Zvětšení mikroskopu: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (→Celkové zvětšení světelného mikroskopu: Odkaz na geometrickou optiku) |
m (→Celkové zvětšení světelného mikroskopu: Hypertextové odkazy) |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
* <math>Z_{ob} = \frac{\Delta}{f_{ob}}</math> je příčné zvětšení objektivu | * <math>Z_{ob} = \frac{\Delta}{f_{ob}}</math> je příčné zvětšení objektivu | ||
* ''β<sub>ok</sub>'' je úhlové zvětšení okuláru | * ''β<sub>ok</sub>'' je úhlové zvětšení okuláru | ||
* ''f<sub>ob</sub>'' a ''f<sub>ok</sub>'' jsou ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru (v mm) | * ''f<sub>ob</sub>'' a ''f<sub>ok</sub>'' jsou ohniskové vzdálenosti [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Objektivov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava objektivu] a [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava_.5B10.5D okuláru] (v mm) | ||
* ''Δ'' je optický interval mikroskopu (v mm) | * ''Δ'' je optický interval mikroskopu (v mm) | ||
* ''250'' je konvenční zraková vzdálenost uvedená v mm | * ''250'' je konvenční zraková vzdálenost uvedená v mm | ||
Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů [https://cs.wikipedia.org/wiki/Geometrick%C3%A1_optika geometrické optiky]. V praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu. Maximální užitečné zvětšení mikroskopu je mezi 1500-2000. (Další již není možné vzhledem k vlnové povaze světla omezující rozlišovací schopnost mikroskopu). | Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů [https://cs.wikipedia.org/wiki/Geometrick%C3%A1_optika geometrické optiky]. V praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Okul.C3.A1rov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava_.5B10.5D okuláru] a [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Konstrukce_a_funkce_sv%C4%9Bteln%C3%A9ho_mikroskopu#Objektivov.C3.A1_optick.C3.A1_soustava objektivu]. Maximální užitečné zvětšení mikroskopu je mezi 1500-2000. (Další již není možné vzhledem k vlnové povaze světla omezující rozlišovací schopnost mikroskopu). | ||
=== Prázdné zvětšení === | === Prázdné zvětšení === | ||
Verze z 27. 11. 2015, 21:50
 | Samostatná práce | |||
| Tento článek je editován studenty 2. LF UK v rámci plnění jejich studijních povinností (seminární práce – vypracování zkouškových otázek z biofyziky). Ostatní uživatele prosíme, nezasahujte výrazněji do jeho tvorby až do doby, než bude práce odevzdána (s výjimkou malých editací – opravy překlepů, pomoci s formátováním apod.). Máte-li nějaké náměty či připomínky, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte autory stránky – naleznete je v historii. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v pátek 27. 11. 2015 v 21.50. | ||||
Celkové zvětšení světelného mikroskopu
odpovídá součinu příčného zvětšení objektivu (Zob) a úhlového zvětšení okuláru (βok). Pro jeho výpočet tedy platí vztah
přičemž platí, že
- je příčné zvětšení objektivu
- βok je úhlové zvětšení okuláru
- fob a fok jsou ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru (v mm)
- Δ je optický interval mikroskopu (v mm)
- 250 je konvenční zraková vzdálenost uvedená v mm
Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů geometrické optiky. V praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu. Maximální užitečné zvětšení mikroskopu je mezi 1500-2000. (Další již není možné vzhledem k vlnové povaze světla omezující rozlišovací schopnost mikroskopu).
Prázdné zvětšení
Podle Abbeho teorie je prázdným zvětšením nazýváno takové, při kterém nedochází k pozorování nových detailů zkoumaného předmětu, dojde pouze ke zvětšení obrazu.
