Extrakce zubu: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

(redakční revize kontroly)
(+ obrázek)
Řádek 27: Řádek 27:
### kleště přímého nasazení – chapadla ohnutá přes hranu, pracovní konec chapadel vypadá stejně jako u kleští molárových, jsou absolutně šetrná pro ústní koutek ale ztěžují luxační pohyby (vestibulo-orální pohyby) prováděné při extrakci,
### kleště přímého nasazení – chapadla ohnutá přes hranu, pracovní konec chapadel vypadá stejně jako u kleští molárových, jsou absolutně šetrná pro ústní koutek ale ztěžují luxační pohyby (vestibulo-orální pohyby) prováděné při extrakci,
## '''dolní kořenové kleště''' – tvarem jako kleště pro dolní jednokořenové zuby, jejich chapadla dovírají.
## '''dolní kořenové kleště''' – tvarem jako kleště pro dolní jednokořenové zuby, jejich chapadla dovírají.
<gallery caption="Kleště pro horní čelist">
Soubor:Extrakční kleště horní molárové L a P.jpg|Extrakční kleště horní molárové.
Soubor:Extrakční kleště horní molárové P.jpg|Extrakční kleště horní molárové.
Soubor:Extrakční kleště horní osmičkové.jpg|Extrakční kleště horní osmičkové.
Soubor:Extrakční kleště horní premolárové.jpg|Extrakční kleště horní premolárové.
Soubor:Extrakční kleště horní řezákové.jpg|Extrakční kleště horní řezákové.
Soubor:Extrakční kleště bajonetky.jpg|Extrakční kleště na kořeny v horní čelisti – bajonetky.
</gallery>
<gallery caption="Kleště pro dolní čelist">
Soubor:Extrakční kleště dolní molárové detail.jpg|Extrakční kleště dolní molárové
Soubor:Extrakční kleště dolní molárové na přímé nasazení.jpg|Extrakční kleště dolní molárové na přímé nasazení
Soubor:Extrakční kleště dolní molárové.jpg|Extrakční kleště dolní molárové
Soubor:Extrakční kleště dolní řezákové a premolárové.jpg|Extrakční kleště dolní řezákové a premolárové (vlevo na celé zuby, vpravo na kořeny)
</gallery>


=== Páky ===
=== Páky ===
[[Soubor:Extrakční páka Barry.jpg|right|thumb|Extrakční Barryho páka.]]
[[Soubor:Extrakční páka Bein.jpg|right|thumb|Extrakční Beinova páka.]]
Extrakční páky rozlišujeme na extrakční páky '''kořenové''' a extrakční páky '''na celé zuby'''.
Extrakční páky rozlišujeme na extrakční páky '''kořenové''' a extrakční páky '''na celé zuby'''.
[[Soubor:Bein hebel 1a.jpg|thumb|right| Beinova páka]]
# '''Beinova páka''' – je univerzální, rovná, žlábková, používá se k přerušení dentogingiválního úponu před extrakcí, k extrakci kořenů v dolní i horní čelisti, k extrakci celých zubů POUZE při neporušeném zubním oblouku,
# '''Beinova páka''' – je univerzální, rovná, žlábková, používá se k přerušení dentogingiválního úponu před extrakcí, k extrakci kořenů v dolní i horní čelisti, k extrakci celých zubů POUZE při neporušeném zubním oblouku,
# '''Barryho páka''' – s příčnou rukojetí, s trojúhelníkovitým pracovním koncem,
# '''Barryho páka''' – s příčnou rukojetí, s trojúhelníkovitým pracovním koncem,

Verze z 15. 10. 2011, 18:43


Extrakce zubu je vybavení zubu, nebo jeho části ze zubního lůžka (alveolu).

Druhy extrakcí

  • Extrakce jednoduchá (prostá) probíhá za pomoci jednoduchých ručních extrakčních nástrojů – kleště, páky.
  • Extrakce komplikovaná využívá i rotačních nástrojů, například k separaci kořenů.
  • Extrakce chirurgická vyžaduje odklopení mukoperiostálního laloku (například u retinovaných zubů).

Tyto kategorie nezohledňují časové hledisko – jednoduchá extrakce může trvat déle než komplikovaná nebo chirurgická. Primárně jednoduchá extrakce může přejít v extrakci komplikovanou či chirurgickou.

Extrakční nástroje

Mezi extrakční nástroje řadíme extrakční kleště a extrakční páky.

Kleště

Na kleštích rozlišujeme rukojeť (držadlo), zámek a chapadla. Extrakční kleště dělíme podle toho, jestli se používají k extrakci zubů v horní čelisti, nebo v dolní čelisti. Dále na nich určujeme, zda jejich čelisti dovírají, nebo ne. Kleště, které dovírají se používají na extrakci kořenů zubů. Kleště, které nedovírají, se používají k extrakci celých zubů (lze je uchopit v oblasti krčku zubu). Rozlišujeme kleště lomené přes hranu (v chapadlech), mezi které řadíme kleště horní a dolní osmičkové a bajonetky, a kleště lomené přes plochu (v zámku), mezi které řadíme kleště pro dolní čelist, kde chapadla a držadla svírají pravý úhel. Podle typu zahnutí držadel se rozlišují kleště pro horní čelist na rovné, esovitě vyhnuté, bajonetovitě vyhnuté (bajonetky).

