Embryonální septace srdce: Porovnání verzí
m (prolinkování, opravy) |
(toc) |
||
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 9 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__TOC__ | |||
Septace atrioventrikulárního kanálu, primordiálního atria a komory začíná '''kolem poloviny čtvrtého týdne''' a je v podstatě dovršena koncem týdne pátého. Přestože zde budou popsány odděleně, probíhají všechny tyto procesy najednou. | |||
Septace | [[Soubor:Septace_srdce.png|thumb|300px|Septace srdce]] | ||
==Septace atrioventrikulárního kanálu== | == Septace atrioventrikulárního kanálu == | ||
Koncem čtvrtého týdne | Koncem čtvrtého týdne sa na dorzální a ventrální stěně atrioventrikulárního (AV) kanálu vytvářejí '''endokardové polštářky'''. Invazí [[Mezenchym|mezenchymových buněk]] v šestém týdnu se polštářky k sobě přiblíží a splynou. Rozdělí tak AV kanál na pravý a levý, a také zčásti oddělí primitivní síně od prostoru komor. | ||
*Endokardové polštářky zastávají funkci AV chlopní. | * Endokardové polštářky zastávají funkci AV chlopní. | ||
== Septace primitivního atria == | == Septace primitivního atria == | ||
Vznikem a následným splynutím dvou přepážek, ''septum primum a septum secundum'', se primitivní [[atrium]] rozděluje na pravou a levou síň. | Vznikem a následným splynutím dvou přepážek, ''septum primum a septum secundum'', se primitivní [[atrium]] rozděluje na pravou a levou síň. | ||
* | ;Septum primum | ||
Ještě to ale není konečná podoba tohoto zkratu. | * Septum primum roste ze stropu primitivního atria směrem k endokardovým polštářkům. Tato poloměsíčitá membrána tak částečně přepaží doposud společné atrium pro levé i pravé [[srdce]]. Protože membrána nedosáhne až k polštářkům, zůstane mezi nimi otvor – '''foramen (ostium) primum'''. Tento otvor slouží jako zkrat, kterým okysličená [[krev]] teče z pravého atria rovnou do levého. Většina krve tak „obejde“ [[plíce]], které pochopitelně zatím nedýchají, tudíž ani neokysličují, nýbrž pouze spotřebovávají [[kyslík]]. | ||
Foramen primum se zmenšuje a vymizí se srůstem septum primum s AV polštářky splývajícími v primitivní AV septum. (viz výše) | * Ještě to ale není konečná podoba tohoto zkratu. Foramen primum se zmenšuje a vymizí se srůstem septum primum s AV polštářky splývajícími v primitivní AV septum. (viz výše) | ||
Ještě než zanikne, objeví se v jeho centrální části drobné perforace vzniklé apoptózou buněk septum primum. Postupně splynou ve větší otvor '''foramen (ostium) secundum'''. To převezme funkci foramen primum. | * Ještě než zanikne, objeví se v jeho centrální části drobné perforace vzniklé apoptózou buněk septum primum. Postupně splynou ve větší otvor '''foramen (ostium) secundum'''. To převezme funkci foramen primum. | ||
* | ;Septum secundum | ||
* Septum secundum je opět poloměsíčitá, avšak svalová membrána. Vyrůstá z ventrokraniální stěny atria těsně vedle a vpravo od septum primum. Během 5.–6. týdne postupně překryje celé ostium secundum. Vytvoří tak neúplnou přepážku mezi síněmi. Horní část septum primum zanikne, zbylá část (přirostlá k endokardovým polštářkům) funguje jako valvula foraminis ovalis, tzn. [[chlopeň]], která brání zpětnému toku skrz foramen ovale. | |||
Pozn. Po narození se foramen ovale uzavírá a valvula foraminis ovalis splývá se septum secundum. Vytvoří tak kompletní přepážku mezi síněmi. | Pozn. Po narození se foramen ovale uzavírá a valvula foraminis ovalis splývá se septum secundum. Vytvoří tak kompletní přepážku mezi síněmi. | ||
==Septace primitivní komory== | == Septace primitivní komory == | ||
