Vazivo: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(nadpisy, typo, pravopis) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Funkce == | == Funkce == | ||
*spojuje [[Epitel|epitelovou tkáň]] s ostatními tkáněmi (se svalovinou), vytváří pouzdra orgánům | *spojuje [[Epitel|epitelovou tkáň]] s ostatními tkáněmi (se svalovinou), vytváří pouzdra orgánům | ||
*je tvořeno z buněk a velkého množství mezibuněčné hmoty ,která převažuje nad buněčnou složkou | *je tvořeno z buněk a velkého množství mezibuněčné hmoty, která převažuje nad buněčnou složkou | ||
*mezibuněčná hmota je produkována fixními buňkami vazivové tkáně ('''fibroblasty''') | *mezibuněčná hmota je produkována fixními buňkami vazivové tkáně ('''fibroblasty''') | ||
==Buňky vaziva== | ==Buňky vaziva== | ||
vazivové buňky obecně rozdělujeme do 2 typů:<br /> | |||
'''1. buňky fixní''' <br /> | |||
* | * ve vazivu trvale usedlé<br /> | ||
* | * prekursorem klasická mesenchymová buňka<br /> | ||
* fibroblast, fibrocyt, myofibroblast, retikulární buňka, adipocyt<br /> | |||
'''2. buňky bloudivé''' <br /> | |||
* do vaziva vcestovaly až druhotně<br /> | |||
* | * původem jde většinou o krevní buňky (plazmatické buňky, makrofágy)<br /> | ||
* | * heparinocyty, makrofágy, plazmatické buňky<br /> | ||
===Fixní buňky=== | ===1. Fixní buňky=== | ||
====fibroblast==== | ====fibroblast==== | ||
* buňka | * buňka syntetizující extracelulární matrix – nejrozšířenější buněčný typ ve vazivové tkáni | ||
* vzniká z mesenchymu | * vzniká z mesenchymu | ||
* protáhlý až hvězdicovitý tvar s množstvím výběžků | * protáhlý až hvězdicovitý tvar s množstvím výběžků | ||
* mohutně rozvinuto GER a Golgiho komplex | * mohutně rozvinuto GER a Golgiho komplex | ||
* mohutná syntetická aktivita | * mohutná syntetická aktivita '''kolagen, elastin, GAG, multiadhezivní glykoproteiny''' | ||
* velké ovoidní jádro s výrazným jadérkem | * velké ovoidní jádro s výrazným jadérkem je uloženo zhruba ve středu buňky | ||
* jakmile je fibroblast obklopen nově nasyntetizovanou extracelulární matrix | * jakmile je fibroblast obklopen nově nasyntetizovanou extracelulární matrix stává se z něho '''fibrocyt''' | ||
===='''fibrocyt'''==== | ===='''fibrocyt'''==== | ||
| Řádek 29: | Řádek 30: | ||
* velikostně o něco menší než fibroblast | * velikostně o něco menší než fibroblast | ||
* malé longitudinální jádro | * malé longitudinální jádro | ||
* acidofilní cytoplasma | * acidofilní cytoplasma – méně GER než u fibroblastu | ||
* '''prakticky žádná syntetická aktivita''' | * '''prakticky žádná syntetická aktivita''' | ||
====retikulární buňka==== | ====retikulární buňka==== | ||
* vzniká z mesenchymu | * vzniká z mesenchymu – stejně jako všechny ostatní fixní buňky vaziva | ||
* hvězdicovitý tvar s velmi dlouhými výběžky ,které se vzájemně dotýkají a vytváří trojrozměrnou síť | * hvězdicovitý tvar s velmi dlouhými výběžky, které se vzájemně dotýkají a vytváří trojrozměrnou síť | ||
* produkují prekurzory '''kolagenu typu III''' | * produkují prekurzory '''kolagenu typu III''' → vznik retikulárních fibril | ||
* výskyt hlavně v periferních | * výskyt hlavně v periferních lymfatických orgánech – všechny kromě thymu → vytváří zde nosné vazivo | ||
====melanocyt==== | ====melanocyt==== | ||
| Řádek 45: | Řádek 46: | ||
====tuková buňka (adipocyt)==== | ====tuková buňka (adipocyt)==== | ||
