Scapula: Porovnání verzí
m (organizace stránky, typo, +VPZČ) |
m (Dopsala jsem větu o lineae musculares na lopatce. Zdroj taky Čihák 1) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
==Odkazy== | |||
===Související články=== | |||
*[[Kosti horní končetiny]] | |||
* | **[[Metacarpus]] | ||
* | **[[Carpus]] | ||
* | **[[Radius]] | ||
**[[Ulna]] | |||
**[[Humerus]] | |||
**[[Clavicula]] | |||
*[[Svaly horní končetiny]] | |||
===Použitá literatura=== | |||
=== | |||
* {{Citace | * {{Citace | ||
|typ = kniha | |typ = kniha | ||
Řádek 76: | Řádek 52: | ||
}} | }} | ||
{{navbox - kosti}} | {{navbox - kosti}} | ||
</noinclude> | </noinclude><noinclude> | ||
[[Soubor:Scapula ant numbered.png|thumb|250px|Lopatka z přední strany, s popisky]] | |||
[[Soubor:Scapula post numbered.png|thumb|250px|Lopatka zezadu, s popisky]] | |||
'''Lopatka''' (''scapula'') je plochá trojúhelníkovitá kost. Nachází se v úrovni 2. až 7. žebra. Přestože nemá přímé kostní spojení s trupem, je díky svalům hrudníku ([[svalový korzet|svalovému korzetu]]) přidržována na svém místě. Účastní se některých pohybů horní končetiny, především abdukce nad 90°. | |||
Její tři okraje se označují: | |||
*'''margo medialis''' − mediální okraj, rovnoběžný s podélnou osou páteře; | |||
*'''margo lateralis''' − šikmý, kraniálním směrem se odchyluje laterálně; | |||
*'''margo superior''' − horní rovnoběžný okraj. | |||
Tyto tři okraje se stýkají ve třech úhlech: | |||
*'''angulus superior''' − styk ''margo superior'' a ''medialis''; | |||
*'''angulus inferior''' − styk ''margo medialis'' a ''lateralis''; | |||
*'''angulus lateralis''' − styk ''margo lateralis'' a ''superior''. | |||
'''Dorzální strana''' | |||
Na dorzální straně (''facies posterior'') vybíhá hřeben (''spina scapulae''), který se na laterálním okraji lopatky odděluje a vybíhá v ''acromion'' (nadpažek). Hřeben rozděluje lopatku v první čtvrtině ''margo medialis'' a směřuje k ''angulus lateralis''. Nad a pod hřebenem vznikají dvě jámy (''fossa supraspinata et infraspinata''), ve kterých jsou uloženy svaly ramenního pletence (z nich jsou klinicky nejvýznamější [[rotátorová manžeta|svaly rotátorové manžety]]). Z horního okraje vyčnívá zobcovitý výběžek (''processus coracoideus''). | |||
'''Ventrální strana''' | |||
Ventrální plocha lopatky (''facies costalis'') je mírně vyhloubena ve ''fossa subscapularis'', na jejímž povrchu nalezneme drsné čáry zvané lineae musculares. Tyto čáry slouží pro připojení svalu ''[[musculus subscapularis]]''. | |||
'''Laterální strana''' | |||
Na laterálním úhlu se nachází kloubní jamka ramenního kloubu, '''''cavitas glenoidalis'''''. Z laterálního pohledu má tvar mělké oválné mističky. ''Acromion'' a ''processus coracoideus'' ji kraniálně „zastřešují“, čímž vytváří kostěnou část ''fornix humeri''. | |||
Nad a pod ''cavitas glenoidalis'' se nachází drobné hrbolky pro začátky svalů: | |||
*'''tuberculum supraglenoidale''' − na horní části jamky, zde se upíná dlouhá hlava [[musculus biceps brachii|bicepsu]]; | |||
*'''tuberculum infraglenoidale''' − pod dolním okrajem jamky, začíná zde dlouhá hlava [[musculus triceps brachii|tricepsu]]. | |||
===[[Osifikace]]=== | |||
Osifikace lopatky začíná asi v 8. týdnu těhotenství, postupně vznikají další osifikační centra v ''processus coracoideus'', ''acromionu'' a ''fossa glenoidalis''. Od 14. do 20. roku dochází ke srůstům jednotlivých osifikačních center. | |||
[[Kategorie:Vložené články]] | [[Kategorie:Vložené články]] | ||
[[Kategorie:Anatomie]] | [[Kategorie:Anatomie]] | ||
[[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]] | [[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]] |
Verze z 4. 10. 2019, 10:57
Scapula | |
lopatka | |
![]() Lopatka z přední strany | |
TA | A02.4.01.001 |
---|---|
Artikulující kosti | humerus, clavicula |
Typ artikulace | kulový volný kloub v articulatio humeri, plochý kloub v articulatio acromioclaviculare |
Osifikace | chondrogenní |
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 516 s. sv. 1. ISBN 80-7169-970-5.
Lopatka (scapula) je plochá trojúhelníkovitá kost. Nachází se v úrovni 2. až 7. žebra. Přestože nemá přímé kostní spojení s trupem, je díky svalům hrudníku (svalovému korzetu) přidržována na svém místě. Účastní se některých pohybů horní končetiny, především abdukce nad 90°.
Její tři okraje se označují:
- margo medialis − mediální okraj, rovnoběžný s podélnou osou páteře;
- margo lateralis − šikmý, kraniálním směrem se odchyluje laterálně;
- margo superior − horní rovnoběžný okraj.
Tyto tři okraje se stýkají ve třech úhlech:
- angulus superior − styk margo superior a medialis;
- angulus inferior − styk margo medialis a lateralis;
- angulus lateralis − styk margo lateralis a superior.
Dorzální strana Na dorzální straně (facies posterior) vybíhá hřeben (spina scapulae), který se na laterálním okraji lopatky odděluje a vybíhá v acromion (nadpažek). Hřeben rozděluje lopatku v první čtvrtině margo medialis a směřuje k angulus lateralis. Nad a pod hřebenem vznikají dvě jámy (fossa supraspinata et infraspinata), ve kterých jsou uloženy svaly ramenního pletence (z nich jsou klinicky nejvýznamější svaly rotátorové manžety). Z horního okraje vyčnívá zobcovitý výběžek (processus coracoideus). Ventrální strana Ventrální plocha lopatky (facies costalis) je mírně vyhloubena ve fossa subscapularis, na jejímž povrchu nalezneme drsné čáry zvané lineae musculares. Tyto čáry slouží pro připojení svalu musculus subscapularis. Laterální strana Na laterálním úhlu se nachází kloubní jamka ramenního kloubu, cavitas glenoidalis. Z laterálního pohledu má tvar mělké oválné mističky. Acromion a processus coracoideus ji kraniálně „zastřešují“, čímž vytváří kostěnou část fornix humeri.
Nad a pod cavitas glenoidalis se nachází drobné hrbolky pro začátky svalů:
- tuberculum supraglenoidale − na horní části jamky, zde se upíná dlouhá hlava bicepsu;
- tuberculum infraglenoidale − pod dolním okrajem jamky, začíná zde dlouhá hlava tricepsu.
Osifikace
Osifikace lopatky začíná asi v 8. týdnu těhotenství, postupně vznikají další osifikační centra v processus coracoideus, acromionu a fossa glenoidalis. Od 14. do 20. roku dochází ke srůstům jednotlivých osifikačních center.