Trichinelóza: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (Pravopis)
m (redakce)
Řádek 13: Řádek 13:
}}
}}
__NOTOC__
__NOTOC__
Trichinelóza je onemocnění způsobené parazitem ''Trichinella spiralis'' (česky '''svalovec stočený'''). Ten patří mezi '''Nematoda''' – hlístice a je rozšířen kosmopolitně. Parazit se šíří '''alimentárně'''. Původcem infekce je larva ve svalovině mezihostitele. ''Trichinella'' nemá žádné volně nebo vně žijící stádium, vždy se tedy nachází v hostiteli - tzv.  '''intracelulární [[parazitismus]]'''. Aby se dostal do konečného hostitele, musí současný mezihostitel pozřít budoucího hostitele. Larva je velmi odolná, přežívá v mršině i v mrtvém organismu. Trichinelóza je '''život ohrožující stav''', který vyžaduje hospitalizaci.


Trichinelóza je onemocnění způsobené parazitem ''Trichinella spiralis'' (česky '''svalovec stočený'''). Ten patří mezi '''Nematoda''' - hlístice a je rozšířen kosmopolitně. Parazit se šíří '''alimentárně'''. Původcem infekce je larva ve svalovině mezihostitele. ''Trichinella'' nemá žádné volně nebo vně žijící stádium, vždy se tedy nachází v hostiteli - tzv.  '''intracelulární parazitismus'''. Aby se dostal do konečného hostitele, musí současný mezihostitel pozřít budoucího hostitele. Larva je velmi odolná, přežívá v mršině i v mrtvém organismu. Trichinelóza je '''život ohrožující stav''', který vyžaduje hospitalizaci.
Samotný parazit disponuje velkým množství druhů, které se adaptovaly na vnější podmínky i na své mezihostitele tzv. '''mezidruhová biologická variabilita''':
 
 
Samotný parazit disponuje velkým množství druhů, které se adaptovaly na vnější podmínky i na své mezihostitele - tzv. '''mezidruhová biologická variabilita''':
* '''Geografické rozlišení''' (kosmopolitní x lokalizované): specifické přizpůsobení podle geografie. Některé druhy jsou schopné odolat dlouhodobému zmrazení (nefunguje u nich eliminace zmrazením) nebo se adaptovat na změnu fauny či počet hostitelů.
* '''Geografické rozlišení''' (kosmopolitní x lokalizované): specifické přizpůsobení podle geografie. Některé druhy jsou schopné odolat dlouhodobému zmrazení (nefunguje u nich eliminace zmrazením) nebo se adaptovat na změnu fauny či počet hostitelů.
* '''Široké hostitelské spektrum''': prase, medvěd, koně, lišky, mrože v severských oblastech, krokodýli v subtropech (změna! studenokrevný živočich)
* '''Široké hostitelské spektrum''': prase, medvěd, koně, lišky, mrože v severských oblastech, krokodýli v subtropech (změna! studenokrevný živočich)
Řádek 24: Řádek 22:
* '''Odolnost larev''' vůči vnějším faktorům
* '''Odolnost larev''' vůči vnějším faktorům


 
== Výskyt ==
V ČR se vyskytují hlavně druhy ''t. spiralis'', ''t. britovii'' a ''t. pseudospiralis''.
V ČR se vyskytují hlavně druhy ''T. spiralis'', ''T. britovii'' a ''T. pseudospiralis''.
<br>Epidemie v Evropě: Itálie (1998), Slovensko a Francie (1998), Spojené království a SRN (1999), Španělsko (2002)
<br>Epidemie v Evropě: Itálie (1998), Slovensko a Francie (1998), Spojené království a SRN (1999), Španělsko (2002)


