Nukleotid: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (Oprava nepřesnosti.) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 16 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Nukleotid | <noinclude>{{Heslo}}</noinclude>[[Soubor:Nukleotid num.svg|350px|náhled|obecná struktura nukleotidu]] | ||
[[Soubor:Nucleotides.png|350px|náhled|Struktura nukleotidu.]] | |||
Nukleotid je fosforylovaný nukleosid. Ve své molekule obsahuje pětiuhlíkatý cukr − pentózu, kterým je v [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]] 2'-deoxyribosa a v [[RNA]] ribosa. N-glykosidickou vazbou je k pentóze připojena na 1'C uhlíku [[Dusíkaté báze|dusíkatá base]] (v [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]] je to '''A'''denin a '''G'''uanin − [[Puriny|purinové]]; '''C'''ytosin a '''T'''hymin − [[Pyrimidiny|pyrimidinové]] a v RNA místo '''T'''hyminu '''U'''racil − pyrimidinová base). | |||
Na 5'C pentózy mohou být přes esterovou vazbu připojeny tři zbytky [[Kyselina trihydrogenfosforečná|kyseliny fosforečné]] − anorganické [[fosfát]]y a jsou spojeny mezi sebou dvěma fosfodiesterovými vazbami (např. [[Adenosintrifosfát|ATP]]). Jednotlivé fosfory v tomto trifosfátu jsou označeny v pořadí od pentózy α, β a γ. Odštěpený difosfát (β a γ) se nazývá pyrofosfát. Při odštěpení prvního fosfátu od konce molekuly nukleotidu se uvolní 30 kJ/mol energie, při odštěpení druhého se uvolní 36 kJ/mol. | |||
'''Funkce:''' | |||
* Fyziologicky jsou nukleotidtrifosfáty substrátem pro replikaci [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]], kterou uskutečňují DNA polymerasy. Energie pro vytvoření vazby mezi dvěma nukleotidy je získána z makroergní vazby P~P odštěpeného pyrofosfátu. Jednotlivé nukleotidy jsou zařazovány do řetězce ve směru 5'→3'. Vznikající řetězec nazýváme polynukleotid. | |||
* Uměle připravené dNTPs (deoxyriboNucleotideTriPhosphates) se používají v molekulární biologii pro [[PCR]]. | |||
* Pro [[Metody sekvencování|Sangerovu metodu sekvenování]] se také používají ddNTPs (dideoxyNTPs), kterým chybí kyslík i na 3'C. | |||
<noinclude> | |||
== Odkazy == | |||
=== Související články === | |||
* [[DNA (nukleová kyselina)]] | |||
* [[RNA]] | |||
* [[Metabolismus nukleotidů]] | |||
=== Použitá literatura === | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 978-80-7262-702-8 | |||
| příjmení1 = Matouš | |||
| jméno1 = Bohuslav | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Základy lékařské chemie a biochemie | |||
| vydání = 2010 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Galen | |||
| rok = 2010 | |||
| rozsah = 540 | |||
}} | |||
</noinclude> | |||
[[Kategorie:Molekulární biologie]] | [[Kategorie:Molekulární biologie]] | ||
[[Kategorie:Biochemie]] | [[Kategorie:Biochemie]] |
Aktuální verze z 27. 5. 2022, 21:49
Nukleotid je fosforylovaný nukleosid. Ve své molekule obsahuje pětiuhlíkatý cukr − pentózu, kterým je v DNA 2'-deoxyribosa a v RNA ribosa. N-glykosidickou vazbou je k pentóze připojena na 1'C uhlíku dusíkatá base (v DNA je to Adenin a Guanin − purinové; Cytosin a Thymin − pyrimidinové a v RNA místo Thyminu Uracil − pyrimidinová base).
Na 5'C pentózy mohou být přes esterovou vazbu připojeny tři zbytky kyseliny fosforečné − anorganické fosfáty a jsou spojeny mezi sebou dvěma fosfodiesterovými vazbami (např. ATP). Jednotlivé fosfory v tomto trifosfátu jsou označeny v pořadí od pentózy α, β a γ. Odštěpený difosfát (β a γ) se nazývá pyrofosfát. Při odštěpení prvního fosfátu od konce molekuly nukleotidu se uvolní 30 kJ/mol energie, při odštěpení druhého se uvolní 36 kJ/mol.
Funkce:
- Fyziologicky jsou nukleotidtrifosfáty substrátem pro replikaci DNA, kterou uskutečňují DNA polymerasy. Energie pro vytvoření vazby mezi dvěma nukleotidy je získána z makroergní vazby P~P odštěpeného pyrofosfátu. Jednotlivé nukleotidy jsou zařazovány do řetězce ve směru 5'→3'. Vznikající řetězec nazýváme polynukleotid.
- Uměle připravené dNTPs (deoxyriboNucleotideTriPhosphates) se používají v molekulární biologii pro PCR.
- Pro Sangerovu metodu sekvenování se také používají ddNTPs (dideoxyNTPs), kterým chybí kyslík i na 3'C.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 2010. vydání. Praha : Galen, 2010. 540 s. ISBN 978-80-7262-702-8.