Celková anestetika (farmakologie): Porovnání verzí

Verze z 7. 1. 2012, 14:46


			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu `{{Pracuje se}}` a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v sobotu 7. ledna 2012 v 14:46.

jsou látky navozující celkovou anestezii, tj. reverzibilní stav vyznačující se bezvědomím, amnezií, analgezií, svalovou relaxací, udržením fyziologické stability a sníženou odpovědí na chirurgický stres.

Mechanismus účinku

Celková anestetika představují natolik heterogenní skupinu léčiv, že je mechanismus jejich účinku vysvětlován hned dvěma teoriemi.

Lipidní teorie

Lipidní nebo také biofyzikální teorie pokládá za základní přepoklad celkově anestetického účiknu vysokou lipofilitu. Touto teorií se vysvětluje účinek především inhalačníh anestetik, jejihž účinek stoupá se vzrůstají lipofilitou.

Lipofilní látky mají tendenci se koncentrovat v hydrofobní vrstvě buněčných membrán a tím ovlivňovat jejich propustnost. Tímto mechanismem snižijí dráždivost a vodivost a navozují anestezii.

Proteino-receptorová teorie

Další teorií je proteinová, receptorová, protieno-receptorová nebo také biochemická. Je aplikovatelná především na intravenózní anestetika a dle ní je podkladem anestezie interakce léčiva receptory.

Ve středu zájmu této teorie stojí receptory asociované s iontovými kanály, především GABA A (inhibiční), NMDA (glutamátový - excitační), N-recepror nebo receptor pro glycin (inhibiční).

Stadia celkové anestezie

Inhalační anestetika

Intravenózní anestetika

Premedikace a další léčiva

Odkazy

Související články

Použitá Literatura

MLADĚNKA, Přemysl. Celková anestetika - seminář [přednáška k předmětu Farmakologie, obor Farmacie, FaF HK UK v Praze]. Hradec Králové. 11.5.2011.

LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-373-0.

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Celková anestetika představují natolik heterogenní skupinu léčiv, že je mechanismus jejich účinku vysvětlován hned dvěma teoriemi.
 ===Lipidní teorie===
+Lipidní nebo také biofyzikální teorie pokládá za základní přepoklad celkově anestetického účiknu vysokou lipofilitu. Touto teorií se vysvětluje účinek především inhalačníh anestetik, jejihž účinek stoupá se vzrůstají lipofilitou.
+Lipofilní látky mají tendenci se koncentrovat v hydrofobní vrstvě buněčných membrán a tím ovlivňovat jejich propustnost. Tímto mechanismem snižijí dráždivost a vodivost a navozují anestezii.
 ===Proteino-receptorová teorie===
+Další teorií je proteinová, receptorová, protieno-receptorová nebo také biochemická. Je aplikovatelná především na intravenózní anestetika a dle ní je podkladem anestezie interakce léčiva receptory.
+Ve středu zájmu této teorie stojí receptory asociované s iontovými kanály, především '''GABA A''' (inhibiční), '''NMDA''' (glutamátový - excitační), '''N-recepror''' nebo receptor pro '''glycin''' (inhibiční).
 ==Stadia celkové anestezie==