Charakteristiky biosignálů: Porovnání verzí

Aktuální verze z 19. 1. 2021, 19:19

Biosignály jsou jakékoliv signály, které lze v lidském organismu změřit. Ať už se jedná o signály, které jsou funkcí samotného organismu, či reakce na určitý podnět (např. rentgen, ultrazvuk).

Biosignály lze dělit podle různých kritérií:

a) podle vzniku

Pasivní biosignály: jsou založeny na principu interakce dodaného signálu s organismem. V tomto případě sledujeme zpravidla míru zmenšení, specifickou absorbci popřípadě odraz vyslaného signálu.
Aktivní biosignály: zdrojem energie je sám organismus, k jejich měření stačí pouhé snímání bez potřeby dalších zdrojů. Nejčastěji souvisí s přesunem elektrického náboje (např. nervové buňky), může se ale jednat i o energii mechanickou (např. tlak v krevním řečišti).

b) podle fyzikální podstaty

Elektrické biosignály: jsou výsledkem elektrochemických pochodů uvnitř buňky nebo mezi buňkami. Změny v potenciálech lze měřit pomocí elektrod umístěných na povrchu organismu (hovoříme o plošných elektrodách). Příkladem jsou signály jako EKG, EEG a další. Dále můžeme použít elektrody jehlové, které se vbodávají přímo do svalů (např.: EMG)
Neelektrické biosignály: jsou založené na hydrodynamických, mechanických, akustických, termických, optických nebo chemických vlastnostech vyšetřovaného objektu. Mezi nejběžněji využívaná vyšetření tohoto typu patří zjišťování a monitorování krevního tlaku nebo teploty organismu. Do této kategorie řadíme auskultaci – vyšetření poslechem (např. fonendoskop) a Perkuse – vyšetření poklepem na základě resonančních vlastností vyšetřované struktury.

c) podle rozměru signálu [1]

Jednorozměrné biosignály: jedná se o časovou posloupnost hodnot sledovaného biosignálu (např. teplotní průběh) nebo o časovou posloupnost vektorů naměřených hodnot (např. EKG- trojice hodnot z končetinových svodů, základní číselné údaje o pacientovi).
Dvojrozměrné biosignály: jedná se o řadu hodnot získanou v jednom čase na předem stanoveném dvojrozměrném místě. Výsledkem jsou většinou obrazová data (rentgenový snímek, fotografie). Mezi přístroje umožňující zisk dvojrozměrných signálů patří CT, ultrazvuk, rentgen a další.
Trojrozměrné biosignály: jedná se o biosignál změřený s ohledem na prostorové rozložení jeho zdrojů. Setkáváme se s nimi u 3D ultrazvuku či CT.

d) podle místa vzniku (biosignály jsou hierarchicky uspořádány podle oblasti vzniku a svého působení, můžeme je tedy rozdělit do jednotlivých úrovní)

Subcelulární – sledující děje uvnitř buňky (např. pohyb iontů)
Celulární – signály mezi jednotlivými buňkami (např. přenos akčních potenciálů)
Subsystém – soubor určitých buněk se společnou nebo na sobě závislou funkcí (např. MUP – vyšetření funkčního propojení v okruhu motorické jednotky, EMG - elektromyografie)
Orgán – záznam sumačních potenciálů určitého orgánu (např.: EEG - elektroencefalografie, EKG - elektrokardiografie)
Celý organismus – sledování organismu jako celku (např. stabilometrie – diagnostika stability vzpřímeného postoje)

Dále lze biosignály dělit podle příslušnosti k oborům – např.: kardiologické (EKG), neurologické (EEG), porodnické (FEKG), oftalmologické (ERG) nebo podle vyšetřovaných orgánů - např.: EGG - svalovina žaludku a střeva, ECoG - mozková kůra, ERG - oční sítnice.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

HEŘMAN, Petr. Biosignály z pohledu biofyziky. 1. vydání. Praha : Dúlos, 2006. 63 s. ISBN 80-902899-7-5.

NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA, et al. Medicínská biofyzika. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. 524 s. ISBN 80-247-1152-4.

Externí zdroj[upravit | editovat zdroj]

Biosignály/Druhy. Wikiverzita [online]. [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: https://cs.wikiversity.org/wiki/Biosign%C3%A1ly/Druhy

