Pojiva

Pojivová tkáň se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty, do které jsou tyto buňky zality.
Všechna pojiva mají mezodermový původ, z něhož se diferencují následující typy:

• vazivo (různé typy)
• chrupavka (3 typy, chondrocyty, chondroblasty)
• kost (osteocyty, osteoblasty)
• dentin (zub, odontoblasty)
• cement (zub, cementoblasty, cementocyty)

Buňky pojiv

• tvoří různé typy v závislosti na druhu pojiva
• patří sem fibroblasty, fibrocyty, odontoblasty, osteoblasty, chondroblasty..

Extracelulární matrix (ECM)

• produkována buňkami daného typu tkáně
• složena z makromolekul, které vytvářejí komplexně organizovanou síť
• buňky mají vazebná místa, receptory pro ECM, slouží k připojení buněk k ECM ale i k regulaci jejich aktivity
• ECM je bezbarvá, transparentní, gelovitá substance, ve které jsou buňky a vlákna zality
• matrix dělíme na složku vláknitou a složku amorfní

Vláknitá složka ECM

Kolagenní vlákna

• d = 1–20 mikrometrů
• pevná, ohebná, nepružná
• protein kolagen – 21 typů (liší se sekvencí a typem aminokyseliny v řetězci) - kolagen I (75 nm fibrily, svazky vláken, vidíme okem, nejrozšířenější v organismu, výskyt ve vazivové chrupavce), kolagen II (tenoučké fibrily 20 nm, samostatné, bez svazků, chrupavka hyalinní i elastická), kolagen III (45 nm fibrily, retikulární vlákna), kolagen IV (v lamině basalis)..
• eosinofilní (lze je barvit eosinem, světlou zelení, anilinovou modří, šafránem, pikrofuchsinem)
• mají tendence tvořit svazky
• produkován buňky vaziva, ale i hladkými svalovými buňkami, gliovými buňkami, adipocyty a epitely
• syntéza kolagenu – probíhá na ribozomech GER, protein následuje cestou do Golgiho komplexu, kde je hydroxylován a glykosylován, zde je též zabalen do váčků bez membrány (vezikul), exocytózou poté vypraven z buňky v podobě molekuly protokolagenu (3 polypeptidové řetězce s registračními peptidy na na koncích řetězce, které zamezují polymerizaci), přijdou protokologen-peptidázy a odštěpí registrační peptidy, vytváří se molekula tropokolagenu, která už se může polymerovat a vytvářet kolagenní myofibrily, poté kolagenní fibrily až se nakonec polymeruje v konečné kolagenní vlákno.

Retikulární vlákna

• tvořena kolagenem typu III
• d = 0,2–2 mikrometrů
• 45 nm fibrily
• tvoří sítě v orgánech
• obarvíme je impregnací stříbrem (argyrofilní), PAS reakcí (mají hodně glykoproteinů a proteoglykanů), impregnací Gomoriho

Elastická vlákna

• tenčí než kol. vlákna – d = 0,5–4 mikrometrů
• centrální protein: elastin + okolní mikrofibrily (14 nm, tubuly s fibrilinem)
• jsou elastická, tvoří sítě, anastomózují a větví se
• produkována fibroblasty
• elasticita zajištěna vlastností: jsou hydrofobní
• specifické barvicí metody : orcein, resorcin-fuchsin, aldehyd-fuchsin

Amorfní složka ECM

• složena z vody, iontů
• glykosaminoglykany (GAG) – tvoří velké nerozvětvené polysacharidové řetězce, složené z disacharidových jednotek, mají negativní náboj,
  • jsou to aminocukry N-acetylglukosamin, N-acetylgalaktosamin, jsou často sulfonované, u mnoha GAG je součástí molekuly druhý cukr kys. uronová s karboxylovou skupinou, GAG jsou vysoce hydrofilní udržují architekturu ECM a zabraňují její deformaci kompresními silami, patří mezi ně: kyselina hyaluronová, chondroitin sulfát, dermatan sulfát, heparan sulfát a heparin, keratan sulfát, proteoglykany, s výjimkou kyseliny hyaluronové se GAG kovalentně váží k proteinu a tvoří proteoglykany - veliké molekuly schopné udržovat vysokou hydrataci ECM
• adhesní proteiny- př. : fibronektin je multifunkční glykoprotein, váže se k receptorům (integriny) na povrchu buněk, laminin je sulfonovaný glykoprotein v bazální lamině

Zdroje

vlastní výpisky z praktik + přednášek