Trikuspidální stenóza: Porovnání verzí
(Diagnostika a léčba) |
(Zdroje) |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | * Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | ||
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------> | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------> | ||
Trikuspidální stenóza je vzácnou chlopenní vadou, mnohem častější je regurgitace chlopně.<ref name = "Čl1">{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Češka| jméno1 = Richard| kolektiv = ano| titul = Interna| vydání = 3| vydavatel = Triton| rok = 2020| isbn = 978-80-7553-782-9}}</ref><ref name = "Čl2">{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Mann| jméno1 = Douglas L| kolektiv = ano| titul = Braunwald´s Heart Disease| podnázev = A Textbook of Cardiovascular Medicine| vydání = 10th Edition| rok = 2015| isbn = 978-0-323-29429-4}}</ref> Stenóza trikuspidální chlopně je nejčastěji důsledkem revmatického poškození, většinou při současném postižení chlopní levého srdce.<ref name = "Čl1"></ref><ref name = "Čl2"></ref> V klinickém obrazu převažují symptomy pravostranného srdečního selhání.<ref name = "Čl 3">{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Češka| jméno1 = Richard| kolektiv = ano| titul = Interna| vydání = 3| vydavatel = Triton| rok = 2020| isbn = 978-80-7553-782-9}}</ref> Základní diagnostickou metodou je echokardiografie.<ref name = "Čl 4">{{Citace| typ = článek | příjmení1 = Baumgartner | jméno1 = Helmut | příjmení2 = Falk | jméno2 = Volkmar | příjmení3 = Bax | jméno3 = Jeroen J| článek = 2017 ESC/EACTS Guidelines for the management of Valvular heart disease| časopis = European Heart Journal| rok = 2017| ročník = 36| svazek = 38| strany = 2739-2791| issn = 0195-668X| doi = 10.1093/eurheartj/ehx391}}</ref> V léčbě se uplatňuje jak perkutánní valvuloplastika, tak chirurgické řešení.<ref name = "Čl 3></ref> | |||
Trikuspidální stenóza je vzácnou chlopenní vadou, mnohem častější je regurgitace chlopně. Stenóza trikuspidální chlopně je nejčastěji důsledkem revmatického poškození, většinou při současném postižení chlopní levého srdce. V klinickém obrazu převažují symptomy pravostranného srdečního selhání. Základní diagnostickou metodou je echokardiografie. V léčbě se uplatňuje jak perkutánní valvuloplastika, tak chirurgické řešení. | |||
== Etiopatogeneze == | == Etiopatogeneze == | ||
Verze z 13. 11. 2020, 17:39
Trikuspidální stenóza je vzácnou chlopenní vadou, mnohem častější je regurgitace chlopně.[1][2] Stenóza trikuspidální chlopně je nejčastěji důsledkem revmatického poškození, většinou při současném postižení chlopní levého srdce.[1][2] V klinickém obrazu převažují symptomy pravostranného srdečního selhání.[3] Základní diagnostickou metodou je echokardiografie.[4] V léčbě se uplatňuje jak perkutánní valvuloplastika, tak chirurgické řešení.[3]
Etiopatogeneze
Celkově je trikuspidální stenóza vzácná vada. Nejčastější etiologií je revmatické postižení chlopně spolu s postižením levostranných chlopní (zejména jako porevmatická vada spojená s mitrální stenózou). V některých případech je postižení spojené s karcinoidem, endokarditidou nebo vrozenou atrézií chlopně. Stenózu v oblasti trikuspidální chlopně může navodit i velký trombus nebo nádor v pravé síni.
