Záření beta: Porovnání verzí
(doplnění vzorců a informací, prolink) |
(doplnění informací) |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| eng=Beta radiation}} | | eng=Beta radiation}} | ||
[[Soubor:Beta Ray Spectrum.PNG|thumb|right|Spojité energetické spektrum záření beta]] | [[Soubor:Beta Ray Spectrum.PNG|thumb|right|Spojité energetické spektrum záření beta]] | ||
'''Záření β''' je korpuskulární (částicové) záření, jeho částicemi je proud elektronů β<sup>−</sup> | '''Záření, neboli přeměna β''' je korpuskulární (částicové) záření, jeho částicemi je proud elektronů β<sup>−</sup>, pozitronů (antielektronů) β<sup>+</sup> nebo tzv. elektronový záchyt. | ||
'''Částice β<sup>+</sup>''' vznikají při reakci zvané pozitronová přeměna, | '''Částice β<sup>+</sup>''' | ||
:vznikají při reakci zvané pozitronová přeměna, které si můžeme představit jako přeměnu jednoho nadbytečného protonu na neutron, pozitron a neutrino. Pozitron a elektronové neutrino jsou emitovány velkou rychlostí z jádra ven, zatímco neutron zůstává v jádře. | |||
::<math>^1_1p \rightarrow ^1_0n + ^0_1e + \nu_e</math> | |||
:Protonové číslo vzniklého prvku bude o 1 menší, tedy vzniklý prvek bude odpovídat v periodické tabulce prvku o jedno místo vlevo. | |||
:Pozitronovou přeměnu lze popsat rovnicí: | |||
::<math>^A_ZX \rightarrow ^{A}_{Z-1}X' + \beta^+ + \nu_e</math> | ::<math>^A_ZX \rightarrow ^{A}_{Z-1}X' + \beta^+ + \nu_e</math> | ||
Pozitronová přeměna se vyskytuje prakticky jen u umělých nuklidů. Vzniklý pozitron velmi rychle [[Anihilace|anihiluje]] s elektronem a vznikají dva fotony [[Záření gamma|γ]] o energii 0,51 MeV. | :Pozitronová přeměna se vyskytuje prakticky jen u umělých nuklidů. Vzniklý pozitron velmi rychle [[Anihilace|anihiluje]] s elektronem a vznikají dva fotony [[Záření gamma|γ]] o energii 0,51 MeV. | ||
'''Částice β<sup>−</sup>''' (elektrony) mohou vznikat β<sup>−</sup> přeměnou, kterou si můžeme zjednodušeně představit jako přeměnu neutronu na elektron, proton a antineutrino: | |||
::<math>^1_0n \rightarrow ^1_1p + ^{0}_{-1}e + \bar{\nu}_e</math> | |||
Protonové číslo vzniklého prvku je o jedno vyšší (vzniklý prvek bude v periodické tabulce o jedno místo napravo). | |||
Přeměnu částice β<sup>−</sup> lze popsat rovnicí: | |||
::<math>^A_ZX \rightarrow ^{A}_{Z+1}X' + \beta^- + \bar{\nu}_e</math> | ::<math>^A_ZX \rightarrow ^{A}_{Z+1}X' + \beta^- + \bar{\nu}_e</math> | ||
Vzniklé elektrony mají spojité energetické spektrum. Maximální hodnota kinetické energie elektronu, s níž může být emitován, je pro každý nuklid charakteristická. Záření β má poměrně malou pronikavost, lze odstínit hliníkovým plechem. V elektrickém i magnetickém poli se záření &beta vychyluje. | |||
'''Elektronový záchyt''' je třetím druhem záření β a můžeme si ho představit jako přeměnu, kdy se nejdříve sloučí proton z jádra s elektronem z atomového obalu a vytvoří neutron a neutrino. Neutron zůstane v jádře atomu a poté, co dojde k záchytu elektronu atomovým jádrem, dojde k okamžitému obsazení uvolněného místa v elektronové slupce elektronem z vyšších vrstev elektronového obalu. Při tomto přesunu elektronu z vyšší vrstvy je vyzářeno charakteristické záření X nebo Augerova elektronu. | |||
== Zdroje == | |||
{{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 978-8087343-54-8 | |||
| příjmení1 = Kupka | |||
| jméno1 = Karel | |||
| příjmení2 = Kubinyi | |||
| jméno2 = Jozef | |||
| titul = Nukleární medicína | |||
| vydání = 6 | |||
| rok = 2015 | |||
| rozsah = 0 | |||
}} | |||
== Odkazy == | == Odkazy == |
Verze z 9. 10. 2017, 18:02
Záření, neboli přeměna β je korpuskulární (částicové) záření, jeho částicemi je proud elektronů β−, pozitronů (antielektronů) β+ nebo tzv. elektronový záchyt.
Částice β+
- vznikají při reakci zvané pozitronová přeměna, které si můžeme představit jako přeměnu jednoho nadbytečného protonu na neutron, pozitron a neutrino. Pozitron a elektronové neutrino jsou emitovány velkou rychlostí z jádra ven, zatímco neutron zůstává v jádře.
- Protonové číslo vzniklého prvku bude o 1 menší, tedy vzniklý prvek bude odpovídat v periodické tabulce prvku o jedno místo vlevo.
- Pozitronovou přeměnu lze popsat rovnicí:
- Pozitronová přeměna se vyskytuje prakticky jen u umělých nuklidů. Vzniklý pozitron velmi rychle anihiluje s elektronem a vznikají dva fotony γ o energii 0,51 MeV.
Částice β− (elektrony) mohou vznikat β− přeměnou, kterou si můžeme zjednodušeně představit jako přeměnu neutronu na elektron, proton a antineutrino:
Protonové číslo vzniklého prvku je o jedno vyšší (vzniklý prvek bude v periodické tabulce o jedno místo napravo).
Přeměnu částice β− lze popsat rovnicí:
Vzniklé elektrony mají spojité energetické spektrum. Maximální hodnota kinetické energie elektronu, s níž může být emitován, je pro každý nuklid charakteristická. Záření β má poměrně malou pronikavost, lze odstínit hliníkovým plechem. V elektrickém i magnetickém poli se záření &beta vychyluje.
Elektronový záchyt je třetím druhem záření β a můžeme si ho představit jako přeměnu, kdy se nejdříve sloučí proton z jádra s elektronem z atomového obalu a vytvoří neutron a neutrino. Neutron zůstane v jádře atomu a poté, co dojde k záchytu elektronu atomovým jádrem, dojde k okamžitému obsazení uvolněného místa v elektronové slupce elektronem z vyšších vrstev elektronového obalu. Při tomto přesunu elektronu z vyšší vrstvy je vyzářeno charakteristické záření X nebo Augerova elektronu.
Zdroje
KUPKA, Karel a Jozef KUBINYI. Nukleární medicína. 6. vydání. 2015. 0 s. ISBN 978-8087343-54-8.