Charakteristiky biosignálů: Porovnání verzí

Aktuální verze z 19. 1. 2021, 19:19

Biosignály jsou jakékoliv signály, které lze v lidském organismu změřit. Ať už se jedná o signály, které jsou funkcí samotného organismu, či reakce na určitý podnět (např. rentgen, ultrazvuk).

Biosignály lze dělit podle různých kritérií:

a) podle vzniku

Pasivní biosignály: jsou založeny na principu interakce dodaného signálu s organismem. V tomto případě sledujeme zpravidla míru zmenšení, specifickou absorbci popřípadě odraz vyslaného signálu.
Aktivní biosignály: zdrojem energie je sám organismus, k jejich měření stačí pouhé snímání bez potřeby dalších zdrojů. Nejčastěji souvisí s přesunem elektrického náboje (např. nervové buňky), může se ale jednat i o energii mechanickou (např. tlak v krevním řečišti).

b) podle fyzikální podstaty

Elektrické biosignály: jsou výsledkem elektrochemických pochodů uvnitř buňky nebo mezi buňkami. Změny v potenciálech lze měřit pomocí elektrod umístěných na povrchu organismu (hovoříme o plošných elektrodách). Příkladem jsou signály jako EKG, EEG a další. Dále můžeme použít elektrody jehlové, které se vbodávají přímo do svalů (např.: EMG)
Neelektrické biosignály: jsou založené na hydrodynamických, mechanických, akustických, termických, optických nebo chemických vlastnostech vyšetřovaného objektu. Mezi nejběžněji využívaná vyšetření tohoto typu patří zjišťování a monitorování krevního tlaku nebo teploty organismu. Do této kategorie řadíme auskultaci – vyšetření poslechem (např. fonendoskop) a Perkuse – vyšetření poklepem na základě resonančních vlastností vyšetřované struktury.

c) podle rozměru signálu [1]

Jednorozměrné biosignály: jedná se o časovou posloupnost hodnot sledovaného biosignálu (např. teplotní průběh) nebo o časovou posloupnost vektorů naměřených hodnot (např. EKG- trojice hodnot z končetinových svodů, základní číselné údaje o pacientovi).
Dvojrozměrné biosignály: jedná se o řadu hodnot získanou v jednom čase na předem stanoveném dvojrozměrném místě. Výsledkem jsou většinou obrazová data (rentgenový snímek, fotografie). Mezi přístroje umožňující zisk dvojrozměrných signálů patří CT, ultrazvuk, rentgen a další.
Trojrozměrné biosignály: jedná se o biosignál změřený s ohledem na prostorové rozložení jeho zdrojů. Setkáváme se s nimi u 3D ultrazvuku či CT.

d) podle místa vzniku (biosignály jsou hierarchicky uspořádány podle oblasti vzniku a svého působení, můžeme je tedy rozdělit do jednotlivých úrovní)

Subcelulární – sledující děje uvnitř buňky (např. pohyb iontů)
Celulární – signály mezi jednotlivými buňkami (např. přenos akčních potenciálů)
Subsystém – soubor určitých buněk se společnou nebo na sobě závislou funkcí (např. MUP – vyšetření funkčního propojení v okruhu motorické jednotky, EMG - elektromyografie)
Orgán – záznam sumačních potenciálů určitého orgánu (např.: EEG - elektroencefalografie, EKG - elektrokardiografie)
Celý organismus – sledování organismu jako celku (např. stabilometrie – diagnostika stability vzpřímeného postoje)

Dále lze biosignály dělit podle příslušnosti k oborům – např.: kardiologické (EKG), neurologické (EEG), porodnické (FEKG), oftalmologické (ERG) nebo podle vyšetřovaných orgánů - např.: EGG - svalovina žaludku a střeva, ECoG - mozková kůra, ERG - oční sítnice.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

HEŘMAN, Petr. Biosignály z pohledu biofyziky. 1. vydání. Praha : Dúlos, 2006. 63 s. ISBN 80-902899-7-5.

NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA, et al. Medicínská biofyzika. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. 524 s. ISBN 80-247-1152-4.

