Kůže

Kůže je největší orgán lidského těla s povrchem do 2 m², tvoří 5–9 % tělesné hmotnosti. Kůže je složena ze tří hlavních částí: epidermis, corium (dermis) a tela subcutanea (subcutis).

Epidermis (pokožka)

Příčný průřez kůží

• průměrná tloušťka: 0,3–1,5 mm
• spodní hranice – jsou do ní výběžky koria – papily
• zrání buněk od bazální vrstvy k povrchu trvá cca 28 dní (na hlavě asi 14 dní)

1. Stratum basale
   • jedna vrstva palisádovitě uspořádaných buněk (keratinocyty), zrnka melaninu tvoří nad jádrem čepičku
   • cca 5 % buněk – melanocyty – neuroektodermální původ, tvoří melanin, početné výběžky, kterými je transportován melanin do okolitých keratinocytů (1 melanocyt zásobuje cca 30–40 keratinocytů)
2. Stratum spinosum
   • spolu s předchozí tvoří stratum germinativum Malpighii
   • polygonální buňky spojené pomocí desmozomů, mezibuněčné prostory vyplněné tkáňovým mokem
   • při obnažení vlhne až mokvá
3. Stratum granulosum
   • jedna až více vrstev plochých buněk
   • hrubá zrna keratohyalinu – meziprodukt rohovění
4. Stratum lucidum
   • tenká, 2–3 vrstvy buněk, jádra ztratila barvitelnost, cytoplasma homogenní
   • přeměna keratohyalinu v glykogen a eleidin
   • nápadněji vyvinuta na dlaních a chodidlech
   • důležitá bariéra
5. Stratum corneum
   • několik vrstev bezjaderných, zcela oploštělých buněk
   • nejsilnější na chodidlech a dlaních
   • stratum conjunctum − spodní vrstva, kompaktní
   • stratum disjunctum − horní vrstva, olupuje se

• všechny vrstvy prostupuje síť dendritických Langerhansových buněk
  • vznik v kostní dřeni, prezentace antigenů lymfocytům
  • počet různý, stoupá při zánětech, klesá vlivem UV záření
  • od keratinocytů lze odlišit průkazem ATPázy; protein S 100+
• Merkelovy buňky − mechanoreceptory

Corium (škára, dermis, cutis)

• mezenchymální původ
• vybíhá směrem do epidermis jako papily = pars papillaris, pod ní je – pars reticularis
• tvořena vazivovými vlákny, základní substancí, nervy, cévami a buňky

Vazivová složka – 3 druhy vláken:

1. kolagenní – pevnost kůže, orientované (čáry štěpitelnosti kůže)
2. elastická – podpůrné, obkružují adnexa, pevnost, pružnost
3. retikulinová – jemné

Extracelulární matrix

Buněčné elementy − fibroblasty, histiocyty, mastocyty, lymfocyty

Krevní cévy − dva systémy – povrchový (subpapilární) a hluboký − mezi nimi jsou rami communicantes

• glomy − obličej, bříška prstů − termoregulace

Mízní cévy − začínají v papilách, také tvoří 2 systémy

Nervy

• senzitivní – jednoduché fibrily nebo specializovaná zakončení (Paccini, Ruffini…)
• vegetativní – funkce žláz, vazokonstrikce i dilatace, stahy m. arrectores pilorum

Tela subcutanea (subcutis, podkoží)

• mezenchymální původ
• vazivo, cévy, nervy, nervová zakončení, žlázy potní
• nejtenčí na očních víčkách, nejsilnější – hýždě, břicho, stehna (panniculus adiposus)

Kožní adnexa

 Podrobnější informace naleznete na stránce Kožní adnexa.

Odkazy

Související články

• Fyziologie kůže
• Vývoj kože
• Fototypy | Pigment | Poruchy pigmentace
• Histologie: Kůže tlustého typu (histologický preparát) | Axilla/histologický preparát

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 4.11.2010]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.

Literatura

• ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.

Externí odkazy

• Příčný průřez kůží