Methemoglobin: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (drobnosti)
m (cit)
 
(Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
<!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
<!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*  VLOŽENÝ ČLÁNEK
*  VLOŽENÝ ČLÁNEK
*  Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:
*  Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:
Řádek 10: Řádek 10:
*
*
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->
'''Methemoglobin''' (metHb) je charakterizován přítomností '''trojmocného železa''', které vzniká oxidací dvojmocného železa v [[hemoglobin]]u. Methemoglobin ztrácí schopnost reverzibilně vázat kyslík. Na jeho místě váže Fe<sup>3+</sup> šestou koordinační vazbou molekulu vody. Barva methemoglobinu je čokoládově hnědá.
{{Zkontrolováno | 20160608180032 | [[Soubor:Martin Vejražka.jpg | 30px | link=Uživatel:Mvejr]] [[Uživatel:Mvejr|MUDr. Martin Vejražka, PhD.]]|405223|20180613210004}}
'''Methemoglobin''' (metHb; též ''hemiglobin'' nebo ''ferihemoglobin''<ref name="Švíglerová">{{Citace| typ = web| příjmení1 = Švíglerová| jméno1 = Jitka| url = https://web.archive.org/web/20160416205421/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Hemoglobin| název = Hemoglobin| datum_revize = 2009-02-18| citováno = 2010-11-11}}</ref>)
Methemoglobin se stále tvoří v malém množství v [[erytrocyt]]ech.  Denní produkce představuje asi 3&nbsp;%. Jeho zpětná redukce na hemoglobin je zajišťována enzymovými i neenzymovými reakcemi. Enzymovou redukci zabezpečuje NADH-dependentní methemoglobinreduktáza. Neenzymové mechanismy zahrnují působení [[glutathion]]u a [[kyselina askorbová|kyseliny askorbové]].
je charakterizován přítomností '''trojmocného [[Železo|železa]]''', které vzniká oxidací dvojmocného železa v [[hemoglobin]]u<ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Švecová
| jméno1 = D
| příjmení2 = Böhmer
| jméno2 = D
| článek = Vrozená a získaná methemoglobinémia a ich liečba
| časopis = Časopis lékařů českých
| rok = 1998
| svazek = 137
| strany = 168-170
| issn = 1803-6597
}}
</ref>. Methemoglobin ztrácí schopnost reverzibilně vázat [[kyslík]]. Na jeho místě váže Fe<sup>III+</sup> šestou koordinační vazbou molekulu vody. Barva methemoglobinu je čokoládově hnědá.


[[Soubor:methemoglobinemie.jpg| thumb |300px|Methemoglobinemie - vznik a terapie]]
Methemoglobin je v [[erytrocyt]]ech v malém množství přítomen i fyziologicky (asi 1–3 % celkové koncentrace hemoglobinu<ref>{{Citace
Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se označuje jako '''methemoglobinemie'''. Příčiny vzniku jsou různé.  
  | typ = článek
*'''Dědičná methemoglobinemie''' je obvykle způsobena vrozeným defektem NADH-dependentní methemoglobinreduktasy nebo přítomností abnormálního [[hemoglobin M|hemoglobinu M]].  
  | příjmení1 = Richard
*'''Získaná methemoglobinemie''' je nejčastější formou methemoglobinemie. Může být vyvolána působením oxidujících látek:
  | jméno1 = Alyce M
:# otravou některými látkami ([[nitrobenzen]], [[anilin]] a jeho deriváty – např. některá barviva)
  | příjmení2 = Diaz
:# působením některých léků (lokální anestetika, [[fenacetin]], [[sulfonamidy]])
  | jméno2 = James H
:# zvýšeným obsahem dusičnanů a dusitanů ve vodě a v potravinách.
  | příjmení3 = Kaye
  | jméno3 = Alan David
  | článek = Reexamining the risks of drinking-water nitrates on public health
  | časopis = Ochsner J
  | rok = 2014
  | číslo = 3
  | svazek = 14
  | strany = 392-8
  | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4171798/?tool=pubmed
  | issn = 1524-5012
}}</ref>). Děje se tak především účinkem dusitanů, které vznikají z dusičnanů obsažených v potravě. Zpětnou redukci methemoglobinu na hemoglobin zajišťuje především NADH-dependentní cytochrom-b<sub>5</sub> reduktáza (též methemoglobinreduktáza). Menší roli hraje NADPH-dependentní methemoglobinreduktáza, která je závislá na dodávce NADPH z [[Pentózový cyklus|pentózového cyklu]] a na přítomnosti dalšího elektronového přenašeče (např. flavinu).<ref>{{Citace
  | typ = článek
  | příjmení1 = Xu
  | jméno1 = F
  | příjmení2 = Quandt
  | jméno2 = K S
  | příjmení3 = Hultquist
  | jméno3 = D E
  | článek = Characterization of NADPH-dependent methemoglobin reductase as a heme-binding protein present in erythrocytes and liver
  | časopis = Proc  Natl  Acad  Sci  U S A
  | rok = 1992
  | číslo = 6
  | svazek = 89
  | strany = 2130-4
  | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC48610/?tool=pubmed
  | issn = 0027-8424
}}</ref> Neenzymové mechanismy zahrnují působení [[glutathion]]u a [[kyselina askorbová|kyseliny askorbové]].


