Retikulární formace: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(Nový článek.) |
|||
| (Není zobrazeno 23 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Retikulární formace''' (RF) je fylogeneticky stará síť vzájemně propojených [[neuron]] | __NOTOC__ | ||
[[Soubor:Gray694.png|thumb|350px|Formatio reticularis na řezu oblongatou.]] | |||
'''Retikulární formace''' (RF) je fylogeneticky stará síť vzájemně propojených [[neuron|neuronů]]. Prostupuje [[mozkový kmen|mozkovým kmenem]], pokračuje do [[thalamus|thalamu]] a [[hypothalamus|hypothalamu]], kaudálně navazuje na propriospinální [[mícha|míšní]] síť.<ref name="Seidel">{{Citace | |||
|typ = kniha | |typ = kniha | ||
|příjmení1 = SEIDL | |příjmení1 = SEIDL | ||
| Řádek 13: | Řádek 15: | ||
|isbn = 80-247-0623-7 | |isbn = 80-247-0623-7 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Začíná jako pruh šedé hmoty v krční části míchy. Veliká část jsou interneurony. | |||
'''Funkce :''' | |||
-senzitivní, motorická a autonomní funkce, složité reflexy | |||
- centrum řízení dýchání, kardiovaskulární soustavy, vazomotoriky, spánku, bdění | |||
''- ARAS - ascendentní retikulární aktivační systém'' - udržení stavu bdění, cirkadiánní cyklus ( 24 hodinový) | |||
- ''retikulospinální systém -'' motorické funkce | |||
'''3 hlavní zóny jader''' : ''a) nuclei raphes b) mediální oblast c) laterální oblast'' | |||
'''Jádra:''' | '''Jádra:''' | ||
# při střední čáře [[pons Varoli|pontu]] (nuclei raphe) | |||
# laterálně magnocelulární RF (převážně eferentní) | #při střední čáře [[pons Varoli|pontu]] (nuclei raphe), | ||
# na pomezí pontu a [[prodloužená mícha|oblongaty]] gigantocelulární RF + centrální retikulární jádro + parvocelulární RF (převážně aferentní) zasahující do [[střední mozek|mezencefala]] | #laterálně magnocelulární RF (převážně eferentní), | ||
# v oblongatě jádra paramediánní (propojení [[mozeček|mozečku]]) + laterální (spojení s mozečkem a míchou) | #na pomezí pontu a [[prodloužená mícha|oblongaty]] gigantocelulární RF + centrální retikulární jádro + parvocelulární RF (převážně aferentní) zasahující do [[střední mozek|mezencefala]], | ||
* funkce: gigantocelulární jádro | #v oblongatě jádra paramediánní (propojení [[mozeček|mozečku]]) + laterální (spojení s mozečkem a míchou), | ||
*funkce: gigantocelulární jádro – stoj + chůze, jádro v lat. pontu – kontrola [[močový měchýř|močového měchýře]], centrální jádra oblongaty – cirkulace + respirace | |||
'''<u>Nuclei raphes</u>''' | |||
- podél střední čáry mozkového kmene, různé druhy - ''heterogenní,'' produkují neurotransmitery jako '''serotonin, GABA, glycin, neuropeptidy, substancia P, cholecystokinin''' | |||
'''<u>Mediální oblast jader</u>''' | |||
- zdroj ''eferentních'' drah - efektorová část | |||
'''<u>Laterální oblast jader</u>''' | |||
- ''aferentní vlákna'', senzitivní část | |||
- z míchy, rombencefala, jádra hlavových nervů, mezimozku, kůry koncového mozku, bazálních jader | |||
'''Neurony RF produkují:''' | '''Neurony RF produkují:''' | ||
== Ascendentní retikulární formace == | *'''''[[serotonin]]''''' – s maximem v ncl. raphe v oblongatě, pontu i mezencefalu, | ||
* dostává všechny podněty ze všech aferentních senzitivních + senzorických drah (exteroreceptorů, proprioreceptorů, receptorů z vnitřních orgánů) | *'''''[[dopamin]]''''' – v tegmentu mezencefala, | ||
* propojena s mozkovou [[cortex cerebri|kůrou]] | *'''''[[noradrenalin]]''''' – v pontu – ''locus coeruleus'' + laterobazálně ve stěně IV. komory, | ||
* její stálá aktivita zajišťuje bdělost ('''ARAS''' | *'''''[[adrenalin]]''''' – v oblongatě, | ||
* při poruše [[poruchy vědomí|porucha vědomí]] (až kóma)<ref name="Seidel"/> | *v patogenezi řady chorob figurují aminergní neurony kontrolující [[spánek]] a bdění, pozornost a náladu s úzkým vztahem k senzorice, | ||
*serotonin + noradrenalin vztah k [[depresivní syndrom|depresi]], dopamin k [[schizofrenie|schizofrenii]]<ref name="Seidel" />. | |||
==Ascendentní retikulární formace ARAS== | |||
