Redoxní potenciál: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (pravopis; typo; překlep; synonyma)
(Oprava odkazu na Beketovovu řadu kovů)
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Oxido-redukčný potenciál (redoxný potenciál) je meradlom schopnosti látok viazať alebo uvoľňovať elektróny, tzn. je meradlom sily oxidačného alebo redukčného činidla.
__NOTOC__
*'''afinitu k elektrónom možno vyjadriť ako potenciál, na ktorý sa nabije elektróda ponorená do roztoku, ktorý obsahuje oxidovanú aj redukovanú formu tej istej látky''' – túto sústavu nazývame '''[[poločlánek|poločlánok]]'''
'''Oxidačně-redukční potenciál''' (redoxní potenciál) je měřením '''schopnosti látek vázat nebo uvolňovat elektrony''', tzn. je měřením síly oxidačního nebo redukčního činidla.  
[[Soubor:Redoxný_potenciál.jpg‎]]
*ak do roztoku, ktorý obsahuje rovnaké množstvo redukovanej a oxidovanej formy tej istej látky ponoríme elektródu z ušľachtilého kovu (platinový alebo zlatý drôtik), nabije sa táto elektróda vzhľadom na roztok na určitý potenciál
*zaznamenávame dva protichodné deje :
**železnaté ióny majú tendenciu odovzdávať elektróde elektróny a vytvárať na nej prebytok záporného náboja, samé sa oxidujú na ióny železité
**železité ióny sa snažia elektróde elektróny odobrať, a tým sa redukovať na železnaté, vzniká na nej tak prebytok kladného náboja
**'''výsledný potenciál, na ktorý sa elektróda nabije, závisí na tom, ktorý z dejov prevládne''', v našom príklade prevládne oxidačná schopnosť železitých iónov a elektróda sa nabije kladne na hodnotu 0,76 V (pri rovnakej východiskovej koncentrácii oboch iónov)  
*nie sme schopný merať absolútne hodnoty redoxných potenciálov, a tak ich porovnávame s tzv. '''referenčnými elektródami''' – majú známy a konštantný potenciál
**obe elektródy (referenčná a tá, ktorej potenciál chceme zmerať) sú ponorené v tom istom roztoku a spojené tzv. soľným mostíkom (najčastejšie roztok KCl) – vytvorí sa tým '''[[galvanický článek|galvanický článok]]'''.
*medzinárodná dohoda – základ merania redoxných potenciálov – '''systém vodík, vodíkový katión, platinová elektróda – redoxný potenciál tejto skupiny – nulový – základ stupnice redoxných potenciálov'''


'''Afinitu k elektronům můžeme vyjádřit jako potenciál, na který se nabije elektroda ponořená do roztoku, který obsahuje oxidovanou i redukovanou formu té samé látky''' – tuto soustavu nazýváme '''[[poločlánek|poločlánek]]'''.


==Odkazy==
[[Soubor:Redoxný_potenciál.jpg‎]]
===Související články===
*[[Elektrochemie]]


===Použitá literatura===
Jakmile do roztoku, který obsahuje stejné množství redukované a oxidované formy té samé látky, ponoříme elektrodu z ušlechtilého kovu (platinový nebo zlatý drátek), nabije se tato elektroda vhledem k roztoku na určitý potenciál.
{{Citace
;Příklad:
Zaznamenáváme dva protichůdné děje :
* želez'''naté''' ionty mají tendenci odevzdávat elektrodě elektrony a vytvářet na ní přebytek záporného náboje, '''oxidují''' se na ionty železité,
* želez'''ité''' ionty se snaží elektrodě elektrony odebrat, a tím se '''redukovat''' na železnaté, vzniká na ní tak přebytek kladného náboje.
 
 
'''Výsledný potenciál''', na který se elektroda nabije, závisí na tom, '''který z dějů převládne''', v našem případě převládne oxidační schopnost železitých iontů a elektroda se nabije kladně na hodnotu 0,76 V (při stejné východní koncentraci obou iontů).
== Měření redoxního  potenciálu ==
Nejsme schopni měřit absolutní hodnoty redoxních potenciálů, a tak je porovnáváme s tzv. '''referenčními elektrodami''' – mají známý a konstantní potenciál.
* obě elektrody (referenční a i ta, jejíž potenciál chceme změřit) jsou ponořeny v tom samém roztoku a spojené tzv. solným můstkem (nejčastěji roztok KCl) – vytvoří se tím '''[[galvanický článek|galvanický článek]]'''.
 
 
Mezinárodní dohoda stanovuje jako základ měření redoxních potenciálů '''systém vodík, vodíkový kation a platinová elektroda'''. Redoxní potenciál této skupiny je, podle dohody, '''nulový''' a slouží jako '''základ stupnice redoxních potenciálů.'''
 
<noinclude>
 
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Elektrochemie]]
=== Externí odkazy ===
* [[w:cs:Beketovova řada kovů|Beketovova řada kovů]]
=== Použitá literatura ===
* {{Citace
|typ = kniha
|typ = kniha
|příjmení1 =Stoklasová
|příjmení1 =Stoklasová
Řádek 35: Řádek 47:
|strany =  
|strany =  
}}
}}
</noinclude>


[[Kategorie:Chemie]]
[[Kategorie:Chemie]]

Aktuální verze z 9. 1. 2024, 22:21

Oxidačně-redukční potenciál (redoxní potenciál) je měřením schopnosti látek vázat nebo uvolňovat elektrony, tzn. je měřením síly oxidačního nebo redukčního činidla.

Afinitu k elektronům můžeme vyjádřit jako potenciál, na který se nabije elektroda ponořená do roztoku, který obsahuje oxidovanou i redukovanou formu té samé látky – tuto soustavu nazýváme poločlánek.

Redoxný potenciál.jpg

Jakmile do roztoku, který obsahuje stejné množství redukované a oxidované formy té samé látky, ponoříme elektrodu z ušlechtilého kovu (platinový nebo zlatý drátek), nabije se tato elektroda vhledem k roztoku na určitý potenciál.

Příklad

Zaznamenáváme dva protichůdné děje :

  • železnaté ionty mají tendenci odevzdávat elektrodě elektrony a vytvářet na ní přebytek záporného náboje, oxidují se na ionty železité,
  • železité ionty se snaží elektrodě elektrony odebrat, a tím se redukovat na železnaté, vzniká na ní tak přebytek kladného náboje.


Výsledný potenciál, na který se elektroda nabije, závisí na tom, který z dějů převládne, v našem případě převládne oxidační schopnost železitých iontů a elektroda se nabije kladně na hodnotu 0,76 V (při stejné východní koncentraci obou iontů).

Měření redoxního potenciálu[upravit | editovat zdroj]

Nejsme schopni měřit absolutní hodnoty redoxních potenciálů, a tak je porovnáváme s tzv. referenčními elektrodami – mají známý a konstantní potenciál.

  • obě elektrody (referenční a i ta, jejíž potenciál chceme změřit) jsou ponořeny v tom samém roztoku a spojené tzv. solným můstkem (nejčastěji roztok KCl) – vytvoří se tím galvanický článek.


Mezinárodní dohoda stanovuje jako základ měření redoxních potenciálů systém vodík, vodíkový kation a platinová elektroda. Redoxní potenciál této skupiny je, podle dohody, nulový a slouží jako základ stupnice redoxních potenciálů.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • STOKLASOVÁ, Alena, Josef KŘÍŽALA a Pavel ŠIMAN. Obecná, fyzikální a anorganická chemie pri studující medicíny. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1996. 91 s. sv. 1. ISBN 80-7066-949-7.