Zobrazení zdroje stránky Abúzus návykových látek

==Dělení omamných a psychotropních látek==
OPL jsou často děleny na různé skupiny. Toto dělení je však problematické a často nepřesné.

'''Dle původu:''' 
*Syntetické ([[pervitin]], LSD)
*Přírodní - typicky rostlinného původu ([[kokain]], [[marihuana]]), ale i živočišného (výměšky některých ropuch obsahující bufotenin), či pocházející z hub (lysohlávky, muchomůrka červená). <br>

''Označení "polosyntetické" (typicky výroba heroinu z morfinu či kokainu z koky) není vhodné, neboť základním prekurzorem každé syntetické drogy je vždy přírodní látka.''

'''Dle rizika spojených s užíváním:''' 
*Měkké (obvykle tabák, alkohol, kofein, někdy konopí)
*Tvrdé ([[pervitin]], [[heroin]], [[kokain]])<br>


'''Dle účinku:'''
Jedná se o látky stimulující činnost CNS (jinak označovány jako ''stimulancia, psychostimulancia, analeptika''), látky tlumící činnost CNS (též ''sedativa, hypnotika, trankvilizéry'') a halucinogeny.
* Stimulancia (např. [[amfetamin]] a jeho deriváty, resp. analogy, [[kokain]], methylfenidát, [[kofein]]) zvyšují vigilitu, oddalují únavu, dochází k subjektivnímu pocitu zvýšení výkonu. Zkracuje se reakční doba, často však na úkor přednosti. Somatická komponenta představuje obvykle tachykardii, neklid, při předávkování úzkost, paranoia či halucinace (toxická psychóza). Obvykle se zde zařazuje také nikotin, resp. tabák.
* Sedativa (alkohol, opiáty, [[benzodiazepiny]], [[barbituráty]]) - často označovány také narkotika či hypnotika. Patři mezi ně i léčiva (především benzodiazepinová anxiolytika - alprazolam, bromazepam, clonazepam). Obecně se vyznačují rychlým vznikem závislosti (a to jak psychickou, tak fyzickou) a odvykací stavy mohou být život ohrožující ([[delirium tremens]] u alkoholu, [[status epilepticus]] u benzodiazepinů).
* Halucinogeny ([[LSD]], lysohlávky, DMT, šalvěj divotvorná) - způsobují výrazné kvalitativní změny vnímání. Halucinogeny jsou značně nebezpečné rizikem vzniku toxické psychózy (slangově ''bad trip''). V takových případech může dojít k rozvoji paranoidních bludů, masivní anxiety apod., na což intoxikovaný může nepřiměřeně reagovat pro nedostatek náhledu útěkem ze situace (skok z okna, přeběhnutí frekventované silnice). Naproti tomu je riziko vzniku závislosti (zejméně u uvedených zástupců) takřka minimální - dochází k prudkému nárustu tolerance. Většina konvenčně užívaných halucinogenů je rovněž jen minimálně toxická. Mezi halucinogeny se obvykle řadí také marihuana.<br>
Ani toto rozdělení není jednoznačné - tabák je obvykle kladen na pomezí stimulantů a sedativ, konopí zase mezi sedativa a