Septace probíhá přesněji řečeno '''mezi bulbem a primární komorou'''. Zprvu je rozdělení naznačeno svalovou lištou – primitivním interventrikulárním septem (IV septem) – '''pars muscularis septi interventriculorum'''. Zpočátku je její zvyšování způsobeno dilatací obou sousedních struktur. Později se na tomto procesu podílí i aktivní proliferace myoblastů septa, které se postupně zvětšuje. Až do sedmého týdne přetrvává mezi volným okrajem IV septa a splynulými endokardovými polštářky poloměsíčité '''foramen interventriculare''' | Septace probíhá přesněji řečeno '''mezi bulbem a primární komorou'''. Zprvu je rozdělení naznačeno svalovou lištou – primitivním interventrikulárním septem (IV septem) – '''pars muscularis septi interventriculorum'''. Zpočátku je její zvyšování způsobeno dilatací obou sousedních struktur. Později se na tomto procesu podílí i aktivní proliferace myoblastů septa, které se postupně zvětšuje. Až do sedmého týdne přetrvává mezi volným okrajem IV septa a splynulými endokardovými polštářky poloměsíčité '''foramen interventriculare'''. To se obvykle uzavírá koncem sedmého týdne, když bulbární lišty srostou s endokardovými polštářky za vzniku '''pars membranacea septi interventriculorum''' | ||
To se obvykle uzavírá koncem sedmého týdne, když bulbární lišty srostou s endokardovými polštářky za vzniku '''pars membranacea septi interventriculorum''' | Uzavírání foramen IV (= formace pars membranacea) jsou tedy výsledkem fúze tkání pocházejících ze tří zdrojů: | ||
Uzavírání foramen IV (=formace pars membranacea) jsou tedy výsledkem fúze tkání pocházejících ze tří zdrojů : | * pravé bulbární lišty; | ||
* pravé bulbární lišty | * levé bulbární lišty; | ||
*levé bulbární lišty | * endokardových polštářků. | ||
*endokardových polštářků | |||
Po uzavření foramen interventriculare a vytvoření membranózní části IV septa komunikuje truncus pulmonalis s pravou komorou a aorta vychází z komory levé. | Po uzavření foramen interventriculare a vytvoření membranózní části IV septa komunikuje truncus pulmonalis s pravou komorou a aorta vychází z komory levé. | ||
==Septace bulbus cordis a truncus arteriosus== | == Septace bulbus cordis a truncus arteriosus == | ||
'''Bulbus cordis''' je struktura, která je později zavzata do stěn definitivních komor. V pravé komoře vzniká z bulbu ''conus arteriosus'', z něhož vychází truncus pulmonalis. V levé komoře vytváří bulbus cordis stěny ''vestibulum aortae'', což je část aorty těsně před [aortá]lními chlopněmi. | |||
Bulbus je rozdělen na ''truncus'' ([[aorta]] a plicní kmen), ''conus'' (výtoková část aorty a plicního kmene) a ''trabekulární část pravé komory''. | |||
Trunkální region se následně rozdělí aorticopulmonálním septem, toto septum má tvar spirály a dělí tak tuto oblast na dvě hlavní [[artérie]]. | Trunkální region se následně rozdělí aorticopulmonálním septem, toto septum má tvar spirály a dělí tak tuto oblast na dvě hlavní [[artérie]]. | ||
===Průběh=== | === Průběh === | ||
V '''5. týdnu''' začíná proliferace mezenchymu ve stěnách bulbu a vznik ''bulbárních lišt''. Na tyto lišty navazují obdobné ''trunkální''. Obě jsou odvozeny z mezenchymu neurální lišty. | V '''5. týdnu''' začíná proliferace mezenchymu ve stěnách bulbu a vznik ''bulbárních lišt''. Na tyto lišty navazují obdobné ''trunkální''. Obě jsou odvozeny z mezenchymu neurální lišty. | ||
* | * Pravou horní trunkální lištu. | ||
* | * Levou dolní trunkální lištu. | ||
