu a jeho dlouhého poločasu. Procházejí placentou. Mohou způsobovat reverzibilní granulocytopenii (u 0,5%), alergické reakce (až u 25%) | Cílem je snížit tvorbu hormonů štítné žlázy u [[hyperthyreóza|hyperthyreózy]]. Mohou vést i ke zvětšení žlázy. '''Inhibují thyreoperoxidasu''' a tím snižují jodaci tyrosinových zbytků thyreoglobulinu. Vedou k rychlému snížení plazmatických koncentrací hormonů, ale klinická odezva se dostavuje za 4–8 týdnů z důvodu velkých rezerv tyroxinu a jeho dlouhého poločasu. Procházejí placentou. Mohou způsobovat reverzibilní granulocytopenii (u 0,5 %), alergické reakce (až u 25 %) | ||
* '''Karbimazol''' – proléčivo, přeměňuje se na thiamazol. | * '''Karbimazol''' – proléčivo, přeměňuje se na thiamazol. | ||
* '''Thiamazol''' | * '''Thiamazol''' | ||
* '''Propylthiouracil''' – krátký poločas, 4x denně. | * '''Propylthiouracil''' – krátký poločas, 4x denně. | ||
Mimo inhibitorů thyreoperoxidasy existují i tyreostatika inhibující příjem jódu do thyreocytů – '''perchloráty''' (též chloristany). V ČR momentálně žádný takový lék není registrován, ačkoliv zaměstnancům Jaderné elektrárny Temelín budou podány kapky chloristanu sodného v případě aktivace traumaplánu (zabránění vychytání radioaktivního jódu štítnou žlázou).<ref>{{Citace | |||
| typ = legislativní_dokument | |||
| země = Česká republika | |||
| instituce = Ministerstvo zdravotnictví | |||
| dokument = Věstník Ministerstva zdravotnictví | |||
| sbírka = Část 2 | |||
| rok = 2004 | |||
| strany = 10 | |||
}} | |||
</ref> | |||
=== Aniontové inhibitory === | === Aniontové inhibitory === | ||
| Řádek 19: | Řádek 35: | ||
== Jód == | == Jód == | ||
* '''Radioaktivní jód''' – používá se k destrukci parenchymu, je vychytán ve štítné žláze a emituje [[beta záření]]. | * '''Radioaktivní jód''' – používá se k destrukci parenchymu, je vychytán ve štítné žláze a emituje [[beta záření]]. | ||
* '''Anorganický jód''' – funkce žlázy je závislá na jeho přísunu (150–200 | * '''Anorganický jód''' – funkce žlázy je závislá na jeho přísunu (150–200 μg denně). | ||
* '''Jodid draselný''' – podává se při hypothyreóze nebo také ve vysokých dávkách jako prevence před ohrožením radioaktivním jódem. | * '''Jodid draselný''' – podává se při hypothyreóze nebo také ve vysokých dávkách jako prevence před ohrožením radioaktivním jódem. | ||
| Řádek 55: | Řádek 71: | ||
| rozsah = 672 | | rozsah = 672 | ||
}} | }} | ||
=== Reference === | |||
<references /> | |||
</noinclude> | |||
[[Kategorie:Farmakologie]] | [[Kategorie:Farmakologie]] | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 10. 2024, 17:37
Léčiva dělíme na thyreoidální hormony a antithyreoidální látky.
Thyreoidální hormony[upravit | editovat zdroj]
Užívají se jako substituční látky při hypothyreóze, na záněty štítné žlázy, k supresivní terapii karcinomu štítné žlázy. Mezi nežádoucí účinky patří symptomy hyperthyreózy (nervozita, úbytek hmotnosti) a kardiotoxicita (tachykardie, anginózní bolesti, dysrytmie).
- Levothyroxin (T4) – projev s latencí 3–5 dnů, plný účinek za 2–4 týdny, podání 1x denně.
- Liothyronin (T3) – projev za 1–3 dny, podání 2–3x denně.
Antithyreoidální látky (tyreostatika)[upravit | editovat zdroj]
Cílem je snížit tvorbu hormonů štítné žlázy u hyperthyreózy. Mohou vést i ke zvětšení žlázy. Inhibují thyreoperoxidasu a tím snižují jodaci tyrosinových zbytků thyreoglobulinu. Vedou k rychlému snížení plazmatických koncentrací hormonů, ale klinická odezva se dostavuje za 4–8 týdnů z důvodu velkých rezerv tyroxinu a jeho dlouhého poločasu. Procházejí placentou. Mohou způsobovat reverzibilní granulocytopenii (u 0,5 %), alergické reakce (až u 25 %)
- Karbimazol – proléčivo, přeměňuje se na thiamazol.
- Thiamazol
- Propylthiouracil – krátký poločas, 4x denně.
Mimo inhibitorů thyreoperoxidasy existují i tyreostatika inhibující příjem jódu do thyreocytů – perchloráty (též chloristany). V ČR momentálně žádný takový lék není registrován, ačkoliv zaměstnancům Jaderné elektrárny Temelín budou podány kapky chloristanu sodného v případě aktivace traumaplánu (zabránění vychytání radioaktivního jódu štítnou žlázou).[1]
Aniontové inhibitory[upravit | editovat zdroj]
Kompetitivně blokují transport jodidů. Používají se pro diagnostiku.
- Thiokyanát
- Chloristan
Jód[upravit | editovat zdroj]
- Radioaktivní jód – používá se k destrukci parenchymu, je vychytán ve štítné žláze a emituje beta záření.
- Anorganický jód – funkce žlázy je závislá na jeho přísunu (150–200 μg denně).
- Jodid draselný – podává se při hypothyreóze nebo také ve vysokých dávkách jako prevence před ohrožením radioaktivním jódem.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.
- LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Česká republika. Ministerstvo zdravotnictví. Věstník Ministerstva zdravotnictví. In Část 2. 2004. s. 10.