Externí zdroj[upravit | editovat zdroj]

Biosignály/Druhy. Wikiverzita [online]. [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: https://cs.wikiversity.org/wiki/Biosign%C3%A1ly/Druhy

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[Biosignály z pohledu biofyziky]]Biosignály chápeme jako jakékoli signály, které lze v lidském organismu změřit. Ať už se jedná o signály, které jsou funkcí samotného organismu, či reakce na určitý podnět (např. rentgen, ultrazvuk).
+{{Zkontrolováno |20130104205945| [[User:Kychot|RNDr. Petr Heřman]] |328235|20160302195754}}
+__NOTOC__
-Biosignály lze dělit podle různých kritérií.
+Biosignály jsou jakékoliv signály, které lze v lidském organismu změřit. Ať už se jedná o signály, které jsou funkcí samotného organismu, či reakce na určitý podnět (např. [[rentgen]], [[ultrazvuk]]).
+'''Biosignály lze dělit podle různých kritérií''':
 a) podle vzniku<br />
-'''Pasivní''' biosignály: jsou založeny na principu interakce dodaného signálu s organismem. V tomto případě sledujeme zpravidla míru zmenšení vyslaného signálu. Nutno však rozlišit, zda je přijatý signál odpovědí evokovanou, nebo jestli je výsledkem určité provokace. Evokované signály jsou většinou fyziologickou odpovědí zdravého organismu, případná patologie se projeví absencí nebo zkreslením. Princip provokace spočívá ve vyslání signálu, který vyvolá v organismu podmínky pro patologické jevy, které bychom u zdravého organismu nezaznamenali.<br />
-'''Aktivní''' biosignály: zdrojem energie je sám organismus, lze je tedy měřit pasivně. Nejčastěji souvisí s přesunem elektrického náboje (např. nervové buňky), může se ale jednat i o energii mechanickou (např. tlak v krevním řečišti).
+*'''Pasivní''' biosignály: jsou založeny na principu interakce dodaného signálu s organismem. V tomto případě sledujeme zpravidla míru zmenšení, specifickou absorbci popřípadě odraz vyslaného signálu.<br />
+*'''Aktivní''' biosignály: zdrojem energie je sám organismus, k jejich měření stačí pouhé snímání bez potřeby dalších zdrojů. Nejčastěji souvisí s přesunem elektrického náboje (např. nervové buňky), může se ale jednat i o energii mechanickou (např. tlak v krevním řečišti).
 b) podle fyzikální podstaty<br />
-'''Elektrické''' biosignály: jsou výsledkem elektrochemických pochodů uvnitř buňky či mezi buňkami. Změny v potenciálech lze měřit pomocí elektrod umístěných na povrchu orgánu nebo na povrchu organismu. Příkladem jsou signály jako EKG, EEG a další.<br />
-'''Neelektrické''' biosignály: jsou založené na hydrodynamických, mechanických, akustických, termických, optických nebo chemických vlastnostech vyšetřovaného objektu. Mezi nejběžněji využívaná vyšetření tohoto typu patří zjišťování a monitorování krevního tlaku nebo teploty organismu. Do této kategorie se také řadí auskultace – vyšetření poslechem (např. fonendoskop) a perkuse – vyšetření poklepem na základě resonančních vlastností vyšetřované struktury.
-c) podle rozměru signálu<br />
+*'''Elektrické''' biosignály: jsou výsledkem elektrochemických pochodů uvnitř buňky nebo mezi buňkami. Změny v potenciálech lze měřit pomocí [[Elektrody pro diagnostiku|elektrod]] umístěných na povrchu organismu (hovoříme o plošných elektrodách). Příkladem jsou signály jako [[EKG]], [[EEG]] a další. Dále můžeme použít elektrody jehlové, které se vbodávají přímo do svalů (např.: [[EMG]]) <br />
-'''Jednorozměrné''' biosignály: jedná se v podstatě o časovou posloupnost hodnot sledovaného biosignálu (např. teplotní průběh) nebo o časovou posloupnost vektorů naměřených hodnot (např. EKG- trojice hodnot z končetinových svodů, základní číselné údaje o pacientovi).<br />
+*'''Neelektrické''' biosignály: jsou založené na hydrodynamických, mechanických, akustických, termických, optických nebo chemických vlastnostech vyšetřovaného objektu. Mezi nejběžněji využívaná vyšetření tohoto typu patří zjišťování a monitorování krevního tlaku nebo teploty organismu. Do této kategorie řadíme auskultaci – vyšetření poslechem (např. fonendoskop) a [[Perkuse]] – vyšetření poklepem na základě resonančních vlastností vyšetřované struktury.
