Zvětšení mikroskopu

			Samostatná práce
			Tento článek je editován studenty 2. LF UK v rámci plnění jejich studijních povinností (seminární práce – vypracování zkouškových otázek z biofyziky). Ostatní uživatele prosíme, nezasahujte výrazněji do jeho tvorby až do doby, než bude práce odevzdána (s výjimkou malých editací – opravy překlepů, pomoci s formátováním apod.). Máte-li nějaké náměty či připomínky, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte autory stránky – naleznete je v historii.
			Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 29. 11. 2015 v 22.27.

Zvětšení mikroskopu jakožto údaj nalezneme na okuláru a objektivu mikroskopu. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat celkové zvětšení mikroskopu.

Celkové zvětšení světelného mikroskopu

Znázornění ohniskových vzdáleností a optického intervalu na schématu optického mikroskopu.

Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení objektivu (Z_ob) a úhlového zvětšení okuláru (β_ok). Pro jeho výpočet tedy platí vztah

$\Gamma =Z_{ob}\cdot \beta _{ob}={\frac {250\Delta }{f_{ok}\cdot f_{ob}}}$

přičemž platí, že

• $Z_{ob}={\frac {\Delta }{f_{ob}}}$ je příčné zvětšení objektivu
• β_ok je úhlové zvětšení okuláru
• f_ob a f_ok jsou ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru (v mm)
• Δ je optický interval mikroskopu (v mm). Vyjadřuje vzdálenost ohnisek objektivu a okuláru
• 250 je konvenční zraková vzdálenost optického systému lidského oka vyjádřená v mm

Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů geometrické optiky, nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu.

Účinky zvětšení

Žádoucím výsledkem zvětšení získaného okulárem a objektivem je pozorování zkoumaného předmětu s možností pozorovat více detailů. Při nevhodných kombinacích okuláru a objektivu však může docházet ke zvětšením, které nám více detailů nezobrazí. Více podrobností na toto téma lze nalézt v článku o Abbeho teorii, ve kterém jsou tyto vztahy podrobněji popsány.

Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout zvětšení užitečné celkové, které vede k pozorování nových podrobností.

Naopak v případě, že se zvětšením nepozorujeme žádné nové detaily, ale pouze zvětšený obraz, jedná se o prázdné zvětšení.

Odkazy

Související články

• Optický mikroskop
• Princip zobrazení optickým mikroskopem
• Hloubka ostrosti mikroskopu
• Abbeho teorie

Použitá literatura

JAROMÍR, Plášek. DML-CZ - Czech Digital Mathematics Library: Nové metody optické mikroskopie. Praha, 1996, 25 s. Dostupné také z: http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139719/PokrokyMFA_41-1996-1_1.pdf . Jednota českých matematiků a fyziků.