* ve vazivu se nachází buď jednotlivě ,nebo v malých skupinách | * ve vazivu se nachází buď jednotlivě, nebo v malých skupinách | ||
* prekurzorem je '''lipoblast''' | * prekurzorem je '''lipoblast''' – vyvinul se z prekurzorové mesenchymové buňky | ||
* zásobárna neutrálních tuků + mají schopnost produkovat teplo | * zásobárna neutrálních tuků + mají schopnost produkovat teplo | ||
* od okolních struktur odděleny zevní laminou | * od okolních struktur odděleny zevní laminou – podobná bazální lamině epitelu | ||
* základní složka tukové tkáně | * základní složka tukové tkáně – může tvořit až 30 % hmotnosti těla | ||
* 2 základní typy | * 2 základní typy – '''multivakuolární + univakuolární adipocyty'''<br /> | ||
====univakuolární adipocyt==== | ====univakuolární adipocyt==== | ||
* sférické buňky | * sférické buňky | ||
* velikost v rozmezí | * velikost v rozmezí 50–100 μm | ||
* tvořen 1 velkou tukovou kapénkou | * tvořen 1 velkou tukovou kapénkou – obklopena menším množstvím cytoplasmy | ||
* jádro uloženo na periferii buňky = utlačováno tukovou kapénkou | * jádro uloženo na periferii buňky = utlačováno tukovou kapénkou | ||
* GER ,Golgiho komplex málo vyvinuty | * GER, Golgiho komplex málo vyvinuty | ||
* AER mohutně vyvinuto + | * AER mohutně vyvinuto + četné pinocytotické vezikuly a mikrotubuly | ||
====multivakuolární adipocyt==== | ====multivakuolární adipocyt==== | ||
| Řádek 64: | Řádek 65: | ||
* hlavní buněčná složka tzv. '''hnědé tukové tkáně''' | * hlavní buněčná složka tzv. '''hnědé tukové tkáně''' | ||
* sférické jádro umístěno ve středu buňky | * sférické jádro umístěno ve středu buňky | ||
* v cytoplasmě velké množství '''mitochondrií''' | * v cytoplasmě velké množství '''mitochondrií''' produkujících velké množství energie | ||
* produkce tepla spouštěná noradrenalinem | * produkce tepla spouštěná noradrenalinem | ||
* | * | ||
===Mobilní buňky=== | ===2. Mobilní buňky=== | ||
* přicházejí do vaziva | * přicházejí do vaziva | ||
* vznikají v červené kostní dřeni | * vznikají v červené kostní dřeni – prekursorová buňka – '''hemocytoblast''' → do vaziva se dostanou krevním oběhem | ||
====[[makrofág]] = [[histiocyt]]==== | ====[[makrofág]] = [[histiocyt]]==== | ||
* velikost v rozmezí | * velikost v rozmezí 10–30 μm | ||
* patří do tzv. '''monocytomakrofágového systému''' ,tj.buňka ,která má schopnost ''' | * patří do tzv. '''monocytomakrofágového systému''', tj. buňka, která má schopnost '''fagocytózy''' | ||
* prekursorová buňka = '''hemocytoblast''' ,která se vyskytuje v červené kostní dřeni → z této buňky vzniknou '''monocyty''' ,které cirkulují v krvi → později | * prekursorová buňka = '''hemocytoblast''', která se vyskytuje v červené kostní dřeni → z této buňky vzniknou '''monocyty''', které cirkulují v krvi → později | ||
* vycestují do vaziva → vzniknou makrofágy | * vycestují do vaziva → vzniknou makrofágy | ||
* na povrchu četné '''mikroklky''' | * na povrchu četné '''mikroklky''' – jev typický pro fagocytující buňky | ||
* velké jádro nepravidelného tvaru | * velké jádro nepravidelného tvaru – umístěno ve středu buňky | ||
* GER ,Golgiho komplex mohutně vyvinuty + elementy cytoskeletu | * GER, Golgiho komplex mohutně vyvinuty + elementy cytoskeletu | ||
* 2 typy | * 2 typy – '''fixní a bloudivé''' | ||