Na zvýšený obsah těchto látek jsou zvláště citliví novorozenci v důsledku nezralosti redukčních systémů a zvýšeného podílu fetálního hemoglobinu, který se snadněji oxiduje. Methemoglobinemie se projevuje cyanózou s charakteristickým šedohnědým odstínem a hypoxií.
[[Soubor:methemoglobinemie.jpg|náhled|300px|Methemoglobinemie - vznik a terapie]]
Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se označuje jako '''methemoglobinemie'''. Příčiny vzniku jsou různé:
* '''Dědičná methemoglobinemie''' je obvykle způsobena vrozeným defektem NADH-dependentní methemoglobinreduktázy nebo přítomností abnormálního [[hemoglobin M|hemoglobinu M]].
* '''Získaná methemoglobinemie''' je nejčastější formou methemoglobinemie. Může být vyvolána působením oxidujících látek<ref>{{Citace
  | typ = článek
  | příjmení1 = Cortazzo
  | jméno1 = Jessica A
  | příjmení2 = Lichtman
  | jméno2 = Adam D
  | článek = Methemoglobinemia: a review and recommendations for management
  | časopis = J  Cardiothorac  Vasc  Anesth
  | rok = 2014
  | číslo = 4
  | svazek = 28
  | strany = 1043-7
  | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23953868
  | issn = 1053-0770 (print), 1532-8422
}}</ref>:
:* otravou některými látkami ([[nitrobenzen]], [[anilin]] a jeho deriváty – např. některá barviva),
:* působením některých léků (lokální anestetika – [[benzokain]], dále [[fenacetin]], [[sulfonamidy]]),
:* zvýšeným obsahem dusičnanů a dusitanů ve vodě a v potravinách.
 
Na zvýšený obsah těchto látek jsou zvláště citliví novorozenci v důsledku nezralosti redukčních systémů a zvýšeného podílu fetálního hemoglobinu, který se snáze oxiduje. Methemoglobinemie se projevuje [[cyanóza|cyanózou]] s charakteristickým šedohnědým odstínem a hypoxií.


{| class = wikitable
{| class = wikitable
|+Příznaky methemoglobinemie
|+Příznaky methemoglobinemie
 
! Hodnoty methemoglobinu   !! Příznaky
! Hodnoty methemoglobinu !! Příznaky
|------------------------------------------------------------------------------------------
|-
| 0–2 %                               || normální hodnota
| 0–2 %               || normální hodnota
|------------------------------------------------------------------------------------------
|-
|  < 10 %                             || cyanóza
|  < 10 %               || cyanóza
|------------------------------------------------------------------------------------------
|-
|  < 35 %                             || cyanóza a další příznaky (bolest hlavy, dušnost)
|  < 35 %               || cyanóza a další příznaky (bolest hlavy, dušnost)
|------------------------------------------------------------------------------------------
|-
|  70 %                                 || smrtelná koncentrace
|  70 %               || smrtelná koncentrace
|}
|}


Součástí terapie získané methemoglobinemie je podávání některých redukčních činidel – methylénové modři nebo kyseliny askorbové.
Součástí terapie získané methemoglobinemie je podávání některých redukčních činidel – methylénové modři nebo kyseliny askorbové.
Jiné označení pro methemoglobin je [[hemiglobin|hemiglobin]] nebo [[ferrihemoglobin|ferrihemoglobin]].<ref name="Švíglerová">
{{Citace
| typ = web
| příjmení1 = Švíglerová
| jméno1 = Jitka
| url = http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Methemoglobin
| název = Methemoglobin
| datum_revize = 2009-02-18
| citováno = 2010-11-12
}}
</ref>


