Chrom: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(sjednocení s článkem Stopové prvky v potravě) |
m (prolink) |
||
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | |||
<!---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | <!---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ||
* VLOŽENÝ ČLÁNEK | * VLOŽENÝ ČLÁNEK | ||
Řádek 10: | Řádek 11: | ||
* | * | ||
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | * Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | ||
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[ | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Soubor:Cr-TableImage.png|thumb|right|Chrom v PSP]] | ||
Biologicky aktivní je Cr<sup>3+</sup>, Cr<sup>6+</sup> je toxický | |||
<noinclude> | |||
[[Soubor:Chromium crystals and 1cm3 cube.jpg|Chrom|thumb]] | |||
</noinclude> | |||
=== Funkce === | |||
'''Trojmocná forma chromu''' se uplatňuje jako glukozotoleranční faktor. Stimuluje účinek [[inzulín]]u a zvyšuje [[porucha glukózové tolerance|glukozovou toleranci]]. U zdravých lidí zvyšuje hladinu HDL. | |||
Naopak profesionální expozice '''šestimocnému chromu''' má alergizující účinky a je kancerogenní. | |||
=== Zdroj === | === Zdroj === | ||
Řádek 40: | Řádek 36: | ||
* urychlení vzniku [[ateroskleróza|aterosklerotických změn]]. | * urychlení vzniku [[ateroskleróza|aterosklerotických změn]]. | ||
=== Toxicita === | |||
Toxický je hlavně šestimocný – snadno prochází membrány a pospojuje [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]] → DNA-DNA crosslinks – přispívající k [[mutageneze|mutagenezi]]. Do organismu jde z ovzduší [[emise]]mi a poškozuje dýchací cesty, [[oko (histologie)|spojivku]], [[ledviny]]. | |||
<noinclude> | <noinclude> | ||
==Odkazy== | == Odkazy == | ||
===Související články=== | === Související články === | ||
[[Stopové prvky]] | * [[Stopové prvky]] | ||
=== Externí odkazy === | |||
* [[wikipedia:cs:Chrom|Chrom (česká wikipedie)]] | |||
* [[wikipedia:en:Chromium|Chromium (anglická wikipedie)]] | |||
=== Zdroj === | === Zdroj === | ||
{{Citace|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Studijní materiály|rok = 2007|citováno = 2009|url = http://www.jirben.wz.cz/}} | * {{Citace|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Studijní materiály|rok = 2007|citováno = 2009|url = http://www.jirben.wz.cz/}} | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| příjmení1 = Schneiderka | | příjmení1 = Schneiderka | ||
Řádek 61: | Řádek 62: | ||
}} | }} | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Vložené články]] | |||
[[Kategorie:Klinická biochemie]] | [[Kategorie:Klinická biochemie]] | ||
[[Kategorie:Fyziologie]] | [[Kategorie:Fyziologie]] | ||
[[Kategorie:Hygiena]] | [[Kategorie:Hygiena]] |
Aktuální verze z 7. 5. 2018, 12:04
Biologicky aktivní je Cr3+, Cr6+ je toxický
Funkce[upravit | editovat zdroj]
Trojmocná forma chromu se uplatňuje jako glukozotoleranční faktor. Stimuluje účinek inzulínu a zvyšuje glukozovou toleranci. U zdravých lidí zvyšuje hladinu HDL.
Naopak profesionální expozice šestimocnému chromu má alergizující účinky a je kancerogenní.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
Zdrojem chromu mohou být:
- kvasnice (pivovarské);
- maso;
- sýry, pšeničné klíčky a ořechy.
Doporučená denní potřeba[upravit | editovat zdroj]
Doporučená denní dávka chromu je 150–200 μg.
Nedostatek[upravit | editovat zdroj]
Nedostatek chromu může mít za následek:
- snížení glukozové tolerance až diabetes mellitus 2. typu;
- hyperlipidémii;
- urychlení vzniku aterosklerotických změn.
Toxicita[upravit | editovat zdroj]
Toxický je hlavně šestimocný – snadno prochází membrány a pospojuje DNA → DNA-DNA crosslinks – přispívající k mutagenezi. Do organismu jde z ovzduší emisemi a poškozuje dýchací cesty, spojivku, ledviny.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.