Patofyziologicky dochází při stenóze ke zvýšení diastolického tlakového gradientu mezi pravou síní a pravou komorou, který je zesilován v inspiriu, při námaze a větším přívodu tekutin. Již zvýšení středního tlaku v pravé síni na 5 mmHg je dostatečné k rozvoji městnání v centrálním žilním řečišti. Kvůli zvýšené tlaku v pravé síni dochází k její hypertrofii, posléze dilataci, což může vést až k rozvoji fibrilace síní. Na záznamu centrálního žilního tlaku je vlna a vysoká a dosahuje až hodnot systolického tlaku v pravé komoře. Stenóza způsobuje snížení diastolický průtok chlopní, což vede ke snížení minutového srdečního výdeje pravé komory, což je ještě více prohloubí při námaze. Současně je sice většinou přítomná mitrální stenóza, nicméně ta nemusí být výrazně maniofestovaná. Je tomu tak z toho důvodu, že trikuspidální stenóza omezuje tok krve do plicní cirkulace.
Klinický obraz
Klinický obraz zahrnuje především fyzikální nálezy při pravostranném srdečním selhání, tedy zvýšení tlaku v krčních žilách, nepříjemný diskomfort v oblasti krku (vysoká vlna a), hepatosplenomegalie, ascites až anasarka. Přítomná je také únava (snížený minutový srdeční výdej), dušnost, hemoptýza (embolizace do plic u fibrilace pravé síně). Dušnost jako typická známka (současně se vyskytující) mitrální stenózy nemusí být tak silně vyjádřená kvůli sníženému průtoku krve v pravém srdci. Absence známek městnání v plicním řečišti při jasné mitrální stenóze by tedy měla vést k pátrání po trikuspidální stenóze.
Nálezy provázející trikuspidální stenózu bývají často přisuzovány pouze mitrální stenóze, proto je nutné na možnost postižení trikuspidální stenózy aktivně myslet. Z auskultačních nálezů patří k nálezu trikuspidální stenózy diastolický šelest slyšitelný u dolního okraje sterna vlevo. Ozřejměn může být různými menévry měnícími průtok trikuspidální chlopní (např. zesílení šelestu při inspiriu).
Diagnostika
Z EKG známek jsou pozorovatelné známky zvětření pravé síně (P pulmonale), případně fibrilace síní. Základní diagnostickou metodou je echokardiografie. Ta kromě posouzení anatomických změn trojcípé chlopně slouží i k posouzení tlakových gradientů v pravém srdci, což dokonce výrazně snížilo nutnost provedení pravostranné katetrizace k potvrzení diagnózy.
Léčba
Symptomatickou úlevu může přinést restrikce příjmu sodíku a diuretická terapie. Symptomatičtí pacienti s těžkou trikuspidální stenózou mohou být indikování k perkutánní balónkové valvuloplastice. Může ovšem společně s valvulotomií vést k rozvoji trikuspidální regurgitace. Další možností je chirurgická náhrada chlopně, což je často kombinováno s výkonem na jiných chlopních. Preferečně jsou využívány bioprotézy kvůli vyššímu riziku trombózy při použití mechanických chlopní. Při současném výskytu trikuspidální i mitrální stenózy není stenóza trojcípé chlopně operována izolovaně, protože by jinak došlo k rozvoji plicní hypertenze.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Zdroj
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 18.05.2009]. <http://langenbeck.webs.com>.
.
- ↑ Skočit nahoru k: a b ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 3. vydání. Triton, 2020. ISBN 978-80-7553-782-9.
- ↑ Skočit nahoru k: a b MANN, Douglas L, et al. Braunwald´s Heart Disease : A Textbook of Cardiovascular Medicine. 10th Edition vydání. 2015. ISBN 978-0-323-29429-4.
- ↑ Skočit nahoru k: a b ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 3. vydání. Triton, 2020. ISBN 978-80-7553-782-9.
- ↑ BAUMGARTNER, Helmut, Volkmar FALK a Jeroen J BAX. 2017 ESC/EACTS Guidelines for the management of Valvular heart disease. European Heart Journal. 2017, roč. 36, vol. 38, s. 2739-2791, ISSN 0195-668X. DOI: 10.1093/eurheartj/ehx391.