* další buňky patřící do monocytomakrofágového systému: '''monocyty''' | * další buňky patřící do monocytomakrofágového systému: '''monocyty''' – krev, '''Kupfferovy buňky''' – játra, '''Langerhansovy buňky''' – kůže, '''osteoklasty''' – | ||
* kost, '''mikroglie''' | * kost, '''mikroglie''' – CNS, '''dendritické buňky''' – lymfatické uzliny | ||
====[[ | ====[[plazmatická buňka]]==== | ||
* patří mezi '''imunokompetentní buňky''' | * patří mezi '''imunokompetentní buňky''' – zodpovědny za tzv. '''humorální imunitu''' – efektorové buňky B-lymfocytů | ||
* ovoidní až sférická buňka | * ovoidní až sférická buňka | ||
* velikost v rozmezí | * velikost v rozmezí 10–20 μm | ||
* bazofilní cytoplasma | * bazofilní cytoplasma – bohatá na GER | ||
* jádro excentricky uloženo | * jádro excentricky uloženo, heterochromatin loukoťovitě uspořádán – heterochromatin se střídá s euchromatinem | ||
*ve vazivu se nevyskytují příliš často | *ve vazivu se nevyskytují příliš často | ||
* produkují protilátky | * produkují protilátky – '''humorální imunita''' | ||
====[[mastocyt]] ([[heparinocyt]]) | ====[[mastocyt]] ([[heparinocyt]]) – [[žírná buňka]]==== | ||
* důležitý pro správný průběh [[Zánět|zánětlivé reakce]] | * důležitý pro správný průběh [[Zánět|zánětlivé reakce]] | ||
* obsahuje granula naplněná [[Heparin|heparinem]] a [[Histamin|histaminem]] | * obsahuje granula naplněná [[Heparin|heparinem]] a [[Histamin|histaminem]] | ||
| Řádek 98: | Řádek 99: | ||
==Vlákna vaziva== | ==Vlákna vaziva== | ||
===Kolagenní=== | ===1. Kolagenní vlákna=== | ||
*z aminokyselin: glycin, prolin, hydroxyprolin → tvoří trojšroubovici → je velmi pevný, pevnější než ocel | *z aminokyselin: glycin, prolin, hydroxyprolin → tvoří trojšroubovici → je velmi pevný, pevnější než ocel | ||
| Řádek 108: | Řádek 109: | ||
#fetální – ve fetálních membránách | #fetální – ve fetálních membránách | ||
===Elastická=== | ===2. Elastická vlákna=== | ||
* fibrilin | * fibrilin | ||
* produkován nejen fibroblasty, ale i hladkými svalovými buňkami | * produkován nejen fibroblasty, ale i hladkými svalovými buňkami | ||
===Retikulární=== | ===3. Retikulární vlákna=== | ||
* kostra pro lymfatické struktury | * kostra pro lymfatické struktury | ||
* tvoří síť, která obsahuje lymfocyty | * tvoří síť, která obsahuje lymfocyty | ||
| Řádek 118: | Řádek 119: | ||
==Základní hmota amorfní== | ==Základní hmota amorfní== | ||
* komplex proteinů a polysacharidů | * komplex proteinů a polysacharidů – proteoglykany – mukopolysacharidy | ||
* hyaluronová kyselina – vytváří hlavní součást vaziva, slouží jako významná bariéra imunologická – obrana proti mikrobům | * hyaluronová kyselina – vytváří hlavní součást vaziva, slouží jako významná bariéra imunologická – obrana proti mikrobům | ||
* strukturální glykoproteiny – laminin a | * strukturální glykoproteiny – laminin a fibronektin hlavně obsažen v mezibuněčné hmotě a bazálních membránách | ||
==Druhy vaziva== | ==Druhy vaziva== | ||
=== | ===1. Mesenchymální vazivo=== | ||
*vytváří vazivovou součást plodu | *vytváří vazivovou součást plodu | ||
=== | ===2. Rosolovité vazivo=== | ||
*v pupečníku – Whartonův rosol – hvězdicovité fibroblasty | *v pupečníku – Whartonův rosol – hvězdicovité fibroblasty | ||
=== | ===3. Kolagenní vazivo=== | ||
#'''neuspořádané''' – propletené všemi směry → velmi pevné | #'''neuspořádané''' – propletené všemi směry → velmi pevné | ||
