Acne vulgaris

Acne vulgaris je chronické zánětlivé onemocnění mazových žláz a vlasových folikulů (tzv. pilosebaceózní jednotky). Jde o onemocnění multifaktoriální povahy.

• hlavně v době puberty, u obou pohlaví, postupně mizí, v dospělosti výjimečně,
• predilekce − seboroická oblast (hlava, ramena, vrchní část zad a hrudníku).

Etiopatogeneze

Genetické vlivy:

• Rodinný výskyt akné je častý, pravděpodobně na podkladě polygenně vázané dědičnosti.
• Geneticky je ovlivněna velikost a funkce mazových žláz, tvorba keratinu a hormonální poměry.

Hormonální vlivy:

• Kvantita a kvalita produkce kožního mazu podléhá hormonální regulaci, výrazně stoupá v pubertě. Zvýšená produkce kožního mazu přímo koreluje se stupněm postižení akné.
• Sekreci mazu stimulují androgeny (původu testikulárního, ovariálního i adrenálního). Zvyšují tvorbu mazu urychlením množení buněk mazových žláz (holokrinní typ sekrece). V pubertě dochází k relativnímu zvýšení hladiny androgenů i u dívek v důsledku nevyrovnané sekrece gonadálních hormonů. Citlivost mazových žláz k působení androgenů je geneticky podmíněná.
• Sekreci mazu tlumí estrogeny. Mají přímý tlumivý účinek na mazové žlázy a snižují působení androgenů zpětnou vazbou přes gonadotropiny.
• Akné (a seborea) se zlepšuje v estrogenní fázi cyklu, při ovulaci, graviditě, laktaci a zhoršuje se v luteální fázi cyklu a v začátku gravidity.
• Funkce mazových žláz je dále ovlivněna hormony hypofýzy, štítné žlázy, glukokortikoidy nadledvin a působení CNS.

Porucha keratinizace: Retenční hyperkeratóza v ústí vlasových folikulů je významná v patogenezi akné.

Formy

Acne vulgaris papulosa

• Acne comedonica − komedony jsou černé hyperkeratotické zátky v oblasti ústí folikulů, nejdříve uzavřené, pak otevřené; černé zbarvení je dáno nikoliv znečištěním, ale obsahem melaninu a změnami keratinu a mazu, obsah lze vytlačit jako červíkovitý útvar.
• Acne papulosa, pustulosa − později vzniká kolem komedonu zánět jako reakce na cizí těleso, často se objevuje sekundární infekce, může nastat zvětšování v tuhé, bolestivé hrboly − acne indurata nebo v měkké acne abscedens, projevy se hojí atrofickými nebo keloidními jizvami.
• Acne nodulocystica − závažnější, hrbolky na kůži, hluboko uložené cysty.

Diferenciální diagnóza

• acne excoriativa − při rozškrábnutí eflorescence;
• rosacea;
• acne iodina a bromina − nemají komedony;
• acne chlorina − profesionální, vzácná.

Léčba

• časté mytí a čištění postižených oblastí;
• vyvarování se olejům, kosmetickým připravkům;
• pobyt na čerstvém vzduchu, pohyb a slunce zlepšují stav;
• fyzikální − helioterapie (UV záření);
• lokální:
  • keratolytiká − k. salicylová, síra, benzoylperoxid;
  • retinoidy;
  • lokální antibiotika − např. klindamycin;
• celková − u těžších, závažnějších forem:
  • retinoidy − snižují tvorbu mazu, snižují stupeň hyperkeratózy;
  • antibiotika − minocyklín, klindamycin.

Odkazy

Další použitá literatura

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 27.11.2010]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.

• ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.

• JIRÁSKOVÁ, Milena. Dermatovenerologie pro stomatology. 1. vydání. Praha : Professional Publishing, 2001. ISBN 80-86419-07-X.

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.