Charakteristiky biosignálů: Porovnání verzí
(zdroj) |
(úprava) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Biosignály chápeme jako jakékoli signály, které lze v lidském organismu změřit. Ať už se jedná o signály, které jsou funkcí samotného organismu, či reakce na určitý podnět (např. rentgen, ultrazvuk). | Biosignály chápeme jako jakékoli signály, které lze v lidském organismu změřit. Ať už se jedná o signály, které jsou funkcí samotného organismu, či reakce na určitý podnět (např. [[rentgen]], [[ultrazvuk]]). | ||
Biosignály lze dělit podle různých kritérií. | Biosignály lze dělit podle různých kritérií. | ||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
b) podle fyzikální podstaty<br /> | b) podle fyzikální podstaty<br /> | ||
'''Elektrické''' biosignály: jsou výsledkem elektrochemických pochodů uvnitř buňky či mezi buňkami. Změny v potenciálech lze měřit pomocí elektrod umístěných na povrchu organismu (hovoříme o plošných elektrodách). Dále můžeme použít elektrody jehlové, které se vbodávají přímo do svalů. Příkladem jsou signály jako EKG, EEG a další.<br /> | '''Elektrické''' biosignály: jsou výsledkem elektrochemických pochodů uvnitř buňky či mezi buňkami. Změny v potenciálech lze měřit pomocí [[Elektrody pro diagnostiku|elektrod]] umístěných na povrchu organismu (hovoříme o plošných elektrodách). Dále můžeme použít elektrody jehlové, které se vbodávají přímo do svalů. Příkladem jsou signály jako [[EKG]], [[EEG]] a další.<br /> | ||
'''Neelektrické''' biosignály: jsou založené na hydrodynamických, mechanických, akustických, termických, optických nebo chemických vlastnostech vyšetřovaného objektu. Mezi nejběžněji využívaná vyšetření tohoto typu patří zjišťování a monitorování krevního tlaku nebo teploty organismu. Do této kategorie se také řadí auskultace – vyšetření poslechem (např. fonendoskop) a | '''Neelektrické''' biosignály: jsou založené na hydrodynamických, mechanických, akustických, termických, optických nebo chemických vlastnostech vyšetřovaného objektu. Mezi nejběžněji využívaná vyšetření tohoto typu patří zjišťování a monitorování krevního tlaku nebo teploty organismu. Do této kategorie se také řadí auskultace – vyšetření poslechem (např. fonendoskop) a [[Perkuse]] – vyšetření poklepem na základě resonančních vlastností vyšetřované struktury. | ||
c) podle rozměru signálu<br /> | c) podle rozměru signálu [http://cs.wikiversity.org/wiki/Biosign%C3%A1ly:_Druhy]<br /> | ||
'''Jednorozměrné''' biosignály: jedná se v podstatě o časovou posloupnost hodnot sledovaného biosignálu (např. teplotní průběh) nebo o časovou posloupnost vektorů naměřených hodnot (např. EKG- trojice hodnot z končetinových svodů, základní číselné údaje o pacientovi).<br /> | '''Jednorozměrné''' biosignály: jedná se v podstatě o časovou posloupnost hodnot sledovaného biosignálu (např. teplotní průběh) nebo o časovou posloupnost vektorů naměřených hodnot (např. [[EKG]]- trojice hodnot z končetinových svodů, základní číselné údaje o pacientovi).<br /> | ||
'''Dvojrozměrné''' biosignály: jedná se o řadu hodnot získanou v jednom čase na předem stanoveném dvojrozměrném místě. Výsledkem jsou většinou obrazová data (rentgenový snímek, fotografie). Mezi přístroje umožňující zisk dvojrozměrných signálů patří CT, ultrazvuk, rentgen a další.<br /> | '''Dvojrozměrné''' biosignály: jedná se o řadu hodnot získanou v jednom čase na předem stanoveném dvojrozměrném místě. Výsledkem jsou většinou obrazová data (rentgenový snímek, fotografie). Mezi přístroje umožňující zisk dvojrozměrných signálů patří [[CT]], [[ultrazvuk]], [[rentgen]] a další.<br /> | ||
'''Trojrozměrné''' biosignály: jedná se o biosignál změřený s ohledem na prostorové rozložení jeho zdrojů. Setkáváme se s nimi u 3D ultrazvuku či CT. | '''Trojrozměrné''' biosignály: jedná se o biosignál změřený s ohledem na prostorové rozložení jeho zdrojů. Setkáváme se s nimi u 3D ultrazvuku či [[CT]]. | ||
d) podle místa vzniku (biosignály jsou hierarchicky uspořádány podle oblasti vzniku a svého působení, můžeme je tedy rozdělit do jednotlivých úrovní)<br /> | d) podle místa vzniku (biosignály jsou hierarchicky uspořádány podle oblasti vzniku a svého působení, můžeme je tedy rozdělit do jednotlivých úrovní)<br /> | ||
'''Subcelulární''' – sledující děje uvnitř buňky (např. pohyb iontů)<br /> | '''Subcelulární''' – sledující děje uvnitř [Buňka|buňky]] (např. pohyb iontů)<br /> | ||
'''Celulární''' – signály mezi jednotlivými buňkami (např. přenos akčních potenciálů)<br /> | '''Celulární''' – signály mezi jednotlivými buňkami (např. přenos akčních potenciálů)<br /> | ||
'''Subsystém''' – soubor určitých buněk se společnou nebo na sobě závislou funkcí (např. MUP – vyšetření funkčního propojení v okruhu motorické jednotky, EMG - elektromyografie)<br /> | '''Subsystém''' – soubor určitých buněk se společnou nebo na sobě závislou funkcí (např. MUP – vyšetření funkčního propojení v okruhu motorické jednotky, [[EMG]] - elektromyografie)<br /> | ||