  1. Kleště pro horní čelist:
    1. horní řezákové kleště – rovné, chapadla a držadla nesvírají žádný úhel, konec chapadel je obloučkový a nečleněný, používají se k extrakci řezáků a špičáků,
    2. horní premolárové kleště – esovitě prohnutá držadla, pracovní konec chapadel je stejný jako u předchozích kleští, používají se k extrakci premolárů,
    3. horní molárové kleště – esovitě prohnutá držadla pro nasazení v ose zubu i u distálněji uložených zubů, bukální chapadlo má dvě vykrojení pro uchopení mesiálního i distálního vestibulárního kořene, používají se k extrakci prvních a druhých molárů, jsou párové (pravé a levé)
    4. kleště pro horní třetí moláry – bajonetovitě vyhnuté pro nasazení v ose zubu, obě chapadla nečleněná,
    5. kleště pro horní kořeny – ve třech základních typech: rovné, esovitě vyhnuté, bajonetovitě vyhnuté.
  2. Kleště pro dolní čelist:
    1. dolní řezákové kleště – pro všechny jednokořenové zuby, jsou lomené přes plochu, chapadla jsou nečleněná, používají se k extrakci řezáků, špičáků a premolárů,
    2. dolní molárové kleště – jsou lomené přes plochu, obě chapadla mají vykrojení, aby zachytila mesiální i distální kořen, používají se k extrakci molárů,
    3. kleště pro dolní třetí moláry – existují dva typy těchto kleští,
      1. podobné molárovým – nad zámkem vyhnuty distálně, pro nasazení kolmo na zubní oblouk, jsou párové,
      2. kleště přímého nasazení – chapadla ohnutá přes hranu, pracovní konec chapadel vypadá stejně jako u kleští molárových, jsou absolutně šetrná pro ústní koutek ale ztěžují luxační pohyby (vestibulo-orální pohyby) prováděné při extrakci,
    4. dolní kořenové kleště – tvarem jako kleště pro dolní jednokořenové zuby, jejich chapadla dovírají.



Páky

Extrakční Barryho páka.
Extrakční Beinova páka.

Extrakční páky rozlišujeme na extrakční páky kořenové a extrakční páky na celé zuby.

  1. Beinova páka – je univerzální, rovná, žlábková, používá se k přerušení dentogingiválního úponu před extrakcí, k extrakci kořenů v dolní i horní čelisti, k extrakci celých zubů POUZE při neporušeném zubním oblouku,
  2. Barryho páka – s příčnou rukojetí, s trojúhelníkovitým pracovním koncem,
  3. Schlemmerova páka – rovná, s hruškovitým držadlem a zdrsnělou opěrkou pro palec, párová,
  4. Špinarova páka – rovná nebo příčná rukojeť, párová,
  5. Leclusova páka – s příčnou rukojetí, nebezpečná, lze použít k extrakci dolních zubů moudrosti s distálně zahnutými kořeny s volným místem za zubem a POUZE v neporušeném zubním oblouku, nepárová, moc se nepoužívá,
  6. Winterova páka – ostrá, a proto nebezpečná, s příčnou rukojetí, párová, už se nepoužívá.

Postup jednoduché extrakce

  • Nejprve je nutné předextrakční vyšetření, anamnéza, příprava pacienta.
  1. Lokální anestezie (svodná, infiltrační). Není nutná u vybavování dočasnůch zubů s resorbovanými kořeny, zde můžeme použít slizniční.
  2. Rozvolnění periodontálních vazů pomocí Beinovy páky.
  3. Nasazení kleští.
  4. Luxační pohyby: obvykle vestibulo-orální, u horních velkých řezáků a špičáků můžeme i rotovat. Později připojit kraniokaudální pohyby. V průběhu extrahování rukou fixujeme alveol kolem extrahovaného zubu, chráníme zuby protější čelisti před traumatem kleštěmi.
  5. Vybavení zubu z lůžka.
  6. Exkochleace, revize, toaleta rány. Eventuálně sutura.
  7. Poučení pacienta.

Komplikace při extrakci zubu

  1. Fraktura zubu
  2. Zlomená střední část zubního lůžka
  3. Zlomenina tuber maxillae
  4. Zlomená dolní čelist
  5. Poškození sousedního zubu
  6. Poškození zárodku stálého zubu
  7. Poškození nervus mentalis a nervus alveolaris inferior
  8. Polknutí, či aspirace zubu
  9. Krvácení po extrakci
  10. Bolest při extrakci
  11. Zánět zubního lůžka – alveolitis
    1. sicca
    2. purulenta
  12. Vznik oro-antrální komunikace


Odkazy

Související články

Použitá literatura

SVOBODA, Otto, et al. Stomatologická propedeutika : Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Avicenum, 1984. 392 s.