<noinclude>
<noinclude>
==Odkazy==
== Odkazy ==
=== Použitá literatura ===
=== Externí odkazy ===
* [[wikipedia:cs:Methemoglobin|Methemoglobin (česká wikipedie)]]
* [[wikipedia:en:Methemoglobin|Methemoglobin (anglická wikipedie)]]
=== Zdroj ===
<references />
<references />
</noinclude>
</noinclude>


[[Kategorie:Vložené články]]
[[Kategorie:Biochemie]]
[[Kategorie:Biochemie]]
[[Kategorie:Patobiochemie]]
[[Kategorie:Patobiochemie]]

Aktuální verze z 16. 3. 2020, 22:00

Methemoglobin (metHb; též hemiglobin nebo ferihemoglobin[1]) je charakterizován přítomností trojmocného železa, které vzniká oxidací dvojmocného železa v hemoglobinu[2]. Methemoglobin ztrácí schopnost reverzibilně vázat kyslík. Na jeho místě váže FeIII+ šestou koordinační vazbou molekulu vody. Barva methemoglobinu je čokoládově hnědá.

Methemoglobin je v erytrocytech v malém množství přítomen i fyziologicky (asi 1–3 % celkové koncentrace hemoglobinu[3]). Děje se tak především účinkem dusitanů, které vznikají z dusičnanů obsažených v potravě. Zpětnou redukci methemoglobinu na hemoglobin zajišťuje především NADH-dependentní cytochrom-b5 reduktáza (též methemoglobinreduktáza). Menší roli hraje NADPH-dependentní methemoglobinreduktáza, která je závislá na dodávce NADPH z pentózového cyklu a na přítomnosti dalšího elektronového přenašeče (např. flavinu).[4] Neenzymové mechanismy zahrnují působení glutathionu a kyseliny askorbové.

Methemoglobinemie - vznik a terapie

Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se označuje jako methemoglobinemie. Příčiny vzniku jsou různé:

  • Dědičná methemoglobinemie je obvykle způsobena vrozeným defektem NADH-dependentní methemoglobinreduktázy nebo přítomností abnormálního hemoglobinu M.
  • Získaná methemoglobinemie je nejčastější formou methemoglobinemie. Může být vyvolána působením oxidujících látek[5]:
  • otravou některými látkami (nitrobenzen, anilin a jeho deriváty – např. některá barviva),
  • působením některých léků (lokální anestetika – benzokain, dále fenacetin, sulfonamidy),
  • zvýšeným obsahem dusičnanů a dusitanů ve vodě a v potravinách.

Na zvýšený obsah těchto látek jsou zvláště citliví novorozenci v důsledku nezralosti redukčních systémů a zvýšeného podílu fetálního hemoglobinu, který se snáze oxiduje. Methemoglobinemie se projevuje cyanózou s charakteristickým šedohnědým odstínem a hypoxií.

Příznaky methemoglobinemie
Hodnoty methemoglobinu Příznaky
0–2 % normální hodnota
< 10 % cyanóza
< 35 % cyanóza a další příznaky (bolest hlavy, dušnost)
70 % smrtelná koncentrace

Součástí terapie získané methemoglobinemie je podávání některých redukčních činidel – methylénové modři nebo kyseliny askorbové.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  1. ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Hemoglobin [online]. Poslední revize 2009-02-18, [cit. 2010-11-11]. <https://web.archive.org/web/20160416205421/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Hemoglobin>.
  2. ŠVECOVÁ, D a D BÖHMER. Vrozená a získaná methemoglobinémia a ich liečba. Časopis lékařů českých. 1998, vol. 137, s. 168-170, ISSN 1803-6597. 
  3. RICHARD, Alyce M, James H DIAZ a Alan David KAYE. Reexamining the risks of drinking-water nitrates on public health. Ochsner J [online]. 2014, vol. 14, no. 3, s. 392-8, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4171798/?tool=pubmed>. ISSN 1524-5012. 
  4. XU, F, K S QUANDT a D E HULTQUIST. Characterization of NADPH-dependent methemoglobin reductase as a heme-binding protein present in erythrocytes and liver. Proc Natl Acad Sci U S A [online]. 1992, vol. 89, no. 6, s. 2130-4, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC48610/?tool=pubmed>. ISSN 0027-8424. 
  5. CORTAZZO, Jessica A a Adam D LICHTMAN. Methemoglobinemia: a review and recommendations for management. J Cardiothorac Vasc Anesth [online]. 2014, vol. 28, no. 4, s. 1043-7, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23953868>. ISSN 1053-0770 (print), 1532-8422.