Acne vulgaris: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

(++, pracuje se)
(++, pracuje se)
Řádek 6: Řádek 6:
==Etiopatogeneze==   
==Etiopatogeneze==   
Genetické vlivy:
Genetické vlivy:
* rodinný výskyt akné je častý, pravděpodobně na podkladě polygenně vázané dědičnosti;
* Rodinný výskyt akné je častý, pravděpodobně na podkladě polygenně vázané dědičnosti.
* geneticky je ovlivněna velikost a funkce mazových žláz, tvorba keratinu a hormonální poměry.<ref name="Vohradníková2005"/>
* Geneticky je ovlivněna velikost a funkce mazových žláz, tvorba keratinu a hormonální poměry.<ref name="Vohradníková2005"/>


Hormonální vlivy:
Hormonální vlivy:
* Zvýšená produkce kožního mazu přímo koreluje se stupněm postižení.
* Kvantita a kvalita produkce kožního mazu podléhá hormonální regulaci, výrazně stoupá v pubertě. Zvýšená produkce kožního mazu přímo koreluje se stupněm postižení akné.
* Kvantita a kvalita produkce kožního mazu podléhá hormonální regulaci, stoupá v pubertě.<ref name="Vohradníková2005"/>
* Sekreci mazu stimulují androgeny (původu testikulárního, ovariálního i adrenálního). Zvyšují tvorbu mazu urychlením množení buněk mazových žláz (holokrinní typ sekrece). V pubertě dochází k relativnímu zvýšení hladiny androgenů i u dívek v důsledku nevyrovnané sekrece gonadálních hormonů. Citlivost mazových žláz k působení androgenů je geneticky podmíněná.
* Sekreci mazu tlumí estrogeny. Mají přímý tlumivý účinek na mazové žlázy a snižují působení androgenů zpětnou vazbou přes gonadotropiny.
* Akné (a seborea) se zlepšuje v estrogenní fázi cyklu, při ovulaci, graviditě, laktaci a zhoršuje se v luteální fázi cyklu a v začátku gravidity.
* Funkce mazových žláz je dále ovlivněna hormony hypofýzy, štítné žlázy, glukokortikoidy nadledvin a působení CNS.<ref name="Vohradníková2005"/>
 
Porucha keratinizace:
Retenční hyperkeratóza v ústí vlasových folikulů je významná v patogenezi akné.<ref name="Vohradníková2005"/>


Složitá, mnoho faktorů:
* zvýšená tvorba mazu;
* hormonální vlivy − hlavně v pubertě, zhoršení při [[menstruace|menstruaci]], po podávaní androgenů, kortikoidů, ACTH;
* folikulární [[hyperkeratóza]];
* Propionibacterium acnes − podíl není úplně jasný.


==Formy==
==Formy==

Verze z 10. 11. 2013, 19:55

Acne vulgaris je chronické zánětlivé onemocnění mazových žláz a vlasových folikulů (tzv. pilosebaceózní jednotky). Jde o onemocnění multifaktoriální povahy.[1]

  • hlavně v době puberty, u obou pohlaví, postupně mizí, v dospělosti výjimečně,
  • predilekce − seboroická oblast (hlava, ramena, vrchní část zad a hrudníku).

Etiopatogeneze

Genetické vlivy:

  • Rodinný výskyt akné je častý, pravděpodobně na podkladě polygenně vázané dědičnosti.
  • Geneticky je ovlivněna velikost a funkce mazových žláz, tvorba keratinu a hormonální poměry.[1]

Hormonální vlivy:

  • Kvantita a kvalita produkce kožního mazu podléhá hormonální regulaci, výrazně stoupá v pubertě. Zvýšená produkce kožního mazu přímo koreluje se stupněm postižení akné.
  • Sekreci mazu stimulují androgeny (původu testikulárního, ovariálního i adrenálního). Zvyšují tvorbu mazu urychlením množení buněk mazových žláz (holokrinní typ sekrece). V pubertě dochází k relativnímu zvýšení hladiny androgenů i u dívek v důsledku nevyrovnané sekrece gonadálních hormonů. Citlivost mazových žláz k působení androgenů je geneticky podmíněná.
  • Sekreci mazu tlumí estrogeny. Mají přímý tlumivý účinek na mazové žlázy a snižují působení androgenů zpětnou vazbou přes gonadotropiny.
  • Akné (a seborea) se zlepšuje v estrogenní fázi cyklu, při ovulaci, graviditě, laktaci a zhoršuje se v luteální fázi cyklu a v začátku gravidity.
  • Funkce mazových žláz je dále ovlivněna hormony hypofýzy, štítné žlázy, glukokortikoidy nadledvin a působení CNS.[1]

Porucha keratinizace: Retenční hyperkeratóza v ústí vlasových folikulů je významná v patogenezi akné.[1]


Formy

Acne vulgaris papulosa
  • Acne comedonica − komedony jsou černé hyperkeratotické zátky v oblasti ústí folikulů, nejdříve uzavřené, pak otevřené; černé zbarvení je dáno nikoliv znečištěním, ale obsahem melaninu a změnami keratinu a mazu, obsah lze vytlačit jako červíkovitý útvar.
  • Acne papulosa, pustulosa − později vzniká kolem komedonu zánět jako reakce na cizí těleso, často se objevuje sekundární infekce, může nastat zvětšování v tuhé, bolestivé hrboly − acne indurata nebo v měkké acne abscedens, projevy se hojí atrofickými nebo keloidními jizvami.
  • Acne nodulocystica − závažnější, hrbolky na kůži, hluboko uložené cysty.

Diferenciální diagnóza

  • acne excoriativa − při rozškrábnutí eflorescence;
  • rosacea;
  • acne iodina a bromina − nemají komedony;
  • acne chlorina − profesionální, vzácná.

Léčba

  • časté mytí a čištění postižených oblastí;
  • vyvarování se olejům, kosmetickým připravkům;
  • pobyt na čerstvém vzduchu, pohyb a slunce zlepšují stav;
  • fyzikální − helioterapie (UV záření);
  • lokální:
  • celková − u těžších, závažnějších forem:
    • retinoidy − snižují tvorbu mazu, snižují stupeň hyperkeratózy;
    • antibiotika − minocyklín, klindamycin.

Odkazy

Reference

  1. Skočit nahoru k: a b c d VOHRADNÍKOVÁ, O. Acne vulgaris. Pediatrie pro praxi [online]. 2005, roč. 6, vol. 3, s. 128-134, dostupné také z <http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2005/03/04.pdf>. ISSN 1803-5264. 

Další použitá literatura

  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.
  • JIRÁSKOVÁ, Milena. Dermatovenerologie pro stomatology. 1. vydání. Praha : Professional Publishing, 2001. ISBN 80-86419-07-X.