Antioxidační ochrana lidského těla: Porovnání verzí
(Autor: Tereza Lichnovska) |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 45 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__toc__ | |||
Při metabolických pochodech vznikají reaktivní formy kyslíku (reactive oxygen species | Při metabolických pochodech vznikají [[reaktivní formy kyslíku]] (reactive oxygen species – ROS) a [[reaktivní formy dusíku]] (reactive nitrogen species – RNS). Všechny reaktivní formy dusíku významné z biologického hlediska obsahují i atom kyslíku, někdy se proto označují také jako ''reaktivní formy kyslíku a dusíku'' (reactive oxygen and nitrogen species, RONS). | ||
=== | == Reaktivní formy kyslíku a dusíku == | ||
=== | Zahrnují dvě skupiny látek<ref>{{Citace | typ = kniha| příjmení1 = Ledvina | ||
| jméno1 = Miroslav | titul = Biochemie pro studující medicíny | vydání = - | vydavatel = Karolinum | rok = 2009 | |||
| isbn = 9788024614144 | strany = }} </ref>: | |||
; Volné radikály | |||
: Obsahují nepárový elektron, díky čemuž jsou velmi reaktivní. Typickými zástupci jsou např. hydroxylový radikál ·OH, superoxid O<sub>2</sub><sup>·−</sup> nebo oxid dusnatý NO·. | |||
; Neradikálové reaktivní formy | |||
: Sloučeniny kyslíku (popř. kyslíku a dusíku), které sice samy nemají povahu volných radikálů, ty z nich však mohou snadno vznikat dalšími reakcemi. Patří mezi ně např. peroxid vodíku H<sub>2</sub>O<sub>2</sub> nebo peroxinitrit ONOO<sup>−</sup>. | |||
Volné radikály vznikají třemi různými způsoby: homolytickým štěpením kovalentní vazby, redukcí (přidáním jednoho elektronu) nebo oxidací (ztrátou jednoho elektronu). Reaguje-li radikál s jinou normální molekulou, změní ji také na radikál (propagace radikálové reakce). K dokončení radikálové reakce dojde až reakcí dvou radikálů. | |||
Volné radikály poškozují [[mastné kyseliny]], lipidy a proteiny, současně se ale i podílejí na imunitní ochraně organismu. | |||
{{Podrobnosti|Základní reaktivní formy kyslíku a dusíku}} | |||
=== Prospěšnost ROS ve zdravém organismu === | |||
Hydroxylový radikál vznikající činností enzymu monooxygenázy je v játrech důležitý pro hydroxylaci xenobiotik včetně léků, a v nadledvinách pro hydroxylaci [[steroidy|steroidů]] (vznik [[Žlučové kyseliny|žlučových kyselin]]). [[Neutrofily]] a [[makrofágy]] používají reaktivní formy kyslíku (superoxid a peroxid vodíku) k odstraňování zbytků mrtvých buněk a k fagocytóze bakterií. Jako významný lokální [[hormon]] a [[neurotransmiter]] se oxid dusnatý podílí na relaxaci hladké svaloviny cév, GIT a corpus cavernosum penis. Má antiagregační a antiadhezivní účinek na trombocyty a leukocyty a v CNS ovlivňuje učení a paměť. | |||
== | == Antioxidační ochrana == | ||
Nadměrnému působení volných radikálů se organismus brání třemi způsoby. Jednak se brání tvorbě velkého množství regulací [[enzym]]ů, které je tvoří. Druhou možností je zachycení a odstranění již vytvořených radikálů, toho se účastní enzymové a endogenní antioxidanty. Selžou-li dva předchozí mechanismy, uplatní se reparační mechanismy poškozených biomolekul. | |||
=== Antioxidační enzymy === | |||
== | ==== Superoxiddismutáza ==== | ||
Je součástí každé buňky. Katalyzuje dismutaci superoxidu na dioxygen a peroxid vodíku: | |||
O<sub>2</sub><sup>•</sup><sup>-</sup> + O<sub>2</sub><sup>•</sup><sup>-</sup> + 2H<sup>+</sup> → O<sub>2</sub> + H<sub>2</sub>O<sub>2</sub> | |||
Je nepostradatelná pro život na naší planetě. Ve třech formách se vyskytuje extracelulárně a v mitochondriích eukaryot a prokaryot. | |||