[[File:Trichinella LifeCycle.gif|thumb|Životní cyklus]]
[[File:Trichinella LifeCycle.gif|thumb|Životní cyklus]]
==Životní cyklus==
==Životní cyklus==
Infekce se šíří '''alimentárně''' - pozřením nedokonale zpracovaného napadeného masa nejčastěji prasat (u člověka). Larva parazita se uvolní v [[GIT]]. Larvy dospívají do 1-2 dny. Poté se paraziti pohlavně množí. Oplozená samička se pak zavrtá stěny tenkého střeva a produkuje '''živé larvičky''', přibližně 1000 - 1500 larev už za 4 dny po pozření infikovaného masa. Larvičky '''aktivně pronikají stěnou střeva''' a putují krevním nebo lymfatickým oběhem do různých orgánů. Larvy rozruší buněčnou membránu buňky a uhnízdí se v cytoplasmě. Zde se stočí a způsobí specifické morfologické změny hostitelské buňky podle potřeby parazita - dojde k ovlivnění metabolismu, biosyntézy DNA, zvýšení produkce kolagenu a EGF. Výsledkem je  vytvoření kolagenního obalu. Všechny tyto změny vedou k ochraně larvy před imunitními buňkami organismu a též zajišťují výživu larvy parazita. Takto změněná buňka se pak nazývá '''nurse cell'''. Po cca 6-12 měsících dochází ke kalcifikaci larev ve svalovině, ale pouze u člověka. Životnost larev v člověku až '''30 let'''.
Infekce se šíří '''alimentárně''' pozřením nedokonale zpracovaného napadeného masa nejčastěji prasat (u člověka). Larva parazita se uvolní v [[GIT]]. Larvy dospívají za 1–2 dny. Poté se paraziti pohlavně množí. Oplozená samička se pak zavrtá do stěny tenkého střeva a produkuje '''živé larvičky''', přibližně 1000 - 1500 larev už za 4 dny po pozření infikovaného masa. Larvičky '''aktivně pronikají stěnou střeva''' a putují krevním nebo lymfatickým oběhem do různých orgánů. Larvy rozruší buněčnou membránu buňky a uhnízdí se v cytoplasmě. Zde se stočí a způsobí specifické morfologické změny hostitelské buňky podle potřeby parazita dojde k ovlivnění metabolismu, biosyntézy DNA, zvýšení produkce kolagenu a EGF. Výsledkem je  vytvoření kolagenního obalu. Všechny tyto změny vedou k ochraně larvy před imunitními buňkami organismu a též zajišťují výživu larvy parazita. Takto změněná buňka se pak nazývá '''nurse cell'''. Po cca 6–12 měsících dochází ke '''kalcifikaci larev ve svalovině''', ale pouze u člověka. Životnost larev v člověku je až '''30 let'''.
 


==Klinické příznaky==
==Klinické příznaky==
Řádek 39: Řádek 35:


;Střevní fáze:
;Střevní fáze:
* Obtíže u 5-10 % pacientů.
* Obtíže u 5–10 % pacientů.
* Průjem, nevolnost, zvracení.
* Průjem, nevolnost, zvracení.
* Hemoragické vředy - ileum, žaludek, duodenum, jejunum, tlusté střevo.
* Hemoragické vředy - ileum, žaludek, duodenum, jejunum, tlusté střevo.
* 8-10 dní po infekci je vrchol zánětlivých reakcí.
* 8–10 dní po infekci je vrchol zánětlivých reakcí.
* Na konci této fáze se larvičky provrtají skrz střenu střeva a poté GIT problémy vymizí.
* Na konci této fáze se larvičky provrtají skrz střenu střeva a poté GIT problémy vymizí.


[[Soubor: Clinical_appearance_of_eyes_in_trichinosis_by_trichinella_3MG0027_lores.jpg|thumb|250px|Změny očí u trichinelózy]]
[[Soubor: Clinical_appearance_of_eyes_in_trichinosis_by_trichinella_3MG0027_lores.jpg|thumb|250px|Změny očí u trichinelózy]]
;Migrační a svalová fáze:
;Migrační a svalová fáze:
* Horečka .
* Horečka.
* Na trupu a končetinách makulopapulózní [[exantém]].
* Na trupu a končetinách makulopapulózní [[exantém]].
* [[Edém|Edémy]] obličeje.
* [[Edém|Edémy]] obličeje.
Řádek 54: Řádek 49:
* Dysfunkce nebo snížení fce svalů včetně dýchacích.
* Dysfunkce nebo snížení fce svalů včetně dýchacích.
* Poruchy vidění a [[eozinofilie]].
* Poruchy vidění a [[eozinofilie]].


'''Těžké případy:''' Zakrvácení i pod nehtovými lůžky.
'''Těžké případy:''' Zakrvácení i pod nehtovými lůžky.
Řádek 62: Řádek 56:
* Mikroskopie: průkaz larev (histologie) ve stolici.
* Mikroskopie: průkaz larev (histologie) ve stolici.
* Průkaz parazitální DNA.
* Průkaz parazitální DNA.


