Methemoglobin: Porovnání verzí
m (drobnosti) |
m (cit) |
||
(Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<!---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | |||
* VLOŽENÝ ČLÁNEK | * VLOŽENÝ ČLÁNEK | ||
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci: | * Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci: | ||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
* | * | ||
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | * Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | ||
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[ | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------> | ||
'''Methemoglobin''' (metHb) je charakterizován přítomností '''trojmocného železa''', které vzniká oxidací dvojmocného železa v [[hemoglobin]]u. Methemoglobin ztrácí schopnost reverzibilně vázat kyslík. | {{Zkontrolováno | 20160608180032 | [[Soubor:Martin Vejražka.jpg | 30px | link=Uživatel:Mvejr]] [[Uživatel:Mvejr|MUDr. Martin Vejražka, PhD.]]|405223|20180613210004}} | ||
'''Methemoglobin''' (metHb; též ''hemiglobin'' nebo ''ferihemoglobin''<ref name="Švíglerová">{{Citace| typ = web| příjmení1 = Švíglerová| jméno1 = Jitka| url = https://web.archive.org/web/20160416205421/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Hemoglobin| název = Hemoglobin| datum_revize = 2009-02-18| citováno = 2010-11-11}}</ref>) | |||
je charakterizován přítomností '''trojmocného [[Železo|železa]]''', které vzniká oxidací dvojmocného železa v [[hemoglobin]]u<ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Švecová | |||
| jméno1 = D | |||
| příjmení2 = Böhmer | |||
| jméno2 = D | |||
| článek = Vrozená a získaná methemoglobinémia a ich liečba | |||
| časopis = Časopis lékařů českých | |||
| rok = 1998 | |||
| svazek = 137 | |||
| strany = 168-170 | |||
| issn = 1803-6597 | |||
}} | |||
</ref>. Methemoglobin ztrácí schopnost reverzibilně vázat [[kyslík]]. Na jeho místě váže Fe<sup>III+</sup> šestou koordinační vazbou molekulu vody. Barva methemoglobinu je čokoládově hnědá. | |||
[[ | Methemoglobin je v [[erytrocyt]]ech v malém množství přítomen i fyziologicky (asi 1–3 % celkové koncentrace hemoglobinu<ref>{{Citace | ||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Richard | |||
| jméno1 = Alyce M | |||
| příjmení2 = Diaz | |||
: | | jméno2 = James H | ||
| příjmení3 = Kaye | |||
| jméno3 = Alan David | |||
| článek = Reexamining the risks of drinking-water nitrates on public health | |||
| časopis = Ochsner J | |||
| rok = 2014 | |||
| číslo = 3 | |||
| svazek = 14 | |||
| strany = 392-8 | |||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4171798/?tool=pubmed | |||
| issn = 1524-5012 | |||
}}</ref>). Děje se tak především účinkem dusitanů, které vznikají z dusičnanů obsažených v potravě. Zpětnou redukci methemoglobinu na hemoglobin zajišťuje především NADH-dependentní cytochrom-b<sub>5</sub> reduktáza (též methemoglobinreduktáza). Menší roli hraje NADPH-dependentní methemoglobinreduktáza, která je závislá na dodávce NADPH z [[Pentózový cyklus|pentózového cyklu]] a na přítomnosti dalšího elektronového přenašeče (např. flavinu).<ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Xu | |||
| jméno1 = F | |||
| příjmení2 = Quandt | |||
| jméno2 = K S | |||
| příjmení3 = Hultquist | |||
| jméno3 = D E | |||
| článek = Characterization of NADPH-dependent methemoglobin reductase as a heme-binding protein present in erythrocytes and liver | |||
| časopis = Proc Natl Acad Sci U S A | |||
| rok = 1992 | |||
| číslo = 6 | |||
| svazek = 89 | |||
| strany = 2130-4 | |||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC48610/?tool=pubmed | |||
| issn = 0027-8424 | |||
}}</ref> Neenzymové mechanismy zahrnují působení [[glutathion]]u a [[kyselina askorbová|kyseliny askorbové]]. | |||
Na zvýšený obsah těchto látek jsou zvláště citliví novorozenci v důsledku nezralosti redukčních systémů a zvýšeného podílu fetálního hemoglobinu, který se | [[Soubor:methemoglobinemie.jpg|náhled|300px|Methemoglobinemie - vznik a terapie]] | ||
Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se označuje jako '''methemoglobinemie'''. Příčiny vzniku jsou různé: | |||
* '''Dědičná methemoglobinemie''' je obvykle způsobena vrozeným defektem NADH-dependentní methemoglobinreduktázy nebo přítomností abnormálního [[hemoglobin M|hemoglobinu M]]. | |||
* '''Získaná methemoglobinemie''' je nejčastější formou methemoglobinemie. Může být vyvolána působením oxidujících látek<ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Cortazzo | |||
| jméno1 = Jessica A | |||
| příjmení2 = Lichtman | |||
| jméno2 = Adam D | |||
| článek = Methemoglobinemia: a review and recommendations for management | |||
| časopis = J Cardiothorac Vasc Anesth | |||
| rok = 2014 | |||
| číslo = 4 | |||
| svazek = 28 | |||
| strany = 1043-7 | |||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23953868 | |||
| issn = 1053-0770 (print), 1532-8422 | |||
}}</ref>: | |||
:* otravou některými látkami ([[nitrobenzen]], [[anilin]] a jeho deriváty – např. některá barviva), | |||
:* působením některých léků (lokální anestetika – [[benzokain]], dále [[fenacetin]], [[sulfonamidy]]), | |||
:* zvýšeným obsahem dusičnanů a dusitanů ve vodě a v potravinách. | |||
