Embryonální septace srdce: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
(toc) |
||
(Není zobrazeno 36 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__TOC__ | |||
Septace atrioventrikulárního kanálu, primordiálního atria a komory začíná '''kolem poloviny čtvrtého týdne''' a je v podstatě dovršena koncem týdne pátého. Přestože zde budou popsány odděleně, probíhají všechny tyto procesy najednou. | |||
Septace atrioventrikulárního kanálu, primordiálního atria a komory začíná kolem poloviny čtvrtého týdne a je v podstatě dovršena koncem týdne pátého. Přestože zde budou popsány odděleně, probíhají tyto procesy | [[Soubor:Septace_srdce.png|thumb|300px|Septace srdce]] | ||
== Septace atrioventrikulárního kanálu == | |||
Koncem čtvrtého týdne sa na dorzální a ventrální stěně atrioventrikulárního (AV) kanálu vytvářejí '''endokardové polštářky'''. Invazí [[Mezenchym|mezenchymových buněk]] v šestém týdnu se polštářky k sobě přiblíží a splynou. Rozdělí tak AV kanál na pravý a levý, a také zčásti oddělí primitivní síně od prostoru komor. | |||
* Endokardové polštářky zastávají funkci AV chlopní. | |||
== Septace primitivního atria == | == Septace primitivního atria == | ||
Vznikem a následným splynutím dvou přepážek, ''septum primum a septum secundum'', se primitivní [[atrium]] rozděluje na pravou a levou síň. | Vznikem a následným splynutím dvou přepážek, ''septum primum a septum secundum'', se primitivní [[atrium]] rozděluje na pravou a levou síň. | ||
;Septum primum | |||
* Septum primum roste ze stropu primitivního atria směrem k endokardovým polštářkům. Tato poloměsíčitá membrána tak částečně přepaží doposud společné atrium pro levé i pravé [[srdce]]. Protože membrána nedosáhne až k polštářkům, zůstane mezi nimi otvor – '''foramen (ostium) primum'''. Tento otvor slouží jako zkrat, kterým okysličená [[krev]] teče z pravého atria rovnou do levého. Většina krve tak „obejde“ [[plíce]], které pochopitelně zatím nedýchají, tudíž ani neokysličují, nýbrž pouze spotřebovávají [[kyslík]]. | |||
* Ještě to ale není konečná podoba tohoto zkratu. Foramen primum se zmenšuje a vymizí se srůstem septum primum s AV polštářky splývajícími v primitivní AV septum. (viz výše) | |||
* Ještě než zanikne, objeví se v jeho centrální části drobné perforace vzniklé apoptózou buněk septum primum. Postupně splynou ve větší otvor '''foramen (ostium) secundum'''. To převezme funkci foramen primum. | |||
;Septum secundum | |||
* Septum secundum je opět poloměsíčitá, avšak svalová membrána. Vyrůstá z ventrokraniální stěny atria těsně vedle a vpravo od septum primum. Během 5.–6. týdne postupně překryje celé ostium secundum. Vytvoří tak neúplnou přepážku mezi síněmi. Horní část septum primum zanikne, zbylá část (přirostlá k endokardovým polštářkům) funguje jako valvula foraminis ovalis, tzn. [[chlopeň]], která brání zpětnému toku skrz foramen ovale. | |||
Pozn. Po narození se foramen ovale uzavírá a valvula foraminis ovalis splývá se septum secundum. Vytvoří tak kompletní přepážku mezi síněmi. | |||
== Septace primitivní komory == | |||
Septace probíhá přesněji řečeno '''mezi bulbem a primární komorou'''. Zprvu je rozdělení naznačeno svalovou lištou – primitivním interventrikulárním septem (IV septem) – '''pars muscularis septi interventriculorum'''. Zpočátku je její zvyšování způsobeno dilatací obou sousedních struktur. Později se na tomto procesu podílí i aktivní proliferace myoblastů septa, které se postupně zvětšuje. Až do sedmého týdne přetrvává mezi volným okrajem IV septa a splynulými endokardovými polštářky poloměsíčité '''foramen interventriculare'''. To se obvykle uzavírá koncem sedmého týdne, když bulbární lišty srostou s endokardovými polštářky za vzniku '''pars membranacea septi interventriculorum''' | |||
Uzavírání foramen IV (= formace pars membranacea) jsou tedy výsledkem fúze tkání pocházejících ze tří zdrojů: | |||
* pravé bulbární lišty; | |||
* levé bulbární lišty; | |||
* endokardových polštářků. | |||
Po uzavření foramen interventriculare a vytvoření membranózní části IV septa komunikuje truncus pulmonalis s pravou komorou a aorta vychází z komory levé. | |||
== Septace bulbus cordis a truncus arteriosus == | |||