*dostává všechny podněty ze všech aferentních senzitivních + senzorických drah (exteroreceptorů, proprioreceptorů, receptorů z vnitřních orgánů), | |||
*propojena s mozkovou [[cortex cerebri|kůrou]], | |||
*její stálá aktivita zajišťuje bdělost ('''ARAS''' – část RF, která svým působením na mozkovou kůru ovlivňuje vědomí a bdělý stav) | |||
*při poruše [[poruchy vědomí|porucha vědomí]] (až kóma)<ref name="Seidel" />. | |||
{{Kamera}}[https://youtube.com/watch?v=QZBR5N9MdkY?&t=816 ARAS] - YouTube video | |||
==Descendentní RF== | |||
#''' facilitační RF''' – má stálou aktivitu, v rostrální oblasti kmene, | |||
#'''inhibiční RF''' – nemá spontánní aktivitu, řízena kůrou + bazálními ganglii, | |||
Obě tyto části mají vztah k hybnosti, především k dráždivosti γ-motoneuronů.<ref name="Seidel" />. | |||
==Odkazy== | |||
===Související články=== | |||
*[[Mozeček]] | |||
*[[Bazální ganglia]] | |||
*[[Capsula interna]] | |||
*[[Poruchy vědomí]] | |||
===Externí odkazy=== | |||
*[[wikipedia:cs:Retikulární formace|Retikulární formace]] | |||
== | ===Reference=== | ||
<references /> | |||
<references/> | |||
[[Kategorie:Neurologie]] | [[Kategorie:Neurologie]] | ||
[[Kategorie:Fyziologie]] | [[Kategorie:Fyziologie]] | ||
[[Kategorie:Anatomie]] | [[Kategorie:Anatomie]] | ||
Aktuální verze z 30. 9. 2024, 12:04
Retikulární formace (RF) je fylogeneticky stará síť vzájemně propojených neuronů. Prostupuje mozkovým kmenem, pokračuje do thalamu a hypothalamu, kaudálně navazuje na propriospinální míšní síť.[1]
Začíná jako pruh šedé hmoty v krční části míchy. Veliká část jsou interneurony.
Funkce :
-senzitivní, motorická a autonomní funkce, složité reflexy
- centrum řízení dýchání, kardiovaskulární soustavy, vazomotoriky, spánku, bdění
- ARAS - ascendentní retikulární aktivační systém - udržení stavu bdění, cirkadiánní cyklus ( 24 hodinový)
- retikulospinální systém - motorické funkce
3 hlavní zóny jader : a) nuclei raphes b) mediální oblast c) laterální oblast
Jádra:
- při střední čáře pontu (nuclei raphe),
- laterálně magnocelulární RF (převážně eferentní),
- na pomezí pontu a oblongaty gigantocelulární RF + centrální retikulární jádro + parvocelulární RF (převážně aferentní) zasahující do mezencefala,
- v oblongatě jádra paramediánní (propojení mozečku) + laterální (spojení s mozečkem a míchou),
- funkce: gigantocelulární jádro – stoj + chůze, jádro v lat. pontu – kontrola močového měchýře, centrální jádra oblongaty – cirkulace + respirace
Nuclei raphes
- podél střední čáry mozkového kmene, různé druhy - heterogenní, produkují neurotransmitery jako serotonin, GABA, glycin, neuropeptidy, substancia P, cholecystokinin
Mediální oblast jader
- zdroj eferentních drah - efektorová část
Laterální oblast jader
- aferentní vlákna, senzitivní část
- z míchy, rombencefala, jádra hlavových nervů, mezimozku, kůry koncového mozku, bazálních jader
Neurony RF produkují:
- serotonin – s maximem v ncl. raphe v oblongatě, pontu i mezencefalu,
- dopamin – v tegmentu mezencefala,
- noradrenalin – v pontu – locus coeruleus + laterobazálně ve stěně IV. komory,
- adrenalin – v oblongatě,
- v patogenezi řady chorob figurují aminergní neurony kontrolující spánek a bdění, pozornost a náladu s úzkým vztahem k senzorice,
- serotonin + noradrenalin vztah k depresi, dopamin k schizofrenii[1].
Ascendentní retikulární formace ARAS[upravit | editovat zdroj]
- dostává všechny podněty ze všech aferentních senzitivních + senzorických drah (exteroreceptorů, proprioreceptorů, receptorů z vnitřních orgánů),
- propojena s mozkovou kůrou,
- její stálá aktivita zajišťuje bdělost (ARAS – část RF, která svým působením na mozkovou kůru ovlivňuje vědomí a bdělý stav)
- při poruše porucha vědomí (až kóma)[1].
ARAS - YouTube video
Descendentní RF[upravit | editovat zdroj]
- facilitační RF – má stálou aktivitu, v rostrální oblasti kmene,
- inhibiční RF – nemá spontánní aktivitu, řízena kůrou + bazálními ganglii,
Obě tyto části mají vztah k hybnosti, především k dráždivosti γ-motoneuronů.[1].
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