'''Orgán''' – záznam sumačních potenciálů určitého orgánu (např.: EEG - elektroencefalografie, EKG - elektrokardiografie)<br /> | '''Orgán''' – záznam sumačních potenciálů určitého orgánu (např.: [[EEG]] - elektroencefalografie, [[EKG]] - elektrokardiografie)<br /> | ||
'''Celý organismus''' – sledování organismu jako celku (např. stabilometrie – diagnostika stability vzpřímeného postoje)<br /> | '''Celý organismus''' – sledování organismu jako celku (např. stabilometrie – diagnostika stability vzpřímeného postoje)<br /> | ||
Dále lze biosignály dělit podle příslušnosti k oborům – např.: kardiologické ( EKG), neurologické (EEG), porodnické (FEKG), oftalmologické (ERG) nebo podle vyšetřovaných orgánů - např.: EGG - svalovina žaludku a střeva, ECoG - mozková kůra, ERG - oční sítnice. | Dále lze biosignály dělit podle příslušnosti k oborům – např.: kardiologické ( [[EKG]]), neurologické ([[EEG]]), porodnické ([[FEKG]]), oftalmologické ([[ERG]]) nebo podle vyšetřovaných orgánů - např.: [[EGG]] - svalovina žaludku a střeva, [[ECoG]] - mozková kůra, [[ERG]] - oční sítnice. | ||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
=== Zdroj === | === Zdroj === | ||
[[Biosignály z pohledu biofyziky]] | [[Biosignály z pohledu biofyziky]]<br /> | ||
http://cs.wikiversity.org/wiki/Biosign%C3%A1ly:_Druhy | |||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 3. 1. 2013, 13:08
Biosignály chápeme jako jakékoli signály, které lze v lidském organismu změřit. Ať už se jedná o signály, které jsou funkcí samotného organismu, či reakce na určitý podnět (např. rentgen, ultrazvuk).
Biosignály lze dělit podle různých kritérií.
a) podle vzniku
Pasivní biosignály: jsou založeny na principu interakce dodaného signálu s organismem. V tomto případě sledujeme zpravidla míru zmenšení, specifickou absorbci popřípadě odraz vyslaného signálu.
Aktivní biosignály: zdrojem energie je sám organismus, k jejich měření stačí pouhé snímání bez potřeby dalších zdrojů. Nejčastěji souvisí s přesunem elektrického náboje (např. nervové buňky), může se ale jednat i o energii mechanickou (např. tlak v krevním řečišti).
b) podle fyzikální podstaty
Elektrické biosignály: jsou výsledkem elektrochemických pochodů uvnitř buňky či mezi buňkami. Změny v potenciálech lze měřit pomocí elektrod umístěných na povrchu organismu (hovoříme o plošných elektrodách). Dále můžeme použít elektrody jehlové, které se vbodávají přímo do svalů. Příkladem jsou signály jako EKG, EEG a další.
Neelektrické biosignály: jsou založené na hydrodynamických, mechanických, akustických, termických, optických nebo chemických vlastnostech vyšetřovaného objektu. Mezi nejběžněji využívaná vyšetření tohoto typu patří zjišťování a monitorování krevního tlaku nebo teploty organismu. Do této kategorie se také řadí auskultace – vyšetření poslechem (např. fonendoskop) a Perkuse – vyšetření poklepem na základě resonančních vlastností vyšetřované struktury.
c) podle rozměru signálu [1]
Jednorozměrné biosignály: jedná se v podstatě o časovou posloupnost hodnot sledovaného biosignálu (např. teplotní průběh) nebo o časovou posloupnost vektorů naměřených hodnot (např. EKG- trojice hodnot z končetinových svodů, základní číselné údaje o pacientovi).
Dvojrozměrné biosignály: jedná se o řadu hodnot získanou v jednom čase na předem stanoveném dvojrozměrném místě. Výsledkem jsou většinou obrazová data (rentgenový snímek, fotografie). Mezi přístroje umožňující zisk dvojrozměrných signálů patří CT, ultrazvuk, rentgen a další.
Trojrozměrné biosignály: jedná se o biosignál změřený s ohledem na prostorové rozložení jeho zdrojů. Setkáváme se s nimi u 3D ultrazvuku či CT.
d) podle místa vzniku (biosignály jsou hierarchicky uspořádány podle oblasti vzniku a svého působení, můžeme je tedy rozdělit do jednotlivých úrovní)
Subcelulární – sledující děje uvnitř [Buňka|buňky]] (např. pohyb iontů)
Celulární – signály mezi jednotlivými buňkami (např. přenos akčních potenciálů)
Subsystém – soubor určitých buněk se společnou nebo na sobě závislou funkcí (např. MUP – vyšetření funkčního propojení v okruhu motorické jednotky, EMG - elektromyografie)
Orgán – záznam sumačních potenciálů určitého orgánu (např.: EEG - elektroencefalografie, EKG - elektrokardiografie)
Celý organismus – sledování organismu jako celku (např. stabilometrie – diagnostika stability vzpřímeného postoje)
Dále lze biosignály dělit podle příslušnosti k oborům – např.: kardiologické ( EKG), neurologické (EEG), porodnické (FEKG), oftalmologické (ERG) nebo podle vyšetřovaných orgánů - např.: EGG - svalovina žaludku a střeva, ECoG - mozková kůra, ERG - oční sítnice.
Odkazy
Související články
Zdroj
Biosignály z pohledu biofyziky
http://cs.wikiversity.org/wiki/Biosign%C3%A1ly:_Druhy
