Cementum: Porovnání verzí
m (Robot: kosmetické úpravy) |
m (Editace uživatele „77.240.98.90“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Lizaott“) značka: rychlé vrácení zpět |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
* | * | ||
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | * Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | ||
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------> | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Soubor:Blausen_0864_ToothDecay.svg|náhled|359x359pixelů|Schématické zobrazení cementu (modrá barva).]] | ||
[[Soubor: | |||
Skládá se z buněk, cementocytů a základní substance, která obsahuje 50% minerálních látek. Organická hmota je tvořena převážně [[Kolagenní vlákna|kolagenními vlákny]] a malým množstvím interfibrilární hmoty. | |||
Cementum, ''substantia ossea'', je tvrdá [[pojivová tkáň]] pokrývající povrch kořene zubu, která svou stavbou připomíná kost vláknitého typu. | |||
Skládá se z buněk, cementocytů a základní substance, která obsahuje 50% minerálních látek. Organická hmota je tvořena převážně [[Kolagenní vlákna|kolagenními vlákny]] (kolagen typu I a III) a malým množstvím interfibrilární hmoty. | |||
V krčkové části zubu se nachází cemento-sklovinná hranice. Ve 30% případů se cement přikládá těsně ke sklovině, v 60% sklovinu lehce překrývá a asi v 10% je mezi sklovinou a cementem štěrbina, kde se nachází obnažený dentin. | V krčkové části zubu se nachází cemento-sklovinná hranice. Ve 30% případů se cement přikládá těsně ke sklovině, v 60% sklovinu lehce překrývá a asi v 10% je mezi sklovinou a cementem štěrbina, kde se nachází obnažený dentin. | ||
Vrstva cementu se od krčku směrem ke kořeni zesiluje. | Vrstva cementu se od krčku směrem ke kořeni zesiluje. | ||
Cement má velmi důležitou vlastnost, kterou je schopnost reagovat na zátěž. Stejně jako kostní tkáň dokáže cement resorbcí či dotvořením tkáně zajistit lepší mechanickou odolnost, narozdíl od kostní tkáně ale není schopen remodelace. Další rozdíloností cementu od kosti je to, že cementum je tkáň avaskulární, výživa probíhá skrze periodontium, a neinervovaná tkáň. | |||
Řádek 25: | Řádek 29: | ||
Na základě přítomnosti buněk rozlišujeme '''dva typy cementu''': | Na základě přítomnosti buněk rozlišujeme '''dva typy cementu''': | ||
[[Soubor:Crosssectionroottooth11-24-05.jpg|náhled|vpravo|A – dentin; B – cement (acelulární).]] | |||
=== Acelulární === | === Acelulární === | ||
Primární, acelulární cement tvoří tenkou vrstvičku mineralizované matrix cementu. Nachází se v horních 2/3 krčku, během vývoje došlo k tomu, že cementoblasty "unikly" před extracelulární matrix směrem k apexu, tudíž je primární cement bez cementocytů. Jsou do něj zalita tzv. [[Sharpeyova vlákna]]. Jeho tloušťka se pohybuje okolo 50 µm. | |||
=== Celulární === | === Celulární === | ||
Celulární cement je tvořen lamelami s cementocyty uloženými v lakunách. Cementocyty jsou hvězdicovité buňky s malými krátkými výběžky. | Celulární, také sekundární, cement je tvořen lamelami s cementocyty uloženými v lakunách. Cementocyty jsou hvězdicovité buňky s malými krátkými výběžky. Některé výběžky mohou komunikovat s [[Tomesovo vlákno|Tomesovými vlákny]] odontoblastů. Šířka cementu v krčkové oblasti je okolo 500 µm. | ||
Ukládání cementu na povrch zubu je proces probíhající celý život, ke kterému dochází hlavně v místech s nadměrným zatížením nebo v oblastech traumatu. V průběhu se tedy vytvářejí inkrementální linie, které svědčí o postupném doplňování cementu. | |||
Řádek 36: | Řádek 44: | ||
{{Edituj článek|Sharpeyova_vlákna}}{{:Sharpeyova vlákna}} | {{Edituj článek|Sharpeyova_vlákna}}{{:Sharpeyova vlákna}} | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === |
Aktuální verze z 3. 10. 2023, 16:03
Cementum, substantia ossea, je tvrdá pojivová tkáň pokrývající povrch kořene zubu, která svou stavbou připomíná kost vláknitého typu.
Skládá se z buněk, cementocytů a základní substance, která obsahuje 50% minerálních látek. Organická hmota je tvořena převážně kolagenními vlákny (kolagen typu I a III) a malým množstvím interfibrilární hmoty.
V krčkové části zubu se nachází cemento-sklovinná hranice. Ve 30% případů se cement přikládá těsně ke sklovině, v 60% sklovinu lehce překrývá a asi v 10% je mezi sklovinou a cementem štěrbina, kde se nachází obnažený dentin. Vrstva cementu se od krčku směrem ke kořeni zesiluje.
Cement má velmi důležitou vlastnost, kterou je schopnost reagovat na zátěž. Stejně jako kostní tkáň dokáže cement resorbcí či dotvořením tkáně zajistit lepší mechanickou odolnost, narozdíl od kostní tkáně ale není schopen remodelace. Další rozdíloností cementu od kosti je to, že cementum je tkáň avaskulární, výživa probíhá skrze periodontium, a neinervovaná tkáň.
Na základě přítomnosti buněk rozlišujeme dva typy cementu:
Acelulární
Primární, acelulární cement tvoří tenkou vrstvičku mineralizované matrix cementu. Nachází se v horních 2/3 krčku, během vývoje došlo k tomu, že cementoblasty "unikly" před extracelulární matrix směrem k apexu, tudíž je primární cement bez cementocytů. Jsou do něj zalita tzv. Sharpeyova vlákna. Jeho tloušťka se pohybuje okolo 50 µm.
Celulární
Celulární, také sekundární, cement je tvořen lamelami s cementocyty uloženými v lakunách. Cementocyty jsou hvězdicovité buňky s malými krátkými výběžky. Některé výběžky mohou komunikovat s Tomesovými vlákny odontoblastů. Šířka cementu v krčkové oblasti je okolo 500 µm.
Ukládání cementu na povrch zubu je proces probíhající celý život, ke kterému dochází hlavně v místech s nadměrným zatížením nebo v oblastech traumatu. V průběhu se tedy vytvářejí inkrementální linie, které svědčí o postupném doplňování cementu.
Do cementu vstupují svazky kolagenních vláken zvaných Sharpeyova vlákna.
Sharpeyova vlákna
Sharpeyova vlákna jsou snopce kolagenních vláken procházejících periodontální štěrbinou.
- Gingivální – upínají se do volné gingivy. Tvoří tzv. cirkulární vaz, který rozrušujeme před extrakcí zubu.
- Transseptální – spojují sousední zuby v řadě. Při úbytku alveolárního výběžku přibývá těchto vláken.
- Hřebenová – vycházejí z hřebene alveolu do krčkové oblasti cementu. Působí proti silám na tah.
- Horizontální – podporují předchozí vlákna.
- Šikmá – zachycují hlavní část okluzního zatížení zubu. Působí proti silám na tlak.
- Apikální – vedou od apexu zubu ke dnu zubního lůžka.
Tomuto uspořádání se říká funkční uspořádání.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- KLIKA, Eduard, et al. Histologie pro stomatology. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1988. 448 s.