Endomysiální protilátky: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (Stránka Protilátky k endomysiu - IgA přemístěna na stránku Endomysiální protilátky)
m (aktualizace šablony Zkontrolováno)
 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Zkontrolováno|20110402150303|[[Uživatel:Kocna|MUDr. Petr Kocna CSc.]]|97166}}
{{Zkontrolováno | 20110415094137 | [[Uživatel:Kocna|MUDr. Petr Kocna, CSc.]]|295670|20160309135718}}
[[Soubor:Antiendomysialni protilatky.jpg|right|thumb|Endomysiální protilátky]]
[[Soubor:Antiendomysialni protilatky.jpg|right|400px|thumb|Endomysiální protilátky]]
'''Endomysiální protilátky''' (EmA) jsou velmi spolehlivým markerem céliakie ([[senzitivita]] 83–95 % a [[specificita]] 94–99 %), a ve [[Screening céliakie|screeningových algoritmech]] jsou doporučeny jako druhý krok, indikující [[histologický průkaz]]. [[Céliakie]] patří k [[autoimunitní onemocnění|autoimunitním onemocněním]] a prokazujeme proto přítomnost řady [[autoantigen]]ů, např. k [[endomysium|endomysiu]], což je pojivový, tkáňový protein [[hladká svalovina|hladkého svalu]], lokalizovaný mezi [[myofibrily|myofibrilami]].  
'''Endomysiální protilátky''' (EmA) jsou velmi spolehlivým markerem céliakie ([[senzitivita]] 83–95 % a [[specificita]] 94–99 %), a ve [[Screening céliakie|screeningových algoritmech]] jsou doporučeny jako druhý krok indikující [[histologický průkaz]]. [[Céliakie]] patří k [[autoimunitní onemocnění|autoimunitním onemocněním]] a prokazujeme proto přítomnost řady [[autoantigen]]ů, např. k [[endomysium|endomysiu]], což je pojivový, tkáňový protein [[hladká svalovina|hladkého svalu]], lokalizovaný mezi [[myofibrily|myofibrilami]].  


Metoda detekce je imunofluorescenční, jako substrát byla původně použita svalovina jícnu opic, ověřeny jsou nyní i další substráty, např. svalovina [[pupečník]]u. Laboratorní technika vyžaduje [[imunofluorescenční mikroskop]], hodnocení testu není zcela jednoduché a vyžaduje dlouhodobé zkušenosti. Průkaz EmA protilátek by měl být proveden v několika ředěních vzorku séra od 1:5 (pro základní screening) až 1:40 (průkaz onemocnění). Vzhledem k finanční náročnosti testu je většinou prováděno hodnocení pouze v jediném ředění, nejčastěji 1:20.  
Metoda detekce je imunofluorescenční, jako substrát byla původně použita svalovina jícnu opic, ověřeny jsou nyní i další substráty, např. svalovina [[pupečník]]u. Laboratorní technika vyžaduje [[imunofluorescenční mikroskop]], hodnocení testu není zcela jednoduché a vyžaduje dlouhodobé zkušenosti. Průkaz EmA protilátek by měl být proveden v několika ředěních vzorku séra od 1:5 (pro základní screening) až 1:40 (průkaz onemocnění). Vzhledem k finanční náročnosti testu je většinou prováděno hodnocení pouze v jediném ředění, nejčastěji 1:20.  


'''[[Protilátky ke tkáňové transglutamináze - IgA a IgG|Protilátky ke tkáňové transglutamináze]]''', která je vlastním chemickým substrátem [[endomysium|endomysia]], lze stanovit klasickou [[ELISA]] metodou a je proto výhodnější pro běžnou, rutinní diagnostiku.  
'''[[Protilátky ke tkáňové transglutamináze - IgA a IgG|Protilátky ke tkáňové transglutamináze]]''', která je vlastním chemickým substrátem [[endomysium|endomysia]], lze stanovit klasickou [[ELISA]] metodou, a je proto výhodnější pro běžnou, rutinní diagnostiku.  


Vzhledem k technické i finanční náročnosti stanovení EmA je diskutována možnost stanovení protilátek proti tkáňové transglutamináze místo EmA, resp. sekvence stanovení těchto markerů v algoritmu screeningu a diagnostiky céliakie.  
Vzhledem k technické i finanční náročnosti stanovení EmA je diskutována možnost stanovení protilátek proti tkáňové transglutamináze místo EmA, resp. sekvence stanovení těchto markerů v algoritmu screeningu a diagnostiky céliakie.  
Řádek 24: Řádek 24:
}}
}}
=== Použitá literatura ===
=== Použitá literatura ===
*{{Citace
* {{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Salmi
| příjmení1 = Salmi
Řádek 38: Řádek 38:
| pmid = 16571636
| pmid = 16571636
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Paparo
| příjmení1 = Paparo
Řádek 52: Řádek 52:
| pmid = 16181383
| pmid = 16181383
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Baudon
| příjmení1 = Baudon
Řádek 66: Řádek 66:
| pmid = 15184223
| pmid = 15184223
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Sinclair
| příjmení1 = Sinclair
Řádek 80: Řádek 80:
| pmid = 12880544
| pmid = 12880544
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Picarelli
| příjmení1 = Picarelli
Řádek 94: Řádek 94:
| pmid = 11240848
| pmid = 11240848
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Dahele
| příjmení1 = Dahele
Řádek 108: Řádek 108:
| pmid = 11270789
| pmid = 11270789
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Tursi
| příjmení1 = Tursi
Řádek 122: Řádek 122:
| pmid = 11374690
| pmid = 11374690
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Dickey
| příjmení1 = Dickey
Řádek 136: Řádek 136:
| pmid = 10710062
| pmid = 10710062
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Schober
| příjmení1 = Schober
Řádek 151: Řádek 151:
}}
}}
</noinclude>
</noinclude>
[[Kategorie:Gastroenterologie]]
[[Kategorie:Gastroenterologie]]

