Zvětšení mikroskopu: Porovnání verzí
(Formulace části Účinky zvětšení, sjednocení v rámci kategorie a odkázání na Abbeho teorii, kde je detailnější popis, eliminace tvrzení mimo kontext. Přidání odkazů.) |
m (úprava formátové kompozice) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Celkové zvětšení světelného mikroskopu == | == Celkové zvětšení světelného mikroskopu == | ||
[[File:Opticke zobrazeni mikroskop.svg|thumb|Znázornění ohniskových vzdáleností a optického intervalu na schématu optického mikroskopu.]] | |||
Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Objektivov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava objektivu] (Z<sub>ob</sub>) a úhlového zvětšení [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava_.5B10.5D okuláru] (β<sub>ok</sub>). Pro jeho výpočet tedy platí vztah | Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Objektivov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava objektivu] (Z<sub>ob</sub>) a úhlového zvětšení [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava_.5B10.5D okuláru] (β<sub>ok</sub>). Pro jeho výpočet tedy platí vztah | ||
::<math>\Gamma = Z_{ob}\cdot\beta_{ob} = \frac{250 \Delta }{f_{ok}\cdot f_{ob}}</math> | ::<math>\Gamma = Z_{ob}\cdot\beta_{ob} = \frac{250 \Delta }{f_{ok}\cdot f_{ob}}</math> | ||
Verze z 29. 11. 2015, 10:41
 | Samostatná práce | |||
| Tento článek je editován studenty 2. LF UK v rámci plnění jejich studijních povinností (seminární práce – vypracování zkouškových otázek z biofyziky). Ostatní uživatele prosíme, nezasahujte výrazněji do jeho tvorby až do doby, než bude práce odevzdána (s výjimkou malých editací – opravy překlepů, pomoci s formátováním apod.). Máte-li nějaké náměty či připomínky, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte autory stránky – naleznete je v historii. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 29. 11. 2015 v 10.41. | ||||
Zvětšení mikroskopu jakožto údaj nalezneme na okuláru a objektivu mikroskopu. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat celkové zvětšení mikroskopu.
Celkové zvětšení světelného mikroskopu
Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení objektivu (Zob) a úhlového zvětšení okuláru (βok). Pro jeho výpočet tedy platí vztah
přičemž platí, že
- je příčné zvětšení objektivu
- βok je úhlové zvětšení okuláru
- fob a fok jsou ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru (v mm)
- Δ je optický interval mikroskopu (v mm). Vyjadřuje vzdálenost ohnisek objektivu a okuláru
- 250 je konvenční zraková vzdálenost optického systému lidského oka vyjádřená v mm
Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů geometrické optiky, nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu.
Účinky zvětšení
Žádoucím výsledkem zvětšení získaného okulárem a objektivem je pozorování zkoumaného předmětu s možností pozorovat více detailů. Při nevhodných kombinacích okuláru a objektivu však může docházet ke zvětšením, které nám více detailů nezobrazí. Více podrobností na toto téma lze nalézt v článku o Abbeho teorii, ve kterém jsou tyto vztahy podrobněji popsány.
Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout zvětšení užitečné celkové, které vede k pozorování nových podrobností.
Naopak v případě, že se zvětšením nepozorujeme žádné nové detaily, ale pouze zvětšený obraz, jedná se o prázdné zvětšení.