==Terapie==
==Terapie==
U zcela čerstvé nákazy se po prvních 10 dní po pozření masa obden podává '''silnější projímadlo''' a albendazol. V další fázi parazita (svalové fázi) se užívá jen samotný '''albendazol'''. Dále je třeba zavést '''protizánětlivou léčbu''' pomocí poměrně vysokých dávek kortikosteroidů. Tyto látky potlačí imunitní systém, který bouřlivě reaguje na mrtvá těla parazita. '''[[Kortikosteroidy]]''' přinesou symptomatickou úlevu a může odvrátit i smrt pacienta. Bohužel, pokud se v tenkém střevě déle zdržují dospělí červi, mohou rodit další larvy, a tím zhoršit samotnou léčbu.
U zcela čerstvé nákazy se po prvních 10 dní po pozření masa obden podává '''silnější projímadlo''' a '''albendazol'''. V další fázi parazita (svalové fázi) se užívá jen samotný '''albendazol'''. Dále je třeba zavést '''protizánětlivou léčbu''' pomocí poměrně vysokých dávek '''kortikosteroidů'''. Tyto látky potlačí imunitní systém, který bouřlivě reaguje na mrtvá těla parazita. '''[[Kortikosteroidy]]''' přinesou symptomatickou úlevu a mohou odvrátit i smrt pacienta. Bohužel, pokud se v tenkém střevě déle zdržují dospělí červi, kteří mohou rodit další larvy a tím zhoršit samotnou léčbu.
 


==Prevence==
==Prevence==
* ČR předpisy: povinnost kontroly zda maso neobsahuje larvy svalovců.
* ČR předpisy: povinnost kontroly zda maso neobsahuje larvy svalovců.
* Základní metoda: vyšetření masa kompresoriem.
* Základní metoda: vyšetření masa kompresoriem.
* Alternativní trávicí metoda: natrávení pomocí trypsinu, citlivost 1 larva na 1g masa.
* Alternativní trávicí metoda: natrávení pomocí trypsinu, citlivost 1 larva na 1 g masa.
* V USA se spoléhají na hluboké a dlouhodobé zmražení masa (-15°C po 20 dnů), které larvy zničí.
* V USA se spoléhají na hluboké a dlouhodobé zmražení masa (−15 °C po 20 dnů), které larvy zničí.
* Teplem nastává smrt larev až při 60°C, proto je grilování nedostatečné pro zničení larev.
* Teplem nastává smrt larev až při 60 °C, proto je grilování nedostatečné pro zničení larev.


<noinclude>
<noinclude>

Verze z 18. 10. 2016, 12:54

Trichinella spiralis
Adenophorea
Trichinellidae
larva ve svalu
larva ve svalu
Výskyt mírný pás
Onemocnění trichinelóza
Infekční stadium a způsob nákazy k nákaze dochází pozřením larev ve svalovině mezihostitele
Diagnostika detekce protilátek, mikroskopie, průkaz parazitární DNA
Terapie čerstvé nákazy: projímadlo + albendazol; svalová fáze: albendazol + protizánětlivá léčba
MeSH ID D017160

Trichinelóza je onemocnění způsobené parazitem Trichinella spiralis (česky svalovec stočený). Ten patří mezi Nematoda – hlístice a je rozšířen kosmopolitně. Parazit se šíří alimentárně. Původcem infekce je larva ve svalovině mezihostitele. Trichinella nemá žádné volně nebo vně žijící stádium, vždy se tedy nachází v hostiteli - tzv. intracelulární parazitismus. Aby se dostal do konečného hostitele, musí současný mezihostitel pozřít budoucího hostitele. Larva je velmi odolná, přežívá v mršině i v mrtvém organismu. Trichinelóza je život ohrožující stav, který vyžaduje hospitalizaci.