Lišty rostou proti aortálnímu vaku a obtáčejí se kolem sebe, což předpovídá budoucí spirálovitý průběh septa. Po fůzi tedy vzniká ''aorticopulmonální septum'', které dělí truncus na aortu a plicní kmen. | Lišty rostou proti aortálnímu vaku a obtáčejí se kolem sebe, což předpovídá budoucí spirálovitý průběh septa. Po fůzi tedy vzniká ''aorticopulmonální septum'', které dělí truncus na aortu a plicní kmen. | ||
Řádek 46: | Řádek 49: | ||
Také lišty v conus cordis rostou proti sobě a později se spojují s trunkálním septem. Po fúzi nyní dvou lišt v conusové oblasti je conus rozdělen na výtokovou oblast pravé a levé komory. | Také lišty v conus cordis rostou proti sobě a později se spojují s trunkálním septem. Po fúzi nyní dvou lišt v conusové oblasti je conus rozdělen na výtokovou oblast pravé a levé komory. | ||
Velice podstatnou roli zde hraje migrace [[Buňka|buněk]] neurální lišty, které přispívají zejména k vytvoření endokardových lišt v oblasti conu a truncus arteriosus. Abnormální migrace v tomto místě dává vznik mnoha vrozeným '''malformacím''' | Velice podstatnou roli zde hraje migrace [[Buňka|buněk]] neurální lišty, které přispívají zejména k vytvoření endokardových lišt v oblasti conu a truncus arteriosus. Abnormální migrace v tomto místě dává vznik mnoha vrozeným '''malformacím'''. | ||
:'''[[Fallotova tetralogie]]''', která zahrnuje pulmonární stenózu, persistenci truncus arteriosus a transpozici velkých [[Cévy|cév]]. | |||
[Buňky] neurální lišty rovněž přispívají k vývoji kraniofaciálních struktur, proto často při kardiálních abnormalitách vidíme i změny v oblasti obličeje | [[Buňky]] neurální lišty rovněž přispívají k vývoji kraniofaciálních struktur, proto často při kardiálních abnormalitách vidíme i změny v oblasti obličeje. | ||
==Odkazy== | == Odkazy == | ||
===Související články=== | === Související články === | ||
===Zdroje=== | === Zdroje === | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha |
Aktuální verze z 16. 4. 2018, 20:47
Septace atrioventrikulárního kanálu, primordiálního atria a komory začíná kolem poloviny čtvrtého týdne a je v podstatě dovršena koncem týdne pátého. Přestože zde budou popsány odděleně, probíhají všechny tyto procesy najednou.
Septace atrioventrikulárního kanálu[upravit | editovat zdroj]
Koncem čtvrtého týdne sa na dorzální a ventrální stěně atrioventrikulárního (AV) kanálu vytvářejí endokardové polštářky. Invazí mezenchymových buněk v šestém týdnu se polštářky k sobě přiblíží a splynou. Rozdělí tak AV kanál na pravý a levý, a také zčásti oddělí primitivní síně od prostoru komor.
- Endokardové polštářky zastávají funkci AV chlopní.
Septace primitivního atria[upravit | editovat zdroj]
Vznikem a následným splynutím dvou přepážek, septum primum a septum secundum, se primitivní atrium rozděluje na pravou a levou síň.
- Septum primum
- Septum primum roste ze stropu primitivního atria směrem k endokardovým polštářkům. Tato poloměsíčitá membrána tak částečně přepaží doposud společné atrium pro levé i pravé srdce. Protože membrána nedosáhne až k polštářkům, zůstane mezi nimi otvor – foramen (ostium) primum. Tento otvor slouží jako zkrat, kterým okysličená krev teče z pravého atria rovnou do levého. Většina krve tak „obejde“ plíce, které pochopitelně zatím nedýchají, tudíž ani neokysličují, nýbrž pouze spotřebovávají kyslík.
- Ještě to ale není konečná podoba tohoto zkratu. Foramen primum se zmenšuje a vymizí se srůstem septum primum s AV polštářky splývajícími v primitivní AV septum. (viz výše)
- Ještě než zanikne, objeví se v jeho centrální části drobné perforace vzniklé apoptózou buněk septum primum. Postupně splynou ve větší otvor foramen (ostium) secundum. To převezme funkci foramen primum.
