Diferenciální diagnostika povlakových angin: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (přidána Kategorie:Všeobecné praktické lékařství za použití HotCat) |
m (→Klinické jednotky =: typo) |
||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
|} | |} | ||
==Klinické jednotky | ==Klinické jednotky == | ||
=== Streptokoková tonzilofaryngitida === | === Streptokoková tonzilofaryngitida === | ||
{{Podrobnosti| Spálová angína}} | {{Podrobnosti| Spálová angína}} | ||
Verze z 30. 11. 2019, 19:36
Akutní tonsilitida
(lat. tonsillitis acuta) může být vyvolána pestrou škálou původců. Nejčastěji se objevuje u dětí a mladých dospělých. Etiologii určuje především intenzita, rozsah, postižení krku, měkkého patra, dále přítomnost exsudace, puchýřků, petechií či enantému. Z bakterií bývá nejčastějším původcem Streptococcus pyogenes. U dětí do tří let bývá většinou virového původu.
Klinický obraz
Lokálně u tonsilitid dochází k zarudnutí a zduření mandlí, mohou být pokryté povláčky – čepy. Rychle vzniká bolest v krku doprovázená obtížemi při polykání (odynofagie). Submandibulární uzliny jsou zduřelé a bolestivé. K lokálním projevům se přidává celkový pocit nemoci – malátnost, únava, horečka, schvácenost.
Dle klinického obrazu většinou nelze určit původce.
| Diagnóza | Klinický obraz (KO), a diagnostika (DG) |
|---|---|
| Akutní zánět patrových mandlí | KO: zarudnutí a edém patrových mandlí, hnisavé čepy, fibrinové povlaky, nekrózy (angina catarrhalis, folicularis, lacunaris, pseudomembranacea) |
| Infekční mononukleóza | KO: povlaková angína s výraznou lymfadenopatií (generalizovanou), Holzelovo znamení, Bassův příznak KO+diff: leukocytóza (iniciálně leukopenie) monocytóza, atypické leukocyty, DG: sérologie |
| Herpangína | KO: obraz vezikulární angíny, vesikulární eflorescence na patrových obloucích, KO+diff: leukopenie |
| Streptokoková angína | KO: obraz nejčastěji lakunární angíny, KO+diff: neutrofilie s posunem doleva, DG: kultivace, ASLO |
| Spála | KO: horečka, obraz nejčastěji lakunární angíny, malinový jazyk, spálový kožní exantém, Filatovův a Šrámkův příznak, DG: KO, FW, kultivace, ASLO |
| Angína při orofaryngeální formě tularémie | KO: obraz nekrotizující angíny, často jednostranná, výrazná regionální lymphadenopatie, DG: KO, FW, sérologie |
| Diftérie | KO: špinavě šedé povlaky přesahující okraje tonzil, pevně lpící, foetor, DG: nátěr na sklíčko, bakteriologie |
| Ulceromembranózní tonsillitis (Plautova–Vincentova angina) | KO: nekrotizující angína s tendencí k tvorbě ulcerací, špinavé povlaky, imunologicky kompromitovaní jedinci, těžký celkový stav, jednostranný nález, vzácný výskyt |
| Angína při agranulocytóze (při akutní leukémii) |
KO: oboustranná nekrotizující angína, ulcerace faryngeální sliznice, není patrná lymfadenopatie, zatímco hepatosplenomegalie je obvykle přítomna, tonzilitida může být první manifestací celkového základního onemocnění DG: KO, FW |
| Syfilitická tonzilitida (II. stádium syfilis) |
KO: plaques mucoses, DG: sérologie |
Klinické jednotky
Streptokoková tonzilofaryngitida
Podrobnější informace naleznete na stránce Spálová angína.Záškrt
Podrobnější informace naleznete na stránce Difterie.Plautova-Vincentova angína
- vzácná, vyvolaná smíšenou flórou anaerobů a spirochet;
- postižení je jednostranné – typický je odporný feator ex ore;
- Lemierrova nemoc – vzácná ale smrtelná, infekce fusobakterium necrophorum se šíří do mediastina.
Infekční mononukleóza
Podrobnější informace naleznete na stránce Infekční mononukleóza.- značné zduření tonsil, huhňání;
- Holtzelovo znamení – drobné petechie na měkkém patře;
- Bassův příznak – otok očních víček.
Herpangína
- viry coxsackie, většinou u dětí
- horečka, bolesti hlavy
- zarudnutí orofaryngu s drobnými puchýřky (2–10), nesplývají
- na obloucích, bolest při polykání
- během 2–4 dní horečka ustoupí a vřídky se zhojí
- dif.dg. – herpetická stomatitis – vřídky vpředu v ústní dutině
- Další formy
- méně časté
- gonokoková faryngitida, sekundární syfilis
- Diagnóza
- z klinického obrazu;
- laboratorní vyšetření – virové – normální sedimentace, spíše leukopenie, převaha mononukleárů;
- IM – atypické lymfocyty.
- Terapie
- virové – jen symptomaticky;
- streptokoková – penicilin (erytromycin), cefalosporiny I.g., absces – linkosamidy;
- gonokok, lues – též penicilin;
- corynebacterium diphteriae – též penicilin;
- u IM jsou naopak aminopeniciliny zcela nevhodné!.
Odkazy
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.
Použitá literatura
- KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
- LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.