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Zkontrolováno | 20130104205945 | -- [[User:Kychot|Kychot]] (Petr Heřman, 2. LF UK)}}
+{{Zkontrolováno |20130104205945| [[User:Kychot|RNDr. Petr Heřman]] |328235|20160302195754}}
+__NOTOC__
-Biosignály chápeme jako jakékoli signály, které lze v lidském organismu změřit. Ať už se jedná o signály, které jsou funkcí samotného organismu, či reakce na určitý podnět (např. [[rentgen]], [[ultrazvuk]]).
+Biosignály jsou jakékoliv signály, které lze v lidském organismu změřit. Ať už se jedná o signály, které jsou funkcí samotného organismu, či reakce na určitý podnět (např. [[rentgen]], [[ultrazvuk]]).
-Biosignály lze dělit podle různých kritérií.
+'''Biosignály lze dělit podle různých kritérií''':
 a) podle vzniku<br />
-'''Pasivní''' biosignály: jsou založeny na principu interakce dodaného signálu s organismem. V tomto případě sledujeme zpravidla míru zmenšení, specifickou absorbci popřípadě odraz vyslaného signálu.<br />
-'''Aktivní''' biosignály: zdrojem energie je sám organismus, k jejich měření zpravidla stačí pouhé snímání bez potřeby dalších zdrojů. Nejčastěji souvisí s přesunem elektrického náboje (např. nervové buňky), může se ale jednat i o energii mechanickou (např. tlak v krevním řečišti).
+*'''Pasivní''' biosignály: jsou založeny na principu interakce dodaného signálu s organismem. V tomto případě sledujeme zpravidla míru zmenšení, specifickou absorbci popřípadě odraz vyslaného signálu.<br />
+*'''Aktivní''' biosignály: zdrojem energie je sám organismus, k jejich měření stačí pouhé snímání bez potřeby dalších zdrojů. Nejčastěji souvisí s přesunem elektrického náboje (např. nervové buňky), může se ale jednat i o energii mechanickou (např. tlak v krevním řečišti).
 b) podle fyzikální podstaty<br />
-'''Elektrické''' biosignály: jsou výsledkem elektrochemických pochodů uvnitř buňky či mezi buňkami. Změny v potenciálech lze měřit pomocí [[Elektrody pro diagnostiku|elektrod]] umístěných na povrchu organismu (hovoříme o plošných elektrodách). Příkladem jsou signály jako [[EKG]], [[EEG]] a další. Dále můžeme použít elektrody jehlové, které se vbodávají přímo do svalů (např.: [[EMG]]) <br />
-'''Neelektrické''' biosignály: jsou založené na hydrodynamických, mechanických, akustických, termických, optických nebo chemických vlastnostech vyšetřovaného objektu. Mezi nejběžněji využívaná vyšetření tohoto typu patří zjišťování a monitorování krevního tlaku nebo teploty organismu. Do této kategorie se také řadí auskultace – vyšetření poslechem (např. fonendoskop) a [[Perkuse]] – vyšetření poklepem na základě resonančních vlastností vyšetřované struktury.
-c) podle rozměru signálu [http://cs.wikiversity.org/wiki/Biosign%C3%A1ly:_Druhy]<br />
+*'''Elektrické''' biosignály: jsou výsledkem elektrochemických pochodů uvnitř buňky nebo mezi buňkami. Změny v potenciálech lze měřit pomocí [[Elektrody pro diagnostiku|elektrod]] umístěných na povrchu organismu (hovoříme o plošných elektrodách). Příkladem jsou signály jako [[EKG]], [[EEG]] a další. Dále můžeme použít elektrody jehlové, které se vbodávají přímo do svalů (např.: [[EMG]]) <br />
-'''Jednorozměrné''' biosignály: jedná se v podstatě o časovou posloupnost hodnot sledovaného biosignálu (např. teplotní průběh) nebo o časovou posloupnost vektorů naměřených hodnot (např. [[EKG]]- trojice hodnot z končetinových svodů, základní číselné údaje o pacientovi).<br />
+*'''Neelektrické''' biosignály: jsou založené na hydrodynamických, mechanických, akustických, termických, optických nebo chemických vlastnostech vyšetřovaného objektu. Mezi nejběžněji využívaná vyšetření tohoto typu patří zjišťování a monitorování krevního tlaku nebo teploty organismu. Do této kategorie řadíme auskultaci – vyšetření poslechem (např. fonendoskop) a [[Perkuse]] – vyšetření poklepem na základě resonančních vlastností vyšetřované struktury.
-'''Dvojrozměrné''' biosignály: jedná se o řadu hodnot získanou v jednom čase na předem stanoveném dvojrozměrném místě. Výsledkem jsou většinou obrazová data (rentgenový snímek, fotografie). Mezi přístroje umožňující zisk dvojrozměrných signálů patří [[CT]], [[ultrazvuk]], [[rentgen]] a další.<br />
