Replikace DNA: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (kosmetika)
m (+ odkazy)
Řádek 40: Řádek 40:
**[[Struktura DNA]]
**[[Struktura DNA]]
**[[Transkripce]]
**[[Transkripce]]
**[[Posttranskripční úpravy]]
**[[Transkripční faktory]]
**[[Transkripční faktory]]
**[[Translace]]
**[[Translace]]
**[[Posttranslační úpravy]]


=== Reference ===
=== Reference ===

Verze z 10. 4. 2010, 22:32

Replikace DNA je přenos informace z DNA do DNA. Je to tedy schopnost zajišťující dědičnost.

Obecná charakteristika

  • při replikaci vzniknou z jedné mateřské molekuly DNA dvě naprosto stejné dceřinné DNA – každá s jedním vláknem z původní DNA → jedná se tedy o semikonzervativní proces, kdy nově vzniklá dvoušroubovice má vždy jedno vlákno původní a druhé vlákno nově syntetizované
  • uplatňuje se při rozmnožování, kdy zajišťuje identitu genetické informace obou dceřinných buněk
  • pro rozmnožování je nezbytné, aby potomek dostal plnohodnotnou genetickou informaci
  • rychlost replikace v živočišných buňkách se odhaduje na 0,5 –– 0,15 μm/min ← je to opravdu pomalý proces, proto probíhá na více místech současně

Proces replikace

Replikace DNA
  • místa, kde dochází k replikaci, se nazývají replikony
    • počet replikonů v buňce není konstantní → u rychle se množících buněk je jich více než u buněk množících se pomalu
    • replikace neprobíhá na všech replikonech současně → obecně, v replikonech lokalizovaných v heterochromatinu, začíná později
  • klíčovou roli při replikaci DNA mají enzymy zvané DNA polymerázy:
    • u člověka se vyskytuje 5 druhů enzymů označovaných jako DNA–dependentní DNA–polymerázy (v živočišných buňkách pět typů)
    • pro všechny typy DNA polymeráz platí:
      • potřebují matrici = vlákno, ke kterému podle pravidel komplementace bazí vytvářejí doplněk
      • při své práci vždy postupují od konce 5' ke konci 3'
      • potřebují mít k dispozici volný konec 3' nukleotidu, na který připojí fosfodiesterickou vazbou 5' místo nově zařazeného nukleotidu → nově zařazované nukleotidy jsou používány ve formě nukleotidtrifosfátů → odštěpením dvou makroergních vazeb je získávána potřebná energie pro uskutečnění vazby
    • DNA polymeráza nemůže zahájit syntézu de novo, ale připojuje pouze nový nukleotid na 3' pozici nukleotidu předchozího
  • aby DNA polymeráza mohla zahájit připojování nukleotidů nového vlákna DNA, musí být vodíkové můstky (tj. nízkoenergetické vazby mezi oběma vlákny) nejprve narušeny enzymem primázou (= DNA–dependentní RNA–polymeráza)
    • místa, kde tato narušení vzniknou, jsou označovány jako replikační počátky
      • u bakterií bychom takovýto počátek našli pouze jeden
      • lidská DNA vytváří replikačních počátků okolo 10 000 ← to jí také umožňuje zreplikovat se v poměrně krátké době
    • primáza vytváří na začátku replikovaného úseku nového vlákna DNA krátký RNA primer („očko“) – na jeho 3' konec může DNA polymeráza připojit první nukleotid nového vlákna DNA
  • vzhledem k tomu, že jsou obě vlákna DNA antiparalelní (konci 5' jednoho vlákna odpovídá konec 3' vlákna druhého) a vzhledem k tomu, že DNA polymeráza syntetizuje „jednosměrně“ (od 5' k 3'), může souvisle probíhat replikace pouze na jednom vlákně:
    • na tomto vlákně tedy replikace (kterou provádí δ – polymeráza) probíhá rychleji a vlákno se označuje jako vlákno vedoucí
    • na druhém (opožděném) vlákně probíhá replikace po částech – tzv. Okazakiho fragmentech ← replikace je zde pomalejší, je prováděna α – polymerázou, která má primázovou aktivitu
  • na procesu replikace se kromě uvedených DNA polymeráz podílí řada enzymů, jejichž úlohou je:
    • rozvinout suprahelikální strukturugyráza
    • rozvinout Watson – Crickovu dvoušroubovicihelikázy
  • poté, co jsou k předlohovým (templátovým) vláknům dosyntetizována vlákna nová, je replikace DNA dokončena
  • DNA polymeráza udělá 1 chybu asi na 10−7 zreplikovaných bází (teoreticky mohou vznikat i dvojice G – T a A – C, jsou ovšem mnohem méně stabilní)
  • navíc má DNA polymeráza sama korekční funkci (v případě chyby provádí i opravu, spočívající ve vystřižení a zařazení správné báze) ← touto metodou jsou pravděpodobně odstraněna i očka RNA a pak enzym ligáza spojí jednotlivé fragmenty do souvislého řetězce

Odkazy

Související články

Reference

Nekompletní citace webu. ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. <http://www.stefajir.cz>.