Valsalvův manévr: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (úprava textu)
m (prolinkování)
 
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
__NOTOC__


Valsalvův manévr představuje usilovný výdech proti uzavřené [[Hlasivky|hlasové štěrbině]]. Napodobuje chod běžných fyziologických procesů jako například zatínání břišního lisu při defekaci. Provedení Valsalvovho manévru zapříčíní zvýšení nitrohrudního tlaku, což způsobí redukci srdečního preloadu.
Valsalvův manévr představuje usilovný výdech proti uzavřené [[Hlasivky|hlasové štěrbině]]. Napodobuje chod běžných fyziologických procesů jako například zatínání břišního lisu při defekaci. Provedení Valsalvovho manévru zapříčíní zvýšení nitrohrudního tlaku, což způsobí redukci srdečního [[Preload|preloadu]].


[[Soubor:Valsalva.jpg|náhled|300px|Grafické znázornění krevního tlaku a pulzu během manévru]]
[[Soubor:Valsalva.jpg|náhled|300px|Grafické znázornění krevního tlaku a pulzu během manévru]]
Řádek 7: Řádek 7:
== Provedení Valsalvova manévru ==
== Provedení Valsalvova manévru ==
*Nejlepším způsobem k provedení Valsalvova manévru je, když pacienta vyzveme, aby nafouknul stříkačku o objemu 10 ml. Ta vytváří ideální tlak okolo 40 mm Hg. U menších stříkaček je náročnější pohnout pístem.
*Nejlepším způsobem k provedení Valsalvova manévru je, když pacienta vyzveme, aby nafouknul stříkačku o objemu 10 ml. Ta vytváří ideální tlak okolo 40 mm Hg. U menších stříkaček je náročnější pohnout pístem.
*Další způsob, který se používá častěji, ale je méně přesný, je, když pacienta požádáme, aby dlouze a silně tlačil jako na stolici nebo tlačíme pacientovi pěstí na epigastrium a vyzveme ho, aby se tomuto úkonu bránil použitím břišního svalstva.
*Další způsob, který se používá častěji, ale je méně přesný, je, když pacienta požádáme, aby dlouze a silně tlačil jako na stolici nebo tlačíme pacientovi pěstí na [[epigastrium]] a vyzveme ho, aby se tomuto úkonu bránil použitím [[Břišní svalstvo|břišního svalstva]].
*Po ukončení manévru pacient klidně vydechne a dále dýchá pomalu a tiše s otevřenými ústy.
*Po ukončení manévru pacient klidně vydechne a dále dýchá pomalu a tiše s otevřenými ústy.
*Výsledkem je postupné hromadění krve v systémových žilách, pokles průtoku krve srdcem a pokles transmurálního tlaku ve všech srdečních dutinách.
*Výsledkem je postupné hromadění krve v systémových žilách, pokles průtoku krve srdcem a pokles transmurálního tlaku ve všech srdečních dutinách.
Řádek 16: Řádek 16:
Nejprve dojde v první krátké fázi vlivem zvýšení nitrohrudního tlaku k vytlačení krve z plic do levé části srdce, a tím tedy ke zvýšení preloadu a TK.
Nejprve dojde v první krátké fázi vlivem zvýšení nitrohrudního tlaku k vytlačení krve z plic do levé části srdce, a tím tedy ke zvýšení preloadu a TK.


Následně však v delší fázi zvýšený nitrohrudní tlak způsobí snížení žilního návratu do pravého srdce, což sníží TK a tepový objem (CO = cardiac output). Baroreflexem je zvýšen tonus sympatiku, který se projeví nejdříve zrychlením srdeční frekvence a později zvýšením TK.
Následně však v delší fázi zvýšený nitrohrudní tlak způsobí snížení žilního návratu do pravého srdce, což sníží TK a tepový objem (CO = cardiac output). [[Baroreflex|Baroreflexem]] je zvýšen tonus [[Sympatikus|sympatiku]], který se projeví nejdříve zrychlením srdeční frekvence a později zvýšením [[Tlak krve|TK]].


Ihned po ukončení manévru poklesne TK, protože se plíce opět plní krví, čímž klesá preload. Ihned po naplnění plic však převládá spuštěný vliv sympatiku, který TK rychle zvedá díky kardioakceleraci a vazokonstrikci v periferii. Na toto zvýšení opět reaguje baroreflex zvýšením vagového tonu, dokud se TK opět neustálí na normální hodnotě.
Ihned po ukončení manévru poklesne TK, protože se plíce opět plní krví, čímž klesá preload. Ihned po naplnění plic však převládá spuštěný vliv sympatiku, který TK rychle zvedá díky kardioakceleraci a [[vazokonstrikce|vazokonstrikci]] v periferii. Na toto zvýšení opět reaguje baroreflex zvýšením [[vagus|vagového]] tonu, dokud se TK opět neustálí na normální hodnotě.


