Diferenciální diagnostika povlakových angin

Akutní tonsilitida (lat. tonsillitis acuta) může být vyvolána pestrou škálou původců. Etiologii určuje především intenzita, rozsah, postižení krku, měkkého patra, dále přítomnost exsudace, puchýřků, petechií či enantému. Z bakterií bývá nejčastějším původcem Streptococcus pyogenes. U dětí do tří let bývá většinou virového původu.

Klinický obraz povlakových angín

• zarudnutí a zduření mandlí, mohou být pokryté povláčky, zduřelé
• bolestivé submandibulární uzliny, polykací obtíže, horečka
• výskyt hlavně u dětí a mladších dospělých
• dle klinického obrazu většinou nelze určit původce

Diagnóza	Klinický obraz (KO), a diagnostika (DG)
Akutní zánět patrových mandlí	KO: zarudnutí a edém patrových mandlí, hnisavé čepy, fibrinové povlaky, nekrózy (angina catarrhalis, folicularis, lacunaris, pseudomembranacea)
Infekční mononukleóza	KO: povlaková angína s výraznou lymfadenopatií (generalizovanou), KO+diff: leukocytóza (iniciálně leukopenie) monocytóza, atypické leukocyty, DG: sérologie
Herpangina	KO: obraz vezikulární angíny, vesikulární eflorescence na patrových obloucích, KO+diff: leukopenie
Streptokoková angína	KO: obraz nejčastěji lakunární angíny, KO+diff: neutrofilie s posunem doleva, DG: kultivace, ASLO
Spála	KO: horečka, obraz nejčastěji lakunární angíny, malinový jazyk, spálový kožní exantém, Filatovův a Šrámkův příznak, DG: KO, FW, kultivace, ASLO
Angína při orofaryngeální formě tularémie	KO: obraz nekrotizující angíny, často jednostranná, výrazná regionální lymphadenopatie, DG: KO, FW, sérologie
Diftérie	KO: špinavě šedé povlaky přesahující okraje tonzil, pevně lpící, foetor, DG: nátěr na sklíčko, bakteriologie
Ulceromembranózní tonsillitis (Plautova–Vincentova angina)	KO: nekrotizující angína s tendencí k tvorbě ulcerací, špinavé povlaky, imunologicky kompromitovaní jedinci, těžký celkový stav, jednostranný nález, vzácný výskyt
Angína při agranulocytóze (při akutní leukémii)	KO: oboustranná nekrotizující angína, ulcerace faryngeální sliznice, není patrná lymfadenopatie, zatímco hepatosplenomegalie je obvykle přítomna, tonzilitida může být první manifestací celkového základního onemocnění DG: KO, FW
Syfilitická tonzilitida (II. stádium syfilis)	KO: plaques mucoses, DG: sérologie

Plautova-Vincentova angína

• vzácná, vyvolaná smíšenou flórou anaerobů a spirochet
• postižení je jednostranné – typický je odporný feator ex ore
• Lemierrova nemoc – vzácná ale smrtelná, infekce fusobakterium necrophorum se šíří do mediastina

Infekční mononukleóza

• značné zduření tonsil, huhňání
• Holtzelovo znamení – drobné petechie na měkkém patře
• Bassův příznak – otok očních víček

Herpangína

• viry coxsackie, většinou u dětí
• horečka, bolesti hlavy
• zarudnutí orofaryngu s drobnými puchýřky (2–10), nesplývají
• na obloucích, bolest při polykání
• během 2–4 dní horečka ustoupí a vřídky se zhojí
• dif.dg. – herpetická stomatitis – vřídky vpředu v ústní dutině

Další formy

• méně časté
• gonokoková faryngitida, sekundární syfilis

Diagnóza

• z klinického obrazu
• laboratorní vyšetření – virové – normální sedimentace, spíše leukopenie, převaha mononukleárů
• IM – atypické lymfocyty

Terapie

• virové – jen symptomaticky
• streptokoková – penicilin (erytromycin), cefalosporiny I.g., absces – linkosamidy
• gonokok, lues – též penicilin
• c.diphteriae – též penicilin
• u IM jsou naopak aminopeniciliny zcela nevhodné!

Literatura

• HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.

• LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.

Zdroj

Nekompletní citace webu. BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. <http://jirben.wz.cz>.

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.