Zonula adherens: Porovnání verzí
m (obnova KO (po mal edit)) |
m (Robot: kosmetické úpravy) |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
'''Zonula adhaerens''' je na buňce oválné políčko, neboli ''zonula'', které je jedním z typů '''buněčných spojení'''. Vyskytuje se mezi '''epithelovými buňkami''' obecně a je také '''integrální součástí interkalárního disku''' mezi kardiomyocyty. Dalšími místy, kde je možné je nalézt, jsou '''synapse''', '''endothelové buňky''', '''membranes limitantes gliae''' (superficialis, perivascularis a interna a externa u sítnice) a najdeme je i '''mezi jednotlivými membránami tvořícími myelinovou pochvu'''. | '''Zonula adhaerens''' je na buňce oválné políčko, neboli ''zonula'', které je jedním z typů '''buněčných spojení'''. Vyskytuje se mezi '''epithelovými buňkami''' obecně a je také '''integrální součástí interkalárního disku''' mezi kardiomyocyty. Dalšími místy, kde je možné je nalézt, jsou '''synapse''', '''endothelové buňky''', '''membranes limitantes gliae''' (superficialis, perivascularis a interna a externa u sítnice) a najdeme je i '''mezi jednotlivými membránami tvořícími myelinovou pochvu'''. | ||
[[Soubor:Adherens Junctions structural proteins cs.png|right|thumb|300px|Schéma stavby zonula adherens.]] | [[Soubor:Adherens Junctions structural proteins cs.png|right|thumb|300px|Schéma stavby zonula adherens.]] | ||
== Stavba == | == Stavba == | ||
V místě zonuly adhaerens je na vnitřní ploše buněčné membrány plak tvořený adhesivními proteiny, kam se | V místě zonuly adhaerens je na vnitřní ploše buněčné membrány plak tvořený adhesivními proteiny, kam se upínají aktinová filamenta '''neorganisovaná do terminální sítě'''. | ||
Kontinuální pásek okolo buňky složený ze zonul se nazývá '''fascia adhaerens''', která je obvykle součástí '''spojovacího komplexu''' (viz dále). Ve fascii se k membráně upínají aktinová filamenta '''sdružená do termiální sítě''' uspořádaná paralelně s buněčnou membránou a prostřednictvím ''cadherinů'' pak vytvářejí liniový spoj zpevňující liniovou fascii occludens. | Kontinuální pásek okolo buňky složený ze zonul se nazývá '''fascia adhaerens''', která je obvykle součástí '''spojovacího komplexu''' (viz dále). Ve fascii se k membráně upínají aktinová filamenta '''sdružená do termiální sítě''' uspořádaná paralelně s buněčnou membránou a prostřednictvím ''cadherinů'' pak vytvářejí liniový spoj zpevňující liniovou fascii occludens. | ||
[[ | [[Přenos signálů v buňkách#Rodina kadherin.C5.AF|Cadheriny]] jsou transmembránové glykoproteiny. Jejich extracelulární části se vážou na sebe navzájem, intracelulární části se vážou na protein '''catenin'''. Catenin je prostřednictvím aktin-vážících proteinů (α-aktinin, vinkulin) připojen k [[cytoskelet|aktinovým mikrofilamentům]], které zde tvoří '''terminální síť'''. Mezi epithelovými buňkami nacházíme E-cadherin, u interkalárních disků N-cadherin a u cévních endothelií VE-cadherin. | ||
Zonula adhaerens se nachází obvykle v apikální oblasti buněk bezprostředně pod [[zonula occludens]]. Ve světelném mikroskopu lze pozorovat takzvanou '''terminální lištu''' (klasickým českým termínem je '''tmelová lišta''', modernějším pak '''spojovací komplex'''), která sestává ze [[zonula occludens]], zonula adhaerens a liniového desmosomu (ten slouží jako hlavní zpevňující složka, neboť obsahuje '''intermediární vlákna cytoskeletu''', která jsou mechanicky mnohem odolnější, než '''jemná mikrofilamenta aktinu'''). V oblasti zonula adherens jsou buňky u sebe na vzdálenost přibližně 20 nm. | Zonula adhaerens se nachází obvykle v apikální oblasti buněk bezprostředně pod [[zonula occludens]]. Ve světelném mikroskopu lze pozorovat takzvanou '''terminální lištu''' (klasickým českým termínem je '''tmelová lišta''', modernějším pak '''spojovací komplex'''), která sestává ze [[zonula occludens]], zonula adhaerens a liniového desmosomu (ten slouží jako hlavní zpevňující složka, neboť obsahuje '''intermediární vlákna cytoskeletu''', která jsou mechanicky mnohem odolnější, než '''jemná mikrofilamenta aktinu'''). V oblasti zonula adherens jsou buňky u sebe na vzdálenost přibližně 20 nm. | ||