-'''Trojrozměrné''' biosignály: jedná se o biosignál změřený s ohledem na prostorové rozložení jeho zdrojů. Setkáváme se s nimi u 3D ultrazvuku či [[CT]].
+c) podle rozměru signálu [https://cs.wikiversity.org/wiki/Biosign%C3%A1ly:_Druhy]<br />
+*'''Jednorozměrné''' biosignály: jedná se o časovou posloupnost hodnot sledovaného biosignálu (např. teplotní průběh) nebo o časovou posloupnost vektorů naměřených hodnot (např. [[EKG]]- trojice hodnot z končetinových svodů, základní číselné údaje o pacientovi).<br />
+*'''Dvojrozměrné''' biosignály: jedná se o řadu hodnot získanou v jednom čase na předem stanoveném dvojrozměrném místě. Výsledkem jsou většinou obrazová data (rentgenový snímek, fotografie). Mezi přístroje umožňující zisk dvojrozměrných signálů patří [[CT]], [[ultrazvuk]], [[rentgen]] a další.<br />
+*'''Trojrozměrné''' biosignály: jedná se o biosignál změřený s ohledem na prostorové rozložení jeho zdrojů. Setkáváme se s nimi u 3D ultrazvuku či [[CT]].
 d) podle místa vzniku (biosignály jsou hierarchicky uspořádány podle oblasti vzniku a svého působení, můžeme je tedy rozdělit do jednotlivých úrovní)<br />
-'''Subcelulární''' – sledující děje uvnitř [[Buňka|buňky]] (např. pohyb iontů)<br />
-'''Celulární''' – signály mezi jednotlivými buňkami (např. přenos akčních potenciálů)<br />
-'''Subsystém''' – soubor určitých buněk se společnou nebo na sobě závislou funkcí (např. MUP – vyšetření funkčního propojení v okruhu motorické jednotky, [[EMG]] - elektromyografie)<br />
-'''Orgán''' – záznam sumačních potenciálů určitého orgánu (např.: [[EEG]] - elektroencefalografie, [[EKG]] - elektrokardiografie)<br />
-'''Celý organismus''' – sledování organismu jako celku (např. stabilometrie – diagnostika stability vzpřímeného postoje)<br />
-Dále lze biosignály dělit podle příslušnosti k oborům – např.: kardiologické ( [[EKG]]), neurologické ([[EEG]]), porodnické ([[FEKG]]), oftalmologické ([[ERG]]) nebo podle vyšetřovaných orgánů - např.: [[EGG]] - svalovina žaludku a střeva, [[ECoG]] - mozková kůra, [[ERG]] - oční sítnice.
+*'''Subcelulární''' – sledující děje uvnitř [[Buňka|buňky]] (např. pohyb iontů)<br />
+*'''Celulární''' – signály mezi jednotlivými buňkami (např. přenos akčních potenciálů)<br />
+*'''Subsystém''' – soubor určitých buněk se společnou nebo na sobě závislou funkcí (např. MUP – vyšetření funkčního propojení v okruhu motorické jednotky, [[EMG]] - elektromyografie)<br />
+*'''Orgán''' – záznam sumačních potenciálů určitého orgánu (např.: [[EEG]] - elektroencefalografie, [[EKG]] - elektrokardiografie)<br />
+*'''Celý organismus''' – sledování organismu jako celku (např. stabilometrie – diagnostika stability vzpřímeného postoje)<br />
+Dále lze biosignály dělit podle příslušnosti k oborům – např.: kardiologické ([[EKG]]), neurologické ([[EEG]]), porodnické ([[FEKG]]), oftalmologické ([[ERG]]) nebo podle vyšetřovaných orgánů - např.: [[Elektrogastrografie|EGG]] - svalovina žaludku a střeva, [[ECoG]] - mozková kůra, [[ERG]] - oční sítnice.
 <noinclude>
-== Odkazy ==
+==Odkazy==
-=== Související články ===
+===Použitá literatura===
-=== Zdroj ===
-[[Biosignály z pohledu biofyziky]]<br />
+*{{Citace
-http://cs.wikiversity.org/wiki/Biosign%C3%A1ly:_Druhy<br />
+| typ = kniha
-Navrátil, Rosina a kol.: Medicínská biofyzika; Grada; 2005
+| isbn = 80-902899-7-5
-=== Reference ===
+| příjmení1 = Heřman
-<references />
+| jméno1 = Petr
-=== Použitá literatura ===
+| titul = Biosignály z pohledu biofyziky
-=== Doporučená literatura ===
+| vydání = 1
+| místo = Praha
+| vydavatel = Dúlos
+| rok = 2006
+| rozsah = 63
+}}
+*{{Citace
+| typ = kniha
+| isbn = 80-247-1152-4
+| příjmení1 = Navrátil
+| jméno1 = Leoš
+| příjmení2 = Rosina
+| jméno2 = Jozef
+| kolektiv = ano
+| titul = Medicínská biofyzika
+| vydání = 1
+| místo = Praha
+| vydavatel = Grada
+| rok = 2005
+| rozsah = 524
+}}
+===Externí zdroj===
+*Biosignály/Druhy. Wikiverzita [online]. [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: https://cs.wikiversity.org/wiki/Biosign%C3%A1ly/Druhy
+<br />
+[[Kategorie:Biofyzika]]
+[[Kategorie:Fyziologie]]
 </noinclude>