#'''uspořádané''' – vlákna paralelně uspořádaná – naše šlachy a ligamenta (mezi nimi nepatrné množství fibroblastů) | #'''uspořádané''' – vlákna paralelně uspořádaná – naše šlachy a ligamenta (mezi nimi nepatrné množství fibroblastů) | ||
=== | ===4. Elastické vazivo=== | ||
*ligg. flava – z paralelně uspořádaného vaziva; z elastických vláken, ale mezi sebou mají tenká vlákna kolagenní | *ligg. flava – z paralelně uspořádaného vaziva; z elastických vláken, ale mezi sebou mají tenká vlákna kolagenní | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
Verze z 21. 10. 2012, 00:32
Funkce
- spojuje epitelovou tkáň s ostatními tkáněmi (se svalovinou), vytváří pouzdra orgánům
- je tvořeno z buněk a velkého množství mezibuněčné hmoty, která převažuje nad buněčnou složkou
- mezibuněčná hmota je produkována fixními buňkami vazivové tkáně (fibroblasty)
Buňky vaziva
vazivové buňky obecně rozdělujeme do 2 typů:
1. buňky fixní
- ve vazivu trvale usedlé
- prekursorem klasická mesenchymová buňka
- fibroblast, fibrocyt, myofibroblast, retikulární buňka, adipocyt
2. buňky bloudivé
- do vaziva vcestovaly až druhotně
- původem jde většinou o krevní buňky (plazmatické buňky, makrofágy)
- heparinocyty, makrofágy, plazmatické buňky
1. Fixní buňky
fibroblast
- buňka syntetizující extracelulární matrix – nejrozšířenější buněčný typ ve vazivové tkáni
- vzniká z mesenchymu
- protáhlý až hvězdicovitý tvar s množstvím výběžků
- mohutně rozvinuto GER a Golgiho komplex
- mohutná syntetická aktivita kolagen, elastin, GAG, multiadhezivní glykoproteiny
- velké ovoidní jádro s výrazným jadérkem je uloženo zhruba ve středu buňky
- jakmile je fibroblast obklopen nově nasyntetizovanou extracelulární matrix stává se z něho fibrocyt
fibrocyt
- jedná se o fibroblast zalitý v extracelulární matrix
- velikostně o něco menší než fibroblast
- malé longitudinální jádro
- acidofilní cytoplasma – méně GER než u fibroblastu
- prakticky žádná syntetická aktivita
retikulární buňka
- vzniká z mesenchymu – stejně jako všechny ostatní fixní buňky vaziva
- hvězdicovitý tvar s velmi dlouhými výběžky, které se vzájemně dotýkají a vytváří trojrozměrnou síť
- produkují prekurzory kolagenu typu III → vznik retikulárních fibril
- výskyt hlavně v periferních lymfatických orgánech – všechny kromě thymu → vytváří zde nosné vazivo
melanocyt
- nevzniká z mesenchymu, ale z neuroektodermu
- melanocyty obsahují hnědý pigment melanin
- má mitochondrie, RER, SER
- výběžky se dostávají mezi buňky epitelu – předávají pigment melanin
tuková buňka (adipocyt)
- ve vazivu se nachází buď jednotlivě, nebo v malých skupinách
- prekurzorem je lipoblast – vyvinul se z prekurzorové mesenchymové buňky
- zásobárna neutrálních tuků + mají schopnost produkovat teplo
- od okolních struktur odděleny zevní laminou – podobná bazální lamině epitelu
- základní složka tukové tkáně – může tvořit až 30 % hmotnosti těla
- 2 základní typy – multivakuolární + univakuolární adipocyty
univakuolární adipocyt
- sférické buňky
- velikost v rozmezí 50–100 μm
- tvořen 1 velkou tukovou kapénkou – obklopena menším množstvím cytoplasmy
- jádro uloženo na periferii buňky = utlačováno tukovou kapénkou
- GER, Golgiho komplex málo vyvinuty
- AER mohutně vyvinuto + četné pinocytotické vezikuly a mikrotubuly
multivakuolární adipocyt
- obsahují množství drobných kapének
