Redoxní potenciál: Porovnání verzí

Verze z 21. 11. 2020, 23:47

Oxidačně-redukční potenciál (redoxní potenciál) je měřením schopnosti látek vázat nebo uvolňovat elektrony, tzn. je měřením síly oxidačního nebo redukčního činidla.

Afinitu k elektronům můžeme vyjádřit jako potenciál, na který se nabije elektroda ponořená do roztoku, který obsahuje oxidovanou i redukovanou formu té samé látky – tuto soustavu nazýváme poločlánek.

Jakmile do roztoku, který obsahuje stejné množství redukované a oxidované formy té samé látky, ponoříme elektrodu z ušlechtilého kovu (platinový nebo zlatý drátek), nabije se tato elektroda vhledem k roztoku na určitý potenciál.

Příklad

Zaznamenáváme dva protichůdné děje :

železnaté ionty mají tendenci odevzdávat elektrodě elektrony a vytvářet na ní přebytek záporného náboje, oxidují se na ionty železité;
železité ionty se snaží elektrodě elektrony odebrat, a tím se redukovat na železnaté, vzniká na ní tak přebytek kladného náboje.

Výsledný potenciál, na který se elektroda nabije, závisí na tom, který z dějů převládne, v našem případě převládne oxidační schopnost železitých iontů a elektroda se nabije kladně na hodnotu 0,76 V (při stejné východní koncentraci obou iontů).

Měření redoxního potenciálu

Nejsme schopni měřit absolutní hodnoty redoxních potenciálů, a tak je porovnáváme s tzv. referenčními elektrodami – mají známý a konstantní potenciál.

obě elektrody (referenční a i ta, jejíž potenciál chceme změřit) jsou ponořeny v tom samém roztoku a spojené tzv. solným můstkem (nejčastěji roztok KCl) – vytvoří se tím galvanický článek.

Mezinárodní dohoda stanovuje jako základ měření redoxních potenciálů systém vodík, vodíkový kation a platinová elektroda. Redoxní potenciál této skupiny je, podle dohody, nulový a slouží jako základ stupnice redoxních potenciálů.

Odkazy

Související články

Elektrochemie

Externí odkazy

Beketovova řada kovů

Použitá literatura

STOKLASOVÁ, Alena, Josef KŘÍŽALA a Pavel ŠIMAN. Obecná, fyzikální a anorganická chemie pri studující medicíny. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1996. 91 s. sv. 1. ISBN 80-7066-949-7.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 __NOTOC__
-'''Oxido-redukčný potenciál''' (redoxný potenciál) je meradlom '''schopnosti látok viazať alebo uvoľňovať elektróny''', tzn. je meradlom sily oxidačného alebo redukčného činidla.
+'''Oxidačně-redukční potenciál''' (redoxní potenciál) je měřením '''schopnosti látek vázat nebo uvolňovat elektrony''', tzn. je měřením síly oxidačního nebo redukčního činidla.
-'''Afinitu k elektrónom možno vyjadriť ako potenciál, na ktorý sa nabije elektróda ponorená do roztoku, ktorý obsahuje oxidovanú aj redukovanú formu tej istej látky''' – túto sústavu nazývame '''[[poločlánek|poločlánok]]'''.
+'''Afinitu k elektronům můžeme vyjádřit jako potenciál, na který se nabije elektroda ponořená do roztoku, který obsahuje oxidovanou i redukovanou formu té samé látky''' – tuto soustavu nazýváme '''[[poločlánek|poločlánek]]'''.
 [[Soubor:Redoxný_potenciál.jpg‎]]
-Ak do roztoku, ktorý obsahuje rovnaké množstvo redukovanej a oxidovanej formy tej istej látky, ponoríme elektródu z ušľachtilého kovu (platinový alebo zlatý drôtik), nabije sa táto elektróda vzhľadom na roztok na určitý potenciál.
+Jakmile do roztoku, který obsahuje stejné množství redukované a oxidované formy té samé látky, ponoříme elektrodu z ušlechtilého kovu (platinový nebo zlatý drátek), nabije se tato elektroda vhledem k roztoku na určitý potenciál.
-;Príklad:
+;Příklad:
-Zaznamenávame dva protichodné deje :
+Zaznamenáváme dva protichůdné děje :
-* želez'''naté''' ióny majú tendenciu odovzdávať elektróde elektróny a vytvárať na nej prebytok záporného náboja, samé sa '''oxidujú''' na ióny železité
+* želez'''naté''' ionty mají tendenci odevzdávat elektrodě elektrony a vytvářet na ní přebytek záporného náboje, '''oxidují''' se na ionty železité;
-* želez'''ité''' ióny sa snažia elektróde elektróny odobrať, a tým sa '''redukovať''' na železnaté, vzniká na nej tak prebytok kladného náboja
+* želez'''ité''' ionty se snaží elektrodě elektrony odebrat, a tím se '''redukovat''' na železnaté, vzniká na ní tak přebytek kladného náboje.
-'''Výsledný potenciál''', na ktorý sa elektróda nabije, závisí na tom, '''ktorý z dejov prevládne''', v našom príklade prevládne oxidačná schopnosť železitých iónov a elektróda sa nabije kladne na hodnotu 0,76 V (pri rovnakej východiskovej koncentrácii oboch iónov).
-== Meranie redoxného potenciálu ==
-Nie sme schopní merať absolútne hodnoty redoxných potenciálov, a tak ich porovnávame s tzv. '''referenčnými elektródami''' – majú známy a konštantný potenciál.
-* obe elektródy (referenčná a tá, ktorej potenciál chceme zmerať) sú ponorené v tom istom roztoku a spojené tzv. soľným mostíkom (najčastejšie roztok KCl) – vytvorí sa tým '''[[galvanický článek|galvanický článok]]'''.
-Medzinárodná dohoda stanovuje ako základ merania redoxných potenciálov '''systém vodík, vodíkový katión a platinová elektróda'''. Redoxný potenciál tejto skupiny je, podľa dohody, '''nulový''' a slúži ako '''základ stupnice redoxných potenciálov.'''
+'''Výsledný potenciál''', na který se elektroda nabije, závisí na tom, '''který z dějů převládne''', v našem případě převládne oxidační schopnost železitých iontů a elektroda se nabije kladně na hodnotu 0,76 V (při stejné východní koncentraci obou iontů).
+== Měření redoxního  potenciálu ==
+Nejsme schopni měřit absolutní hodnoty redoxních potenciálů, a tak je porovnáváme s tzv. '''referenčními elektrodami''' – mají známý a konstantní potenciál.
+* obě elektrody (referenční a i ta, jejíž potenciál chceme změřit) jsou ponořeny v tom samém roztoku a spojené tzv. solným můstkem (nejčastěji roztok KCl) – vytvoří se tím '''[[galvanický článek|galvanický článek]]'''.
+Mezinárodní dohoda stanovuje jako základ měření redoxních potenciálů '''systém vodík, vodíkový kation a platinová elektroda'''. Redoxní potenciál této skupiny je, podle dohody, '''nulový''' a slouží jako '''základ stupnice redoxních potenciálů.'''
 <noinclude>