Isoprenalin: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(new) |
m (menší úprava) |
||
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Isoprenalin je neselektivní agonista | __NOTOC__ | ||
'''Isoprenalin''' je neselektivní agonista β-receptorů s podobnými účinky jako [[adrenalin]]. | |||
== Účinky == | == Účinky == | ||
* stimulace β1-adrenergních a β2-adrenergních receptorů | * stimulace β1-adrenergních a β2-adrenergních receptorů | ||
* zvýšení síly kontrakce myokardu (pozitivně inotropní účinek) | * zvýšení síly kontrakce myokardu (pozitivně [[inotropní]] účinek) | ||
* | * výrazné zvýšení srdeční frekvence | ||
* vazodilatace v plicním řečišti bez ovlivnění průtoku renálním a mezenteriálním cévním řečištěm | * vazodilatace v plicním řečišti bez ovlivnění průtoku renálním a mezenteriálním cévním řečištěm | ||
Nežádoucí účinky vyplývají z mechanismu účinku – zvýšení srdeční frekvence se snížením dostupnosti kyslíku pro myokard, proarytmogenní účinek. | |||
Nežádoucí účinky vyplývají z mechanismu účinku | |||
== Indikace == | == Indikace == | ||
* při kolapsu krevního oběhu | * při kolapsu krevního oběhu ([[šok]]) s poklesem srdečního výdeje a vzestupem centrálního žilního tlaku | ||
* prevence | * prevence brochospazmu a [[plicní hypertenze]] při anestezii | ||
* při terapii permanentní bradykardie, | * při terapii permanentní bradykardie, poruch převodu – AV blokád, a to do doby zavedení kardiostimulace | ||
* terapie | * terapie [[Adamsův-Stokesův syndrom|Adamsova-Stokesova syndromu]] | ||
== Kontraindikace == | == Kontraindikace == | ||
* sinusová tachykardie vyšší než 130/min | * sinusová tachykardie vyšší než 130/min | ||
* síňová a komorová hyperexcitace | * síňová a komorová hyperexcitace | ||
* intoxikace digitalisem | * intoxikace digitalisem | ||
* akutní koronární insuficience, akutní infarkt myokardu | * akutní koronární insuficience, akutní infarkt myokardu – kromě případu současného AV bloku s extrémní bradykardií | ||
* současné podávání s adrenalinem je kontraindikováno | * současné podávání s adrenalinem je kontraindikováno | ||
<noinclude> | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Sympatomimetika]] | * [[Sympatomimetika]] | ||
=== | * [[Adrenalin]] | ||
=== Použitá literatura === | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 978-80-7262-373-0 | |||
| příjmení1 = Lincová | |||
| jméno1 = Dagmar | |||
| příjmení2 = Farghali | |||
| jméno2 = Hassan | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Základní a aplikovaná farmakologie | |||
| vydání = 2 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Galén | |||
| rok = 2007 | |||
| rozsah = 672 | |||
| strany = 90–96 | |||
}} | |||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Farmakologie]] | [[Kategorie:Farmakologie]] | ||
Aktuální verze z 27. 11. 2023, 15:23
Isoprenalin je neselektivní agonista β-receptorů s podobnými účinky jako adrenalin.
Účinky[upravit | editovat zdroj]
- stimulace β1-adrenergních a β2-adrenergních receptorů
- zvýšení síly kontrakce myokardu (pozitivně inotropní účinek)
- výrazné zvýšení srdeční frekvence
- vazodilatace v plicním řečišti bez ovlivnění průtoku renálním a mezenteriálním cévním řečištěm
Nežádoucí účinky vyplývají z mechanismu účinku – zvýšení srdeční frekvence se snížením dostupnosti kyslíku pro myokard, proarytmogenní účinek.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- při kolapsu krevního oběhu (šok) s poklesem srdečního výdeje a vzestupem centrálního žilního tlaku
- prevence brochospazmu a plicní hypertenze při anestezii
- při terapii permanentní bradykardie, poruch převodu – AV blokád, a to do doby zavedení kardiostimulace
- terapie Adamsova-Stokesova syndromu
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
- sinusová tachykardie vyšší než 130/min
- síňová a komorová hyperexcitace
- intoxikace digitalisem
- akutní koronární insuficience, akutní infarkt myokardu – kromě případu současného AV bloku s extrémní bradykardií
- současné podávání s adrenalinem je kontraindikováno
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. s. 90–96. ISBN 978-80-7262-373-0.