'''Bulbus cordis''' je struktura, která je později zavzata do stěn definitivních komor. V pravé komoře vzniká z bulbu ''conus arteriosus'', z něhož vychází truncus pulmonalis. V levé komoře vytváří bulbus cordis stěny ''vestibulum aortae'', což je část aorty těsně před [aortá]lními chlopněmi. | |||
Bulbus je rozdělen na ''truncus'' ([[aorta]] a plicní kmen), ''conus'' (výtoková část aorty a plicního kmene) a ''trabekulární část pravé komory''. | |||
Trunkální region se následně rozdělí aorticopulmonálním septem, toto septum má tvar spirály a dělí tak tuto oblast na dvě hlavní [[artérie]]. | |||
=== Průběh === | |||
V '''5. týdnu''' začíná proliferace mezenchymu ve stěnách bulbu a vznik ''bulbárních lišt''. Na tyto lišty navazují obdobné ''trunkální''. Obě jsou odvozeny z mezenchymu neurální lišty. | |||
* | * Pravou horní trunkální lištu. | ||
* Levou dolní trunkální lištu. | |||
Lišty rostou proti aortálnímu vaku a obtáčejí se kolem sebe, což předpovídá budoucí spirálovitý průběh septa. Po fůzi tedy vzniká ''aorticopulmonální septum'', které dělí truncus na aortu a plicní kmen. | |||
Také lišty v conus cordis rostou proti sobě a později se spojují s trunkálním septem. Po fúzi nyní dvou lišt v conusové oblasti je conus rozdělen na výtokovou oblast pravé a levé komory. | |||
Velice podstatnou roli zde hraje migrace [[Buňka|buněk]] neurální lišty, které přispívají zejména k vytvoření endokardových lišt v oblasti conu a truncus arteriosus. Abnormální migrace v tomto místě dává vznik mnoha vrozeným '''malformacím'''. | |||
:'''[[Fallotova tetralogie]]''', která zahrnuje pulmonární stenózu, persistenci truncus arteriosus a transpozici velkých [[Cévy|cév]]. | |||
[[Buňky]] neurální lišty rovněž přispívají k vývoji kraniofaciálních struktur, proto často při kardiálních abnormalitách vidíme i změny v oblasti obličeje. | |||
==Odkazy== | == Odkazy == | ||
===Související články=== | === Související články === | ||
===Zdroje=== | === Zdroje === | ||
MOORE | * {{Citace | ||
| typ = kniha | |||
| příjmení1 = MOORE | |||
| jméno1 = Keith L | |||
| příjmení2 = PERSAUD | |||
| jméno2 = T.V.N | |||
| kapitola = 5 | |||
| název_kapitoly = Perioda Organogeneze | |||
| titul = Zrození života | |||
| podnázev = Embryologie s klinickým zaměřením | |||
| vydání = české 1 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = ISV nakladatelství | |||
| rok = 2002 | |||
| isbn = 80-85866-94-3 | |||
}} | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| příjmení1 = Sadler | |||
| jméno1 = Tomas W | |||
| titul = Langman’s medical embryology | |||
| vydání = 10 | |||
| místo = Philadelphia | |||
| vydavatel = Lippincott Williams & Wilkins | |||
| rok = 2006 | |||
| rozsah = 371 | |||
| isbn = 0-7817-9485-4 | |||
| strana = 371 | |||
}} | |||
[[Kategorie:Embryologie]] |
Aktuální verze z 16. 4. 2018, 20:47
Septace atrioventrikulárního kanálu, primordiálního atria a komory začíná kolem poloviny čtvrtého týdne a je v podstatě dovršena koncem týdne pátého. Přestože zde budou popsány odděleně, probíhají všechny tyto procesy najednou.
Septace atrioventrikulárního kanálu[upravit | editovat zdroj]
Koncem čtvrtého týdne sa na dorzální a ventrální stěně atrioventrikulárního (AV) kanálu vytvářejí endokardové polštářky. Invazí mezenchymových buněk v šestém týdnu se polštářky k sobě přiblíží a splynou. Rozdělí tak AV kanál na pravý a levý, a také zčásti oddělí primitivní síně od prostoru komor.
- Endokardové polštářky zastávají funkci AV chlopní.
Septace primitivního atria[upravit | editovat zdroj]
Vznikem a následným splynutím dvou přepážek, septum primum a septum secundum, se primitivní atrium rozděluje na pravou a levou síň.
- Septum primum
- Septum primum roste ze stropu primitivního atria směrem k endokardovým polštářkům. Tato poloměsíčitá membrána tak částečně přepaží doposud společné atrium pro levé i pravé srdce. Protože membrána nedosáhne až k polštářkům, zůstane mezi nimi otvor – foramen (ostium) primum. Tento otvor slouží jako zkrat, kterým okysličená krev teče z pravého atria rovnou do levého. Většina krve tak „obejde“ plíce, které pochopitelně zatím nedýchají, tudíž ani neokysličují, nýbrž pouze spotřebovávají kyslík.
