Síly působící mezi molekulami: Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
m (odkazy) |
||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
| citováno = 2011-01-31 | | citováno = 2011-01-31 | ||
}} | }} | ||
=== Zdroj === | === Zdroj === | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
Aktuální verze z 11. 11. 2018, 15:59
Všechny síly působící mezi atomy, molekulami a ionty jsou coulombické povahy (+ a − se přitahují).
Van der Waalsovy síly[upravit | editovat zdroj]
Jsou přitažlivé síly mezi neutrálními molekulami. Jejich podstatou je vzájemné působení molekulových dipólů (které existují kvůli okamžitému nerovnoměrnému rozložení elektronů v molekule).
- Orientační síly působí mezi trvalými dipóly (dipól-dipól).
- Indukční síly – polární molekula zpolarizuje nepolární (dipól-indukovaný dip.).
- Disperzní (Londonovy) síly – molekuly kmitají a občas se náhodně vytvoří dipól, který interaguje s ostatními molekulami.
Vodíkové můstky[upravit | editovat zdroj]
Jsou speciálním typem dipól-dipól interakce mezi polárními vazbami obsahujícími vodík kovalentně vázaný na elektronegativní prvek (např: kyslík, dusík, fluor). Vodík poté interaguje s volným elektronovým párem v blízkosti elektronegativního prvku v jiné molekule (intermolekulární interakce) nebo v původní molekule (intramolekulární interakce). Typickou sloučeninou tvořící vodíkové můstky je voda. Na základě vodíkových můstků se vysvětlují některé vlastnosti vody, (popř. i jiných sloučenin) jako je její relativně vysoký bod varu oproti ostatním hydridům 6. hl. skupiny periodické tabulky.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KUBATOVA, Senta. Biofot [online]. [cit. 2011-01-31]. <https://uloz.to/1162346/biofot.doc>.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- KUBATOVA, Senta. Biofot [online]. [cit. 2011-01-31]. <https://uloz.to/!CM6zAi6z/biofot-doc>.