Aktuální verze z 9. 3. 2016, 14:57

Endomysiální protilátky

Endomysiální protilátky (EmA) jsou velmi spolehlivým markerem céliakie (senzitivita 83–95 % a specificita 94–99 %), a ve screeningových algoritmech jsou doporučeny jako druhý krok indikující histologický průkaz. Céliakie patří k autoimunitním onemocněním a prokazujeme proto přítomnost řady autoantigenů, např. k endomysiu, což je pojivový, tkáňový protein hladkého svalu, lokalizovaný mezi myofibrilami.

Metoda detekce je imunofluorescenční, jako substrát byla původně použita svalovina jícnu opic, ověřeny jsou nyní i další substráty, např. svalovina pupečníku. Laboratorní technika vyžaduje imunofluorescenční mikroskop, hodnocení testu není zcela jednoduché a vyžaduje dlouhodobé zkušenosti. Průkaz EmA protilátek by měl být proveden v několika ředěních vzorku séra od 1:5 (pro základní screening) až 1:40 (průkaz onemocnění). Vzhledem k finanční náročnosti testu je většinou prováděno hodnocení pouze v jediném ředění, nejčastěji 1:20.

Protilátky ke tkáňové transglutamináze, která je vlastním chemickým substrátem endomysia, lze stanovit klasickou ELISA metodou, a je proto výhodnější pro běžnou, rutinní diagnostiku.

Vzhledem k technické i finanční náročnosti stanovení EmA je diskutována možnost stanovení protilátek proti tkáňové transglutamináze místo EmA, resp. sekvence stanovení těchto markerů v algoritmu screeningu a diagnostiky céliakie.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • Se svolením autora převzato z KOCNA, Petr. GastroLab : MiniEncyklopedie laboratorních metod v gastroenterologii [online]. ©2002. Poslední revize 2011-01-08, [cit. 2011-03-04]. <http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/glab/glency1.htm>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SALMI, TT, et al. Endomysial antibody-negative coeliac disease: clinical characteristics and intestinal autoantibody deposits. Gut. 2006, vol. 55, no. 12, s. 1746-53, ISSN 0017-5749 (Print), 1468-3288 (Electronic). PMID: 16571636.
  • PAPARO, F, et al. Clinical, HLA, and small bowel immunohistochemical features of children with positive serum antiendomysium antibodies and architecturally normal small intestinal mucosa. Am J Gastroenterol. 2005, vol. 100, no. 10, s. 2294-8, ISSN 0002-9270 (Print), 1572-0241 (Electronic). PMID: 16181383.
  • BAUDON, JJ, et al. Diagnosing celiac disease: a comparison of human tissue transglutaminase antibodies with antigliadin and antiendomysium antibodies. Arch Pediatr Adolesc Med. 2004, vol. 158, no. 6, s. 584-8, ISSN 1072-4710 (Print), 1538-3628 (Electronic). PMID: 15184223.
  • SINCLAIR, D, et al. A comparative study of tissue transglutaminase antibodies and endomysium antibody immunofluorescence in routine clinical laboratory practice. Ann Clin Biochem. 2003, vol. 40, no. 4, s. 411-6, ISSN 0004-5632 (Print), 1758-1001 (Electronic). PMID: 12880544.
  • PICARELLI, A, et al. Identification of a new coeliac disease subgroup: antiendomysial and anti-transglutaminase antibodies of IgG class in the absence of selective IgA deficiency. J Intern Med. 2001, vol. 249, no. 2, s. 181-8, ISSN 0954-6820 (Print), 1365-2796 (Electronic). PMID: 11240848.
  • DAHELE, A, et al. Anti-endomysial antibody negative celiac disease: does additional serological testing help?. Dig Dis Sci. 2001, vol. 46, no. 1, s. 214-21, ISSN 0163-2116 (Print), 1573-2568 (Electronic). PMID: 11270789.
  • TURSI, A, et al. Low prevalence of antigliadin and anti-endomysium antibodies in subclinical/silent celiac disease. Am J Gastroenterol. 2001, vol. 96, no. 5, s. 1507-10, ISSN 0002-9270 (Print), 1572-0241 (Electronic). PMID: 11374690.
  • DICKEY, W, et al. Disappearance of endomysial antibodies in treated celiac disease does not indicate histological recovery. Am J Gastroenterol. 2000, vol. 95, no. 3, s. 712-4, ISSN 0002-9270 (Print), 1572-0241 (Electronic). PMID: 10710062.
  • SCHOBER, E, et al. Screening by anti-endomysium antibody for celiac disease in diabetic children and adolescents in Austria. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2000, vol. 30, no. 4, s. 391-6, ISSN 0277-2116 (Print), 1536-4801 (Electronic). PMID: 10776949.