== Funkce == | == Funkce == | ||
* Zpevňují spojení mezi [[epitel|epitelovými buňkami]]. | * Zpevňují spojení mezi [[epitel|epitelovými buňkami]]. | ||
* Udržují při sobě [[Myokard (histologický preparát, HE)|kardiomyocyty]] během systoly a diastoly. Zde se jedná o velmi podobné spojení zvané '''fascia adherens'''. | * Udržují při sobě [[Myokard (histologický preparát, HE)|kardiomyocyty]] během systoly a diastoly. Zde se jedná o velmi podobné spojení zvané '''fascia adherens'''. | ||
* Pravděpodobně jsou zodpovědné za [[kontaktní inhibice|kontaktní inhibici]] buněk. <ref>{{Citace | * Pravděpodobně jsou zodpovědné za [[kontaktní inhibice|kontaktní inhibici]] buněk. <ref>{{Citace | ||
| typ = web | | typ = web | ||
| Řádek 71: | Řádek 71: | ||
}} | }} | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Histologie]] | [[Kategorie:Histologie]] | ||
Verze z 30. 11. 2014, 16:13
Zonula adhaerens je na buňce oválné políčko, neboli zonula, které je jedním z typů buněčných spojení. Vyskytuje se mezi epithelovými buňkami obecně a je také integrální součástí interkalárního disku mezi kardiomyocyty. Dalšími místy, kde je možné je nalézt, jsou synapse, endothelové buňky, membranes limitantes gliae (superficialis, perivascularis a interna a externa u sítnice) a najdeme je i mezi jednotlivými membránami tvořícími myelinovou pochvu.
Stavba
V místě zonuly adhaerens je na vnitřní ploše buněčné membrány plak tvořený adhesivními proteiny, kam se upínají aktinová filamenta neorganisovaná do terminální sítě. Kontinuální pásek okolo buňky složený ze zonul se nazývá fascia adhaerens, která je obvykle součástí spojovacího komplexu (viz dále). Ve fascii se k membráně upínají aktinová filamenta sdružená do termiální sítě uspořádaná paralelně s buněčnou membránou a prostřednictvím cadherinů pak vytvářejí liniový spoj zpevňující liniovou fascii occludens.
Cadheriny jsou transmembránové glykoproteiny. Jejich extracelulární části se vážou na sebe navzájem, intracelulární části se vážou na protein catenin. Catenin je prostřednictvím aktin-vážících proteinů (α-aktinin, vinkulin) připojen k aktinovým mikrofilamentům, které zde tvoří terminální síť. Mezi epithelovými buňkami nacházíme E-cadherin, u interkalárních disků N-cadherin a u cévních endothelií VE-cadherin.
Zonula adhaerens se nachází obvykle v apikální oblasti buněk bezprostředně pod zonula occludens. Ve světelném mikroskopu lze pozorovat takzvanou terminální lištu (klasickým českým termínem je tmelová lišta, modernějším pak spojovací komplex), která sestává ze zonula occludens, zonula adhaerens a liniového desmosomu (ten slouží jako hlavní zpevňující složka, neboť obsahuje intermediární vlákna cytoskeletu, která jsou mechanicky mnohem odolnější, než jemná mikrofilamenta aktinu). V oblasti zonula adherens jsou buňky u sebe na vzdálenost přibližně 20 nm.
Funkce
- Zpevňují spojení mezi epitelovými buňkami.
- Udržují při sobě kardiomyocyty během systoly a diastoly. Zde se jedná o velmi podobné spojení zvané fascia adherens.
- Pravděpodobně jsou zodpovědné za kontaktní inhibici buněk. [1]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ W. KIMBALL, John. Junctions Between Cells [online]. Poslední revize 2011-02-17, [cit. 2011-03-12]. <http://users.rcn.com/jkimball.ma.ultranet/BiologyPages/J/Junctions.html#adherens>.
Použitá literatura
- JUNQUEIRA, Luiz Carlos Uchôa a Anthony L MESCHER. Junqueira’s basic histology : Text and atlas. 12. vydání. 2010. 467 s. ISBN 978-0-07-160431-4.
- KONRÁDOVÁ, Václava, et al. Funkční histologie. 2. vydání. H + H, 2000. 291 s. ISBN 978-80-86022-80-2.