-'''Dvojrozměrné''' biosignály: jedná se o řadu hodnot získanou v jednom čase na předem stanoveném dvojrozměrném místě. Výsledkem jsou většinou obrazová data (rentgenový snímek, fotografie). Mezi přístroje umožňující zisk dvojrozměrných signálů patří CT, ultrazvuk, rentgen a další.<br />
-'''Trojrozměrné''' biosignály: jedná se o biosignál změřený s ohledem na prostorové rozložení jeho zdrojů. Setkáváme se s nimi u 3D ultrazvuku či CT.
+c) podle rozměru signálu [https://cs.wikiversity.org/wiki/Biosign%C3%A1ly:_Druhy]<br />
+*'''Jednorozměrné''' biosignály: jedná se o časovou posloupnost hodnot sledovaného biosignálu (např. teplotní průběh) nebo o časovou posloupnost vektorů naměřených hodnot (např. [[EKG]]- trojice hodnot z končetinových svodů, základní číselné údaje o pacientovi).<br />
+*'''Dvojrozměrné''' biosignály: jedná se o řadu hodnot získanou v jednom čase na předem stanoveném dvojrozměrném místě. Výsledkem jsou většinou obrazová data (rentgenový snímek, fotografie). Mezi přístroje umožňující zisk dvojrozměrných signálů patří [[CT]], [[ultrazvuk]], [[rentgen]] a další.<br />
+*'''Trojrozměrné''' biosignály: jedná se o biosignál změřený s ohledem na prostorové rozložení jeho zdrojů. Setkáváme se s nimi u 3D ultrazvuku či [[CT]].
 d) podle místa vzniku (biosignály jsou hierarchicky uspořádány podle oblasti vzniku a svého působení, můžeme je tedy rozdělit do jednotlivých úrovní)<br />
-'''Subcelulární''' – sledující děje uvnitř buňky (např. pohyb iontů)<br />
-'''Celulární''' – signály mezi jednotlivými buňkami (např. přenos akčních potenciálů)<br />
-'''Subsystém''' – soubor určitých buněk se společnou nebo na sobě závislou funkcí (např. MUP – vyšetření funkčního propojení v okruhu motorické jednotky, EMG - elektromyografie)<br />
-'''Orgán''' – záznam sumačních potenciálů určitého orgánu (např.: EEG - elektroencefalogram, EKG - elektrokardiografie)<br />
-'''Celý organismus''' – sledování organismu jako celku (např. stabilometrie – diagnostika stability vzpřímeného postoje)<br />
-Dále lze biosignály dělit podle příslušnosti k oborům – např.: kardiologické ( EKG), neurologické (EEG), porodnické (FEKG), oftalmologické (ERG) nebo podle vyšetřovaných orgánů - např.: EGG - svalovina žaludku a střeva, ECoG - mozková kůra, ERG - oční sítnice.
+*'''Subcelulární''' – sledující děje uvnitř [[Buňka|buňky]] (např. pohyb iontů)<br />
+*'''Celulární''' – signály mezi jednotlivými buňkami (např. přenos akčních potenciálů)<br />
+*'''Subsystém''' – soubor určitých buněk se společnou nebo na sobě závislou funkcí (např. MUP – vyšetření funkčního propojení v okruhu motorické jednotky, [[EMG]] - elektromyografie)<br />
+*'''Orgán''' – záznam sumačních potenciálů určitého orgánu (např.: [[EEG]] - elektroencefalografie, [[EKG]] - elektrokardiografie)<br />
+*'''Celý organismus''' – sledování organismu jako celku (např. stabilometrie – diagnostika stability vzpřímeného postoje)<br />
+Dále lze biosignály dělit podle příslušnosti k oborům – např.: kardiologické ([[EKG]]), neurologické ([[EEG]]), porodnické ([[FEKG]]), oftalmologické ([[ERG]]) nebo podle vyšetřovaných orgánů - např.: [[Elektrogastrografie|EGG]] - svalovina žaludku a střeva, [[ECoG]] - mozková kůra, [[ERG]] - oční sítnice.
+<noinclude>
+==Odkazy==
+===Použitá literatura===
+*{{Citace
+| typ = kniha
+| isbn = 80-902899-7-5
+| příjmení1 = Heřman
+| jméno1 = Petr
+| titul = Biosignály z pohledu biofyziky
+| vydání = 1
+| místo = Praha
+| vydavatel = Dúlos
+| rok = 2006
+| rozsah = 63
+}}
+*{{Citace
+| typ = kniha
+| isbn = 80-247-1152-4
+| příjmení1 = Navrátil
+| jméno1 = Leoš
+| příjmení2 = Rosina
+| jméno2 = Jozef
+| kolektiv = ano
+| titul = Medicínská biofyzika
+| vydání = 1
+| místo = Praha
+| vydavatel = Grada
+| rok = 2005
+| rozsah = 524
+}}
+===Externí zdroj===
+*Biosignály/Druhy. Wikiverzita [online]. [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: https://cs.wikiversity.org/wiki/Biosign%C3%A1ly/Druhy
+<br />
+[[Kategorie:Biofyzika]]
+[[Kategorie:Fyziologie]]
+</noinclude>