Samotný parazit disponuje velkým množství druhů, které se adaptovaly na vnější podmínky i na své mezihostitele – tzv. mezidruhová biologická variabilita:

  • Geografické rozlišení (kosmopolitní x lokalizované): specifické přizpůsobení podle geografie. Některé druhy jsou schopné odolat dlouhodobému zmrazení (nefunguje u nich eliminace zmrazením) nebo se adaptovat na změnu fauny či počet hostitelů.
  • Široké hostitelské spektrum: prase, medvěd, koně, lišky, mrože v severských oblastech, krokodýli v subtropech (změna! studenokrevný živočich)
  • Různá patogenita jednotlivých druhů
  • Patogeneze: tvoří x netvoří kolagenní cystu
  • Odolnost larev vůči vnějším faktorům

Výskyt

V ČR se vyskytují hlavně druhy T. spiralis, T. britovii a T. pseudospiralis.
Epidemie v Evropě: Itálie (1998), Slovensko a Francie (1998), Spojené království a SRN (1999), Španělsko (2002)

Životní cyklus

Životní cyklus

Infekce se šíří alimentárně – pozřením nedokonale zpracovaného napadeného masa nejčastěji prasat (u člověka). Larva parazita se uvolní v GIT. Larvy dospívají za 1–2 dny. Poté se paraziti pohlavně množí. Oplozená samička se pak zavrtá do stěny tenkého střeva a produkuje živé larvičky, přibližně 1000 - 1500 larev už za 4 dny po pozření infikovaného masa. Larvičky aktivně pronikají stěnou střeva a putují krevním nebo lymfatickým oběhem do různých orgánů. Larvy rozruší buněčnou membránu buňky a uhnízdí se v cytoplasmě. Zde se stočí a způsobí specifické morfologické změny hostitelské buňky podle potřeby parazita – dojde k ovlivnění metabolismu, biosyntézy DNA, zvýšení produkce kolagenu a EGF. Výsledkem je vytvoření kolagenního obalu. Všechny tyto změny vedou k ochraně larvy před imunitními buňkami organismu a též zajišťují výživu larvy parazita. Takto změněná buňka se pak nazývá nurse cell. Po cca 6–12 měsících dochází ke kalcifikaci larev ve svalovině, ale pouze u člověka. Životnost larev v člověku je až 30 let.

Klinické příznaky

Závisí na počtu pozřených larev a na fázi, ve které se parazit nachází. Slabé nákazy mohou být asymptomatické.

Střevní fáze
  • Obtíže u 5–10 % pacientů.
  • Průjem, nevolnost, zvracení.
  • Hemoragické vředy - ileum, žaludek, duodenum, jejunum, tlusté střevo.
  • 8–10 dní po infekci je vrchol zánětlivých reakcí.
  • Na konci této fáze se larvičky provrtají skrz střenu střeva a poté GIT problémy vymizí.
Změny očí u trichinelózy
Migrační a svalová fáze
  • Horečka.
  • Na trupu a končetinách makulopapulózní exantém.
  • Edémy obličeje.
  • Bolestivost svalů.
  • Dysfunkce nebo snížení fce svalů včetně dýchacích.
  • Poruchy vidění a eozinofilie.

Těžké případy: Zakrvácení i pod nehtovými lůžky.

Diagnostika

  • Detekce protilátek proti E\S antigenům.
  • Mikroskopie: průkaz larev (histologie) ve stolici.
  • Průkaz parazitální DNA.

Terapie

U zcela čerstvé nákazy se po prvních 10 dní po pozření masa obden podává silnější projímadlo a albendazol. V další fázi parazita (svalové fázi) se užívá jen samotný albendazol. Dále je třeba zavést protizánětlivou léčbu pomocí poměrně vysokých dávek kortikosteroidů. Tyto látky potlačí imunitní systém, který bouřlivě reaguje na mrtvá těla parazita. Kortikosteroidy přinesou symptomatickou úlevu a mohou odvrátit i smrt pacienta. Bohužel, pokud se v tenkém střevě déle zdržují dospělí červi, kteří mohou rodit další larvy a tím zhoršit samotnou léčbu.

Prevence

  • ČR předpisy: povinnost kontroly zda maso neobsahuje larvy svalovců.
  • Základní metoda: vyšetření masa kompresoriem.
  • Alternativní trávicí metoda: natrávení pomocí trypsinu, citlivost 1 larva na 1 g masa.
  • V USA se spoléhají na hluboké a dlouhodobé zmražení masa (−15 °C po 20 dnů), které larvy zničí.
  • Teplem nastává smrt larev až při 60 °C, proto je grilování nedostatečné pro zničení larev.


Odkazy

Související články

Zdroje

  • CHANOVÁ, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 12. 10. 2015. 

Použitá literatura

  • BEDNÁŘ, Marek, A SOUČEK a V FRAŇKOVÁ, et al. LÉKAŘSKÁ MIKROBIOLOGIE : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Triton, 1996. 560 s. ISBN 859-4-315-0528-0.