- hlavní buněčná složka tzv. hnědé tukové tkáně
- sférické jádro umístěno ve středu buňky
- v cytoplasmě velké množství mitochondrií produkujících velké množství energie
- produkce tepla spouštěná noradrenalinem
2. Mobilní buňky
- přicházejí do vaziva
- vznikají v červené kostní dřeni – prekursorová buňka – hemocytoblast → do vaziva se dostanou krevním oběhem
makrofág = histiocyt
- velikost v rozmezí 10–30 μm
- patří do tzv. monocytomakrofágového systému, tj. buňka, která má schopnost fagocytózy
- prekursorová buňka = hemocytoblast, která se vyskytuje v červené kostní dřeni → z této buňky vzniknou monocyty, které cirkulují v krvi → později
- vycestují do vaziva → vzniknou makrofágy
- na povrchu četné mikroklky – jev typický pro fagocytující buňky
- velké jádro nepravidelného tvaru – umístěno ve středu buňky
- GER, Golgiho komplex mohutně vyvinuty + elementy cytoskeletu
- 2 typy – fixní a bloudivé
- další buňky patřící do monocytomakrofágového systému: monocyty – krev, Kupfferovy buňky – játra, Langerhansovy buňky – kůže, osteoklasty –
- kost, mikroglie – CNS, dendritické buňky – lymfatické uzliny
plazmatická buňka
- patří mezi imunokompetentní buňky – zodpovědny za tzv. humorální imunitu – efektorové buňky B-lymfocytů
- ovoidní až sférická buňka
- velikost v rozmezí 10–20 μm
- bazofilní cytoplasma – bohatá na GER
- jádro excentricky uloženo, heterochromatin loukoťovitě uspořádán – heterochromatin se střídá s euchromatinem
- ve vazivu se nevyskytují příliš často
- produkují protilátky – humorální imunita
mastocyt (heparinocyt) – žírná buňka
- důležitý pro správný průběh zánětlivé reakce
- obsahuje granula naplněná heparinem a histaminem
- vyvolává alergickou reakci
Vlákna vaziva
1. Kolagenní vlákna
- z aminokyselin: glycin, prolin, hydroxyprolin → tvoří trojšroubovici → je velmi pevný, pevnější než ocel
Typy:
- hlavní typ – 4–20 μm; z fibril; perioda příčných pruhů; tvoří svazky vláken, makroskopický
- chrupavka – netvoří svazky, tenké, velmi jemný, těžce viditelný
- retikulární – praekolagenní, „Ag filní“; v lymfatických org. a kostní dřeni
- laminin – není vláknitý, vrstvička v bazálních membránách
- fetální – ve fetálních membránách
2. Elastická vlákna
- fibrilin
- produkován nejen fibroblasty, ale i hladkými svalovými buňkami
3. Retikulární vlákna
- kostra pro lymfatické struktury
- tvoří síť, která obsahuje lymfocyty
- !! thymus – je též lymfatický orgán, ale vnitřní síť není z retikulárního vaziva, ale z retikulárního epithelu !!
Základní hmota amorfní
- komplex proteinů a polysacharidů – proteoglykany – mukopolysacharidy
- hyaluronová kyselina – vytváří hlavní součást vaziva, slouží jako významná bariéra imunologická – obrana proti mikrobům
- strukturální glykoproteiny – laminin a fibronektin hlavně obsažen v mezibuněčné hmotě a bazálních membránách
Druhy vaziva
1. Mesenchymální vazivo
- vytváří vazivovou součást plodu
2. Rosolovité vazivo
- v pupečníku – Whartonův rosol – hvězdicovité fibroblasty
3. Kolagenní vazivo
- neuspořádané – propletené všemi směry → velmi pevné
- uspořádané – vlákna paralelně uspořádaná – naše šlachy a ligamenta (mezi nimi nepatrné množství fibroblastů)
4. Elastické vazivo
- ligg. flava – z paralelně uspořádaného vaziva; z elastických vláken, ale mezi sebou mají tenká vlákna kolagenní
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. a LANGE medical book; ISBN 80-85787-37-7.