==== Glutathionperoxidáza ==== | |||
Pomocí tripeptidu glutathionu redukuje peroxid vodíku na vodu: | |||
2 GSH + H<sub>2</sub>O<sub>2</sub> → GS-SG + 2 H<sub>2</sub>O | |||
Vyskytuje se v několika formách, v aktivním místě obsahuje selenocystein. | |||
[[Soubor:Antioxidant pathway.svg|náhled|360px|Antioxidační působení enzymů na ROS]] | |||
==== Kataláza ==== | |||
Tetramer, každý obsahuje jednu prostetickou protoporfyrinovou skupinu s Fe <sup>3</sup><sup>+</sup>. Katalyzuje dismutaci peroxidu vodíku na kyslík a vodu. Vyskytuje se v peroxisomech a erytrocytech. | |||
=== | === Vysokomolekulární endogenní antioxidanty === | ||
'''Vysokomolekulární endogenní antioxidanty''' jsou proteiny schopné vázat přechodné prvky (železo a [[měď]]) a měnit jejich oxidoredukční vlastnosti tak, aby přestaly katalyzovat radikálové reakce. | |||
* [[transferin]] / [[laktoferin]] (váže Fe<sup>3</sup><sup>+</sup>); | |||
''' | * [[feritin]] (skladování Fe<sup>3</sup><sup>+</sup>); | ||
* [[haptoglobin]] / [[hemopexin]]''' (váže cirkulující hemoglobin / hem); | |||
* [[ceruloplazmin]]; | |||
* [[albumin]]. | |||
* | === Nízkomolekulární endogenní antioxidanty === | ||
* | * [[Kyselina askorbová|Askorbát]] (vitamin C); | ||
* ''' | * [[Vitamin E|Alfa tokoferol]] (vitamin E); | ||
* [[Koenzym Q]]; | |||
* | * [[Karotenoidy]], [[Beta-karoten]] a [[vitamin A]]; | ||
* '''Thioly''' a '''disulfidy'''; | |||
* [[Kyselina močová]], [[bilirubin]]. | |||
== | === Patobiochemie antioxidační ochrany === | ||
=Patobiochemie antioxidační ochrany= | |||
Je-li vznik reaktivních forem kyslíku a dusíku větší než jejich odstraňování, dojde ke vzniku nerovnováhy nazývané [[oxidační stres]]. | Je-li vznik reaktivních forem kyslíku a dusíku větší než jejich odstraňování, dojde ke vzniku nerovnováhy nazývané [[oxidační stres]]. | ||
<noinclude> | |||
== Odkazy == | |||
=== Externí články === | |||
* [http://www.solen.cz/pdfs/int/2009/01/06.pdf Volné radikály, antioxidanty a stárnutí] | |||
* [https://is.muni.cz/th/asqtv/AuOZ_nove.pdf?so=nx Antioxidační účinky ovoce a zeleniny] - Bakalářská práce v oboru výživa člověka | |||
=== Zdroj === | === Zdroj === | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
Řádek 100: | Řádek 82: | ||
| místo = Praha | | místo = Praha | ||
| vydavatel = Grada | | vydavatel = Grada | ||
| rok = | | rok = 2000 | ||
| rozsah = | | rozsah = 320 | ||
}} | }} | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
Řádek 118: | Řádek 100: | ||
}} | }} | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Fyziologie]] | |||
[[Kategorie:Biochemie]] | |||
[[Kategorie:Patobiochemie]] |
Aktuální verze z 11. 5. 2024, 13:38
Při metabolických pochodech vznikají reaktivní formy kyslíku (reactive oxygen species – ROS) a reaktivní formy dusíku (reactive nitrogen species – RNS). Všechny reaktivní formy dusíku významné z biologického hlediska obsahují i atom kyslíku, někdy se proto označují také jako reaktivní formy kyslíku a dusíku (reactive oxygen and nitrogen species, RONS).
Reaktivní formy kyslíku a dusíku[upravit | editovat zdroj]
Zahrnují dvě skupiny látek[1]:
- Volné radikály
- Obsahují nepárový elektron, díky čemuž jsou velmi reaktivní. Typickými zástupci jsou např. hydroxylový radikál ·OH, superoxid O2·− nebo oxid dusnatý NO·.
- Neradikálové reaktivní formy
- Sloučeniny kyslíku (popř. kyslíku a dusíku), které sice samy nemají povahu volných radikálů, ty z nich však mohou snadno vznikat dalšími reakcemi. Patří mezi ně např. peroxid vodíku H2O2 nebo peroxinitrit ONOO−.