== Indikace ==
== Indikace ==


Tento manévr může být užitečný zejména pro rozlišení poslechově podobných diastolických regurgitačních šelestů (u aortální/pulmonální insuficience), jelikož se šelesty pravého srdce výrazně zesilují už v prvním a druhém stahu po ukončení manévru, kdežto šelesty z levého srdce mají zřetelné zpoždění.{{Pahýl}}
Tento manévr může být užitečný zejména pro rozlišení poslechově podobných diastolických regurgitačních [[Srdeční šelesty|šelestů]] (u aortální/pulmonální insuficience), jelikož se šelesty pravého srdce výrazně zesilují už v prvním a druhém stahu po ukončení manévru, kdežto šelesty z levého srdce mají zřetelné zpoždění.{{Pahýl}}


== Kontraindikace ==
== Kontraindikace ==


Jelikož při Valsalvově manévru dochází ke zvýšení nitroočního a nitrohrudního tlaku, neprovádíme ho u pacientů s retinopatií a nitroočním implantátem čočky. U pacientů s onemocněním koronárních artérií, onemocněním chlopní nebo vrozenou srdeční vadou se doporučuje zvýšená opatrnost.
Jelikož při Valsalvově manévru dochází ke zvýšení nitroočního a nitrohrudního tlaku, neprovádíme ho u pacientů s [[Retinopatie|retinopatií]] a nitroočním implantátem čočky. U pacientů s onemocněním [[Koronární arterie|koronárních artérií]], onemocněním chlopní nebo vrozenou srdeční vadou se doporučuje zvýšená opatrnost.
<noinclude>
<noinclude>



Aktuální verze z 18. 4. 2024, 16:21


Valsalvův manévr představuje usilovný výdech proti uzavřené hlasové štěrbině. Napodobuje chod běžných fyziologických procesů jako například zatínání břišního lisu při defekaci. Provedení Valsalvovho manévru zapříčíní zvýšení nitrohrudního tlaku, což způsobí redukci srdečního preloadu.

Grafické znázornění krevního tlaku a pulzu během manévru

Provedení Valsalvova manévru[upravit | editovat zdroj]

  • Nejlepším způsobem k provedení Valsalvova manévru je, když pacienta vyzveme, aby nafouknul stříkačku o objemu 10 ml. Ta vytváří ideální tlak okolo 40 mm Hg. U menších stříkaček je náročnější pohnout pístem.
  • Další způsob, který se používá častěji, ale je méně přesný, je, když pacienta požádáme, aby dlouze a silně tlačil jako na stolici nebo tlačíme pacientovi pěstí na epigastrium a vyzveme ho, aby se tomuto úkonu bránil použitím břišního svalstva.
  • Po ukončení manévru pacient klidně vydechne a dále dýchá pomalu a tiše s otevřenými ústy.
  • Výsledkem je postupné hromadění krve v systémových žilách, pokles průtoku krve srdcem a pokles transmurálního tlaku ve všech srdečních dutinách.
  • V průběhu manévru se intrakardiální tlaky i průtoky snižují, tím se zmenšuje i intenzita všech šelestů s výjimkou šelestu provázejícího hypertrofickou obstrukční kardiomyopatii a šelestu s prolapsem mitrální chlopně (při nich se intenzita zvyšuje).

Mechanismus[upravit | editovat zdroj]

Nejprve dojde v první krátké fázi vlivem zvýšení nitrohrudního tlaku k vytlačení krve z plic do levé části srdce, a tím tedy ke zvýšení preloadu a TK.

Následně však v delší fázi zvýšený nitrohrudní tlak způsobí snížení žilního návratu do pravého srdce, což sníží TK a tepový objem (CO = cardiac output). Baroreflexem je zvýšen tonus sympatiku, který se projeví nejdříve zrychlením srdeční frekvence a později zvýšením TK.

Ihned po ukončení manévru poklesne TK, protože se plíce opět plní krví, čímž klesá preload. Ihned po naplnění plic však převládá spuštěný vliv sympatiku, který TK rychle zvedá díky kardioakceleraci a vazokonstrikci v periferii. Na toto zvýšení opět reaguje baroreflex zvýšením vagového tonu, dokud se TK opět neustálí na normální hodnotě.

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Tento manévr může být užitečný zejména pro rozlišení poslechově podobných diastolických regurgitačních šelestů (u aortální/pulmonální insuficience), jelikož se šelesty pravého srdce výrazně zesilují už v prvním a druhém stahu po ukončení manévru, kdežto šelesty z levého srdce mají zřetelné zpoždění.


Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]

Jelikož při Valsalvově manévru dochází ke zvýšení nitroočního a nitrohrudního tlaku, neprovádíme ho u pacientů s retinopatií a nitroočním implantátem čočky. U pacientů s onemocněním koronárních artérií, onemocněním chlopní nebo vrozenou srdeční vadou se doporučuje zvýšená opatrnost.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 1. vydání. Praha : Grada, 1997. ISBN 80-7169-274-3.