Na zvýšený obsah těchto látek jsou zvláště citliví novorozenci v důsledku nezralosti redukčních systémů a zvýšeného podílu fetálního hemoglobinu, který se snáze oxiduje. Methemoglobinemie se projevuje [[cyanóza|cyanózou]] s charakteristickým šedohnědým odstínem a hypoxií. | |||
{| class = wikitable | {| class = wikitable | ||
|+Příznaky methemoglobinemie | |+Příznaky methemoglobinemie | ||
! Hodnoty methemoglobinu !! Příznaky | |||
|------------------------------------------------------------------------------------------ | |||
| 0–2 % || normální hodnota | |||
|------------------------------------------------------------------------------------------ | |||
| < 10 % || cyanóza | |||
|------------------------------------------------------------------------------------------ | |||
| < 35 % || cyanóza a další příznaky (bolest hlavy, dušnost) | |||
|------------------------------------------------------------------------------------------ | |||
| 70 % || smrtelná koncentrace | |||
|} | |} | ||
Součástí terapie získané methemoglobinemie je podávání některých redukčních činidel – methylénové modři nebo kyseliny askorbové. | Součástí terapie získané methemoglobinemie je podávání některých redukčních činidel – methylénové modři nebo kyseliny askorbové. | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
==Odkazy== | == Odkazy == | ||
=== | === Externí odkazy === | ||
* [[wikipedia:cs:Methemoglobin|Methemoglobin (česká wikipedie)]] | |||
* [[wikipedia:en:Methemoglobin|Methemoglobin (anglická wikipedie)]] | |||
=== Zdroj === | |||
<references /> | <references /> | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Vložené články]] | |||
[[Kategorie:Biochemie]] | [[Kategorie:Biochemie]] | ||
[[Kategorie:Patobiochemie]] | [[Kategorie:Patobiochemie]] |
Aktuální verze z 16. 3. 2020, 22:00
Methemoglobin (metHb; též hemiglobin nebo ferihemoglobin[1]) je charakterizován přítomností trojmocného železa, které vzniká oxidací dvojmocného železa v hemoglobinu[2]. Methemoglobin ztrácí schopnost reverzibilně vázat kyslík. Na jeho místě váže FeIII+ šestou koordinační vazbou molekulu vody. Barva methemoglobinu je čokoládově hnědá.
Methemoglobin je v erytrocytech v malém množství přítomen i fyziologicky (asi 1–3 % celkové koncentrace hemoglobinu[3]). Děje se tak především účinkem dusitanů, které vznikají z dusičnanů obsažených v potravě. Zpětnou redukci methemoglobinu na hemoglobin zajišťuje především NADH-dependentní cytochrom-b5 reduktáza (též methemoglobinreduktáza). Menší roli hraje NADPH-dependentní methemoglobinreduktáza, která je závislá na dodávce NADPH z pentózového cyklu a na přítomnosti dalšího elektronového přenašeče (např. flavinu).[4] Neenzymové mechanismy zahrnují působení glutathionu a kyseliny askorbové.
Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se označuje jako methemoglobinemie. Příčiny vzniku jsou různé:
- Dědičná methemoglobinemie je obvykle způsobena vrozeným defektem NADH-dependentní methemoglobinreduktázy nebo přítomností abnormálního hemoglobinu M.
- Získaná methemoglobinemie je nejčastější formou methemoglobinemie. Může být vyvolána působením oxidujících látek[5]:
- otravou některými látkami (nitrobenzen, anilin a jeho deriváty – např. některá barviva),
- působením některých léků (lokální anestetika – benzokain, dále fenacetin, sulfonamidy),
- zvýšeným obsahem dusičnanů a dusitanů ve vodě a v potravinách.
Na zvýšený obsah těchto látek jsou zvláště citliví novorozenci v důsledku nezralosti redukčních systémů a zvýšeného podílu fetálního hemoglobinu, který se snáze oxiduje. Methemoglobinemie se projevuje cyanózou s charakteristickým šedohnědým odstínem a hypoxií.
Hodnoty methemoglobinu | Příznaky |
---|---|
0–2 % | normální hodnota |
< 10 % | cyanóza |
< 35 % | cyanóza a další příznaky (bolest hlavy, dušnost) |
70 % | smrtelná koncentrace |
Součástí terapie získané methemoglobinemie je podávání některých redukčních činidel – methylénové modři nebo kyseliny askorbové.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Hemoglobin [online]. Poslední revize 2009-02-18, [cit. 2010-11-11]. <https://web.archive.org/web/20160416205421/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Hemoglobin>.
- ↑ ŠVECOVÁ, D a D BÖHMER. Vrozená a získaná methemoglobinémia a ich liečba. Časopis lékařů českých. 1998, vol. 137, s. 168-170, ISSN 1803-6597.
- ↑ RICHARD, Alyce M, James H DIAZ a Alan David KAYE. Reexamining the risks of drinking-water nitrates on public health. Ochsner J [online]. 2014, vol. 14, no. 3, s. 392-8, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4171798/?tool=pubmed>. ISSN 1524-5012.
- ↑ XU, F, K S QUANDT a D E HULTQUIST. Characterization of NADPH-dependent methemoglobin reductase as a heme-binding protein present in erythrocytes and liver. Proc Natl Acad Sci U S A [online]. 1992, vol. 89, no. 6, s. 2130-4, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC48610/?tool=pubmed>. ISSN 0027-8424.
- ↑ CORTAZZO, Jessica A a Adam D LICHTMAN. Methemoglobinemia: a review and recommendations for management. J Cardiothorac Vasc Anesth [online]. 2014, vol. 28, no. 4, s. 1043-7, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23953868>. ISSN 1053-0770 (print), 1532-8422.