- Ještě to ale není konečná podoba tohoto zkratu. Foramen primum se zmenšuje a vymizí se srůstem septum primum s AV polštářky splývajícími v primitivní AV septum. (viz výše)
- Ještě než zanikne, objeví se v jeho centrální části drobné perforace vzniklé apoptózou buněk septum primum. Postupně splynou ve větší otvor foramen (ostium) secundum. To převezme funkci foramen primum.
- Septum secundum
- Septum secundum je opět poloměsíčitá, avšak svalová membrána. Vyrůstá z ventrokraniální stěny atria těsně vedle a vpravo od septum primum. Během 5.–6. týdne postupně překryje celé ostium secundum. Vytvoří tak neúplnou přepážku mezi síněmi. Horní část septum primum zanikne, zbylá část (přirostlá k endokardovým polštářkům) funguje jako valvula foraminis ovalis, tzn. chlopeň, která brání zpětnému toku skrz foramen ovale.
Pozn. Po narození se foramen ovale uzavírá a valvula foraminis ovalis splývá se septum secundum. Vytvoří tak kompletní přepážku mezi síněmi.
Septace primitivní komory[upravit | editovat zdroj]
Septace probíhá přesněji řečeno mezi bulbem a primární komorou. Zprvu je rozdělení naznačeno svalovou lištou – primitivním interventrikulárním septem (IV septem) – pars muscularis septi interventriculorum. Zpočátku je její zvyšování způsobeno dilatací obou sousedních struktur. Později se na tomto procesu podílí i aktivní proliferace myoblastů septa, které se postupně zvětšuje. Až do sedmého týdne přetrvává mezi volným okrajem IV septa a splynulými endokardovými polštářky poloměsíčité foramen interventriculare. To se obvykle uzavírá koncem sedmého týdne, když bulbární lišty srostou s endokardovými polštářky za vzniku pars membranacea septi interventriculorum Uzavírání foramen IV (= formace pars membranacea) jsou tedy výsledkem fúze tkání pocházejících ze tří zdrojů:
- pravé bulbární lišty;
- levé bulbární lišty;
- endokardových polštářků.
Po uzavření foramen interventriculare a vytvoření membranózní části IV septa komunikuje truncus pulmonalis s pravou komorou a aorta vychází z komory levé.
Septace bulbus cordis a truncus arteriosus[upravit | editovat zdroj]
Bulbus cordis je struktura, která je později zavzata do stěn definitivních komor. V pravé komoře vzniká z bulbu conus arteriosus, z něhož vychází truncus pulmonalis. V levé komoře vytváří bulbus cordis stěny vestibulum aortae, což je část aorty těsně před [aortá]lními chlopněmi.
Bulbus je rozdělen na truncus (aorta a plicní kmen), conus (výtoková část aorty a plicního kmene) a trabekulární část pravé komory.
Trunkální region se následně rozdělí aorticopulmonálním septem, toto septum má tvar spirály a dělí tak tuto oblast na dvě hlavní artérie.
Průběh[upravit | editovat zdroj]
V 5. týdnu začíná proliferace mezenchymu ve stěnách bulbu a vznik bulbárních lišt. Na tyto lišty navazují obdobné trunkální. Obě jsou odvozeny z mezenchymu neurální lišty.
- Pravou horní trunkální lištu.
- Levou dolní trunkální lištu.
Lišty rostou proti aortálnímu vaku a obtáčejí se kolem sebe, což předpovídá budoucí spirálovitý průběh septa. Po fůzi tedy vzniká aorticopulmonální septum, které dělí truncus na aortu a plicní kmen.
Také lišty v conus cordis rostou proti sobě a později se spojují s trunkálním septem. Po fúzi nyní dvou lišt v conusové oblasti je conus rozdělen na výtokovou oblast pravé a levé komory.
Velice podstatnou roli zde hraje migrace buněk neurální lišty, které přispívají zejména k vytvoření endokardových lišt v oblasti conu a truncus arteriosus. Abnormální migrace v tomto místě dává vznik mnoha vrozeným malformacím.
- Fallotova tetralogie, která zahrnuje pulmonární stenózu, persistenci truncus arteriosus a transpozici velkých cév.
Buňky neurální lišty rovněž přispívají k vývoji kraniofaciálních struktur, proto často při kardiálních abnormalitách vidíme i změny v oblasti obličeje.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- MOORE, Keith L a T.V.N PERSAUD. Zrození života : Embryologie s klinickým zaměřením. české 1 vydání. Praha : ISV nakladatelství, 2002. Kapitola 5
- Perioda Organogeneze. ISBN 80-85866-94-3.
- SADLER, Tomas W. Langman’s medical embryology. 10. vydání. Philadelphia : Lippincott Williams & Wilkins, 2006. 371 s. ISBN 0-7817-9485-4.