Volné radikály vznikají třemi různými způsoby: homolytickým štěpením kovalentní vazby, redukcí (přidáním jednoho elektronu) nebo oxidací (ztrátou jednoho elektronu). Reaguje-li radikál s jinou normální molekulou, změní ji také na radikál (propagace radikálové reakce). K dokončení radikálové reakce dojde až reakcí dvou radikálů. Volné radikály poškozují mastné kyseliny, lipidy a proteiny, současně se ale i podílejí na imunitní ochraně organismu.
Prospěšnost ROS ve zdravém organismu[upravit | editovat zdroj]
Hydroxylový radikál vznikající činností enzymu monooxygenázy je v játrech důležitý pro hydroxylaci xenobiotik včetně léků, a v nadledvinách pro hydroxylaci steroidů (vznik žlučových kyselin). Neutrofily a makrofágy používají reaktivní formy kyslíku (superoxid a peroxid vodíku) k odstraňování zbytků mrtvých buněk a k fagocytóze bakterií. Jako významný lokální hormon a neurotransmiter se oxid dusnatý podílí na relaxaci hladké svaloviny cév, GIT a corpus cavernosum penis. Má antiagregační a antiadhezivní účinek na trombocyty a leukocyty a v CNS ovlivňuje učení a paměť.
Antioxidační ochrana[upravit | editovat zdroj]
Nadměrnému působení volných radikálů se organismus brání třemi způsoby. Jednak se brání tvorbě velkého množství regulací enzymů, které je tvoří. Druhou možností je zachycení a odstranění již vytvořených radikálů, toho se účastní enzymové a endogenní antioxidanty. Selžou-li dva předchozí mechanismy, uplatní se reparační mechanismy poškozených biomolekul.
Antioxidační enzymy[upravit | editovat zdroj]
Superoxiddismutáza[upravit | editovat zdroj]
Je součástí každé buňky. Katalyzuje dismutaci superoxidu na dioxygen a peroxid vodíku:
O2•- + O2•- + 2H+ → O2 + H2O2
Je nepostradatelná pro život na naší planetě. Ve třech formách se vyskytuje extracelulárně a v mitochondriích eukaryot a prokaryot.
Glutathionperoxidáza[upravit | editovat zdroj]
Pomocí tripeptidu glutathionu redukuje peroxid vodíku na vodu:
2 GSH + H2O2 → GS-SG + 2 H2O
Vyskytuje se v několika formách, v aktivním místě obsahuje selenocystein.
Kataláza[upravit | editovat zdroj]
Tetramer, každý obsahuje jednu prostetickou protoporfyrinovou skupinu s Fe 3+. Katalyzuje dismutaci peroxidu vodíku na kyslík a vodu. Vyskytuje se v peroxisomech a erytrocytech.
Vysokomolekulární endogenní antioxidanty[upravit | editovat zdroj]
Vysokomolekulární endogenní antioxidanty jsou proteiny schopné vázat přechodné prvky (železo a měď) a měnit jejich oxidoredukční vlastnosti tak, aby přestaly katalyzovat radikálové reakce.
- transferin / laktoferin (váže Fe3+);
- feritin (skladování Fe3+);
- haptoglobin / hemopexin (váže cirkulující hemoglobin / hem);
- ceruloplazmin;
- albumin.
Nízkomolekulární endogenní antioxidanty[upravit | editovat zdroj]
- Askorbát (vitamin C);
- Alfa tokoferol (vitamin E);
- Koenzym Q;
- Karotenoidy, Beta-karoten a vitamin A;
- Thioly a disulfidy;
- Kyselina močová, bilirubin.
Patobiochemie antioxidační ochrany[upravit | editovat zdroj]
Je-li vznik reaktivních forem kyslíku a dusíku větší než jejich odstraňování, dojde ke vzniku nerovnováhy nazývané oxidační stres.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí články[upravit | editovat zdroj]
- Volné radikály, antioxidanty a stárnutí
- Antioxidační účinky ovoce a zeleniny - Bakalářská práce v oboru výživa člověka
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ŠTÍPEK, S, et al. Antioxidanty a volné radikály ve zdraví a v nemoci. 1. vydání. Praha : Grada, 2000. 320 s. ISBN 80-7169-704-4.
- PLÁTENÍK, Jan. Reaktivní formy kyslíku v lidském těle Antioxidační ochran [přednáška k předmětu Patobiochemie, obor LEK, 1.LF UK]. Praha. 2011. Dostupné také z <https://el.lf1.cuni.cz/p74867893?account-id=7&principal-id=1512062&session=breez96tipacpetw5kwci>.
- ↑ LEDVINA, Miroslav. Biochemie pro studující medicíny. - vydání. Karolinum, 2009. ISBN 9788024614144.