Genetická výbava mitochondrií: Porovnání verzí
m (Stránka Genetiká výbava mitochondrií přemístěna na stránku Genetická výbava mitochondrií: překlep v názvu stránky / na žádost autora) |
(+kat, odkazy) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Mitochondrie jsou semiautonomní organely eukaryotních buněk. Během evoluce se staly jejich stabilní součástí. Původ mitochondrií se odvozuje od symbiózy ''Archebakteri'' ([[Prokaryota]]) s eukaryotními buňkami. Během evoluce ''Archebakterie'' ztratily schopnost samostatně existovat a naopak pro existenci eukaryotní buňky se jejich přítomnost stala nezbytnou. Mitochondriální genom (mtDNA) je nositelem mimojaderné dědičnosti. | '''Mitochondrie''' jsou semiautonomní organely eukaryotních buněk. Během evoluce se staly jejich stabilní součástí. Původ mitochondrií se odvozuje od symbiózy ''Archebakteri'' ([[Prokaryota]]) s eukaryotními buňkami. Během evoluce ''Archebakterie'' ztratily schopnost samostatně existovat a naopak pro existenci eukaryotní buňky se jejich přítomnost stala nezbytnou. Mitochondriální genom (mtDNA) je nositelem mimojaderné dědičnosti. | ||
mtDNA je cirkulární (kruhový chromosom bez centromery), netvoří komplex s bílkovinami, nemá telomery. Mitochondrie obsahuje několik kopií mitochondriálních chromosomů (cca 10). Genetický kód není vždy identický s genetickým kódem jaderné DNA. mtDNA kóduje rRNA (2 geny) a tRNA (22 genů) potřebnou při transkripci a translaci | mtDNA je cirkulární (kruhový [[chromosom]] bez [[stavba metafázního chromosomu|centromery]]), netvoří komplex s bílkovinami, nemá [[stavba metafázního chromosomu|telomery]]. Mitochondrie obsahuje několik kopií mitochondriálních chromosomů (cca 10). [[Genetický kód]] není vždy identický s genetickým kódem jaderné DNA. mtDNA kóduje rRNA (2 geny) a tRNA (22 genů) potřebnou při [[transkripce|transkripci]] a [[translace|translaci]] odehrávající se v mitochondriích. mtDNA obsahuje pouze omezené množství genů kódujících mitochondriální proteiny (13 genů). Většina mitochondriálních proteinů je kódována jadernými [[gen]]y a do mitochondrií jsou transportovány z cytoplasmy. Mezi mitochondriálním genomem a jaderným genomem tedy existuje určitá míra interakcí. Např. množství molekul mtDNA je kontrolováno alespoň jedním jaderným genem. mtDNA má zásadní úlohu při zajišťování buněčného dýchání [[oxidativní fosforylace]]; většina polypeptidů potřebných pro oxidativní fosforylaci je kódována gény jaderné DNA. Znaky kódované mtDNA jsou děděny výhradně od matky - [[Matroklinní dědičnost]]. | ||
[[Soubor:mitochondrie.jpg]] | [[Soubor:mitochondrie.jpg]] | ||
[[Kategorie:Lékařská biologie a genetika]] |
Verze z 27. 10. 2009, 17:10
Mitochondrie jsou semiautonomní organely eukaryotních buněk. Během evoluce se staly jejich stabilní součástí. Původ mitochondrií se odvozuje od symbiózy Archebakteri (Prokaryota) s eukaryotními buňkami. Během evoluce Archebakterie ztratily schopnost samostatně existovat a naopak pro existenci eukaryotní buňky se jejich přítomnost stala nezbytnou. Mitochondriální genom (mtDNA) je nositelem mimojaderné dědičnosti.
mtDNA je cirkulární (kruhový chromosom bez centromery), netvoří komplex s bílkovinami, nemá telomery. Mitochondrie obsahuje několik kopií mitochondriálních chromosomů (cca 10). Genetický kód není vždy identický s genetickým kódem jaderné DNA. mtDNA kóduje rRNA (2 geny) a tRNA (22 genů) potřebnou při transkripci a translaci odehrávající se v mitochondriích. mtDNA obsahuje pouze omezené množství genů kódujících mitochondriální proteiny (13 genů). Většina mitochondriálních proteinů je kódována jadernými geny a do mitochondrií jsou transportovány z cytoplasmy. Mezi mitochondriálním genomem a jaderným genomem tedy existuje určitá míra interakcí. Např. množství molekul mtDNA je kontrolováno alespoň jedním jaderným genem. mtDNA má zásadní úlohu při zajišťování buněčného dýchání oxidativní fosforylace; většina polypeptidů potřebných pro oxidativní fosforylaci je kódována gény jaderné DNA. Znaky kódované mtDNA jsou děděny výhradně od matky - Matroklinní dědičnost.