Blokátory kalciového kanálu: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (kat.)
Řádek 4: Řádek 4:


== Rozdělení ==
== Rozdělení ==
# '''Blokátory Ca<sup>2+</sup> kanálů I. generace = non-dihydropyridiny:''' nifedipin, verapamil, diltiazem (v současnosti jsou částečně nahrazovány Ca<sup>2+</sup> blokátory II. generace).
# '''Blokátory Ca<sup>2+</sup> kanálů I. generace = non-dihydropyridiny:''' nifedipin ( je z první generace, ale patří mezi dihydropyridiny, stejně jako nicardipin), verapamil, diltiazem (v současnosti jsou částečně nahrazovány Ca<sup>2+</sup> blokátory II. generace).
# '''Blokátory Ca<sup>2+</sup> kanálů II. generace = dihydropyridiny:''' lacidipin, isradipin, amlodipin, felodopin, nitrendipin, nimodipin, nisoldipin. Jedná se o dihydropyridinové deriváty, které oproti nifedipinu vykazují vyšší vaskulární selektivitu (výraznější vazodilatace při nižším negativně chronotropním a dromotropním účinku) a výhodnější farmakokinetické vlastnosti.
# '''Blokátory Ca<sup>2+</sup> kanálů II. generace = dihydropyridiny:''' lacidipin, isradipin, amlodipin, felodopin, nitrendipin, nimodipin, nisoldipin. Jedná se o dihydropyridinové deriváty, které oproti nifedipinu vykazují vyšší vaskulární selektivitu (výraznější vazodilatace při nižším negativně chronotropním a dromotropním účinku) a výhodnější farmakokinetické vlastnosti.



Verze z 1. 7. 2013, 21:05

Látky blokující kalciový kanál (blokátory kalciového kanálu) snižují tok kalcia přes membránu do buňky a způsobují tím dlouhodobou dilataci hladkého svalu. Nejcitlivější je sval cévní, především arteriální, jehož uvolnění vede ke snížení cévní rezistence. Dilatace nastává i u mimocévního hladkého svalstva bronchů, GIT a dělohy. V srdci jsou na kalciu závislé „struktury pomalé odpovědi“ (SA a AV uzel), ale také kontraktilní mechanismy. Blokádou kalciového kanálu klesá vodivost a inotropie myokarduklesá minutový srdeční výdej. Dilatují koronární tepny a brání dalším projevům ischémie. Ovlivněním SA a AV uzlu potlačují supraventrikulární tachyarytmie.

Vzhledem k tomu, že se jedná o farmaka značně odlišná fyzikálními i chemickými vlastnostmi, liší se i jejich afinita k receptorům cílové struktury.

Rozdělení

  1. Blokátory Ca2+ kanálů I. generace = non-dihydropyridiny: nifedipin ( je z první generace, ale patří mezi dihydropyridiny, stejně jako nicardipin), verapamil, diltiazem (v současnosti jsou částečně nahrazovány Ca2+ blokátory II. generace).
  2. Blokátory Ca2+ kanálů II. generace = dihydropyridiny: lacidipin, isradipin, amlodipin, felodopin, nitrendipin, nimodipin, nisoldipin. Jedná se o dihydropyridinové deriváty, které oproti nifedipinu vykazují vyšší vaskulární selektivitu (výraznější vazodilatace při nižším negativně chronotropním a dromotropním účinku) a výhodnější farmakokinetické vlastnosti.

Zástupci

Nifedipin

Podle struktury se řadí mezi tzv. dihydropyridiny. Ovlivňuje především hladký cévní sval. Indikován je proto v terapii hypertenze. Je lékem volby v úvodu do terapie hypertenzní krize. Po per os podání se účinek objeví už za 10 minut, s maximem po 20-30 min. Podává se obvykle ve 3-denních dávkách. Kontraindikací podání nifedipinu je těhotenství (relaxační vliv na dělohu).

Verapamil a dilthiazem

Působí především na receptory v myokardu. Prodlužují AV vedení vzruchu a snižují automaticitu. Potlačují supraventrikulární tachykardii a odpověď komor na pokles TK. Oba se považují také za vhodné léky k prevenci srdeční ischémie, v akutní fázi infarktu myokardu se však neosvědčily, patrně také pro současný negativně inotropní efekt. Mohou se rovněž použít jako antihypertenziva.


Srovnání farmakodynamiky Ca blokátorů první generace[1]
NIFEDIPIN* DILTIAZEM VERAPAMIL
dilatace koronárních artérií ++ ++ ++
dilatace perifenrních artérií ++++ ++ +++
negativně inotropní efekt + ++ +++
zpomalení AV vedení bez SZ + + + + + + +
srdeční frekvence ­vzestup, bez SZ pokles, bez SZ pokles, bez SZ
pokles krevního tlaku ++++ ++ +++
deprese SA uzlu bez SZ ++ ++
vzestup srdečního výdeje ++ bez SZ bez SZ

* nebo jiné dihydropyridiny

bez SZ = bez signifikantní změny

Odkazy

Související články

Zdroj

Reference

  1. MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana CERMANOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Kardiovaskulární systém [online]. ©2000. [cit. 2010-07-02]. <http://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/prednasky/kardio-bak.ppt>.