- Septum secundum
- Septum secundum je opět poloměsíčitá, avšak svalová membrána. Vyrůstá z ventrokraniální stěny atria těsně vedle a vpravo od septum primum. Během 5.–6. týdne postupně překryje celé ostium secundum. Vytvoří tak neúplnou přepážku mezi síněmi. Horní část septum primum zanikne, zbylá část (přirostlá k endokardovým polštářkům) funguje jako valvula foraminis ovalis, tzn. chlopeň, která brání zpětnému toku skrz foramen ovale.
Pozn. Po narození se foramen ovale uzavírá a valvula foraminis ovalis splývá se septum secundum. Vytvoří tak kompletní přepážku mezi síněmi.
Septace primitivní komory[upravit | editovat zdroj]
Septace probíhá přesněji řečeno mezi bulbem a primární komorou. Zprvu je rozdělení naznačeno svalovou lištou – primitivním interventrikulárním septem (IV septem) – pars muscularis septi interventriculorum. Zpočátku je její zvyšování způsobeno dilatací obou sousedních struktur. Později se na tomto procesu podílí i aktivní proliferace myoblastů septa, které se postupně zvětšuje. Až do sedmého týdne přetrvává mezi volným okrajem IV septa a splynulými endokardovými polštářky poloměsíčité foramen interventriculare. To se obvykle uzavírá koncem sedmého týdne, když bulbární lišty srostou s endokardovými polštářky za vzniku pars membranacea septi interventriculorum Uzavírání foramen IV (= formace pars membranacea) jsou tedy výsledkem fúze tkání pocházejících ze tří zdrojů:
- pravé bulbární lišty;
- levé bulbární lišty;
- endokardových polštářků.
Po uzavření foramen interventriculare a vytvoření membranózní části IV septa komunikuje truncus pulmonalis s pravou komorou a aorta vychází z komory levé.
Septace bulbus cordis a truncus arteriosus[upravit | editovat zdroj]
Bulbus cordis je struktura, která je později zavzata do stěn definitivních komor. V pravé komoře vzniká z bulbu conus arteriosus, z něhož vychází truncus pulmonalis. V levé komoře vytváří bulbus cordis stěny vestibulum aortae, což je část aorty těsně před [aortá]lními chlopněmi.
Bulbus je rozdělen na truncus (aorta a plicní kmen), conus (výtoková část aorty a plicního kmene) a trabekulární část pravé komory.
Trunkální region se následně rozdělí aorticopulmonálním septem, toto septum má tvar spirály a dělí tak tuto oblast na dvě hlavní artérie.
Průběh[upravit | editovat zdroj]
V 5. týdnu začíná proliferace mezenchymu ve stěnách bulbu a vznik bulbárních lišt. Na tyto lišty navazují obdobné trunkální. Obě jsou odvozeny z mezenchymu neurální lišty.
- Pravou horní trunkální lištu.
- Levou dolní trunkální lištu.
Lišty rostou proti aortálnímu vaku a obtáčejí se kolem sebe, což předpovídá budoucí spirálovitý průběh septa. Po fůzi tedy vzniká aorticopulmonální septum, které dělí truncus na aortu a plicní kmen.
Také lišty v conus cordis rostou proti sobě a později se spojují s trunkálním septem. Po fúzi nyní dvou lišt v conusové oblasti je conus rozdělen na výtokovou oblast pravé a levé komory.
Velice podstatnou roli zde hraje migrace buněk neurální lišty, které přispívají zejména k vytvoření endokardových lišt v oblasti conu a truncus arteriosus. Abnormální migrace v tomto místě dává vznik mnoha vrozeným malformacím.
- Fallotova tetralogie, která zahrnuje pulmonární stenózu, persistenci truncus arteriosus a transpozici velkých cév.
Buňky neurální lišty rovněž přispívají k vývoji kraniofaciálních struktur, proto často při kardiálních abnormalitách vidíme i změny v oblasti obličeje.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- MOORE, Keith L a T.V.N PERSAUD. Zrození života : Embryologie s klinickým zaměřením. české 1 vydání. Praha : ISV nakladatelství, 2002. Kapitola 5
- Perioda Organogeneze. ISBN 80-85866-94-3.
- SADLER, Tomas W. Langman’s medical embryology. 10. vydání. Philadelphia : Lippincott Williams & Wilkins, 2006. 371 s. ISBN 0-7817-9485-4.