Zobrazení zdroje stránky Glykogenózy

'''Glykogenózy'''  (glycogen storage disease, GSD) jsou metabolické poruchy s deficitem aktivity enzymu nebo transportního proteinu, které mají za následek buď abnormální strukturu glykogenu, nebo jeho abnormální obsah v tkáních. Dědičnost všech typů GSD je autosomálně recesivní, výjimkou jsou pouze dva podtypy GSD IX, u kterých je dědičnost vázána na X-chromozom.

Lze je dělit:
#'''podle typu střádání'''
#*Se střádáním v cytosolu: všechny GSD kromě II
#*Se střádáním v lysosomech: GSD II
#'''podle orgánového postižení'''
#*Generalizované: II, IV
#*Jaterní: Ia, Ib, III, VI, IX, 0
#*Svalové: V, VII; postižení svalstva může být součástí typu II, III, IX
#*S postižením myokardu: II, III, jeden z podtypů IX
#*S postižením ledvin: Ia, Ib

==Svalové glykogenózy==
*'''Příznaky:''' svalová slabost a ochablost, únava, při zvýšené námaze bolesti svalů a ataky myolýzy (ev. i hemolýzy)
*Projevují se obvykle po 20. roce života
*'''Laboratorní nález:''' zvýšená hladina [[Kreatinkináza|CK-MM]], [[Aspartátaminotransferáza|AST]], [[Alaninaminotransferáza|ALT]], [[Laktátdehydrogenáza|LDH]]; v moči myoglobinurie; protože svalová tkáň neovlivňuje homeostázu glukózy, u typu V, VII (výhradně svalové GSD) není ve výsledcích krevního rozboru hyperlaktacidémie a dyslipidémie
*'''Léčba:''' symptomatická; prokázán příznivý vliv zvýšeného příjmu bílkovin

==Jaterní glykogenózy==

*'''Příznaky:''' hepatomegalie, menší vzrůst
*'''Laboratorní nález:''' [[hyperlaktacidémie]], [[dyslipidémie]], ketotická hypoglykémie, [[hyperurikémie]]

{| class="wikitable"
 |+ Přehled glykogenóz typu I-V<ref name="handbook">{{Citace |typ = kniha |příjmení1 = Tasker |jméno1 = Robert C.|příjmení2 = McClure |jméno2 = Robert J. |příjmení3 = Acerini |jméno3 = Carlo L. |titul = Oxford Handbook of Paediatrics|vydání = 1 |místo = New York |vydavatel = Oxford University Press |rok = 2008 |strany = 939|isbn = 978-0-19-856573-4}}</ref>
 ! typ glykogenózy !! poškozený enzym !! místo střádání !! hlavní klinické znaky
 |- 
 | '''I – von Gierkova''' || glukóza-6-fosfatáza || játra,ledviny || pomalý růst, hypoglykémie, hepatomegalie
 |-
 | '''II – Pompeho''' || lyzosomální &alpha;-glukosidáza || svaly, játra || srdeční selhání, hypotonie
 |-
 | '''III – Corriho''' || enzym odvětvující glykogen || játra, svaly || pomalý růst, svalová slabost, hypoglykémie
 |-
 | '''IV – Andersenova''' || enzym větvící glykogen || játra, svaly || neprospívání, jaterní selhání, svalová slabost
 |-
 | '''V – McArdleho''' || fosforyláza || svaly || svalová slabost, křeče
 |} 

== Glykogenóza typu 0 (aglykogenóza) ==
* Chybění enzymu '''glykogensyntetázy''' v [[játra|játrech]] (ve svalech, leukocytech a enterocytech nechybí)
* Jaterní [[glykogen]] je snížen pod 2&nbsp;% obvyklého
* '''Klinický obraz''': stavy těžkých hypoglykémií s křečemi – vedou k poškození mozku a k mentální retardaci
** Vyskytují se hlavně ráno, po nočním hladovění, jsou provázeny [[ketonémie|ketonémií]]
** Po aplikaci glukózy pozorujeme protrahovanou hyperglykémii a zvýšení [[laktát]]u v séru (játra netvoří glykogen, [[glukóza]] se metabolizuje na laktát)
* Neodkladná diagnostika je nezbytná k přežití dítěte
* Epizodám hypoglykémií lze předcházet častým podáváním jídel bohatých na bílkoviny

== Glykogenóza typ Ia (von Gierkova nemoc) == 
* Porucha aktivity '''glukóza-6-fosfatázy''' (přeměňuje glukóza-6-P na glukózu, ta je v případě potřeby uvolňována z jater do krve)
* [[Autosomálně recesivní dědičnost|AR]] dědičné onemocnění, [[gen]] je na 17. [[chromosom]]u
* '''Klinický obraz''': začíná v [[kojenec|kojeneckém věku]] progredující hepatomegalií (jaterní funkce jsou normální, cirhóza se nerozvíjí) a hypoglykemickými křečemi nalačno
** Během horečnatých stavů jsou hypoglykémie častější a doprovází je [[laktátová acidóza]] (hyperlaktacidémie je důsledkem nadbytku glukosa-6-fosfátu, který je při nemožnosti hydrolýzy na glukosu, metabolizován dále glykolýzou, jejímiž produkty jsou laktát a pyruvát) s [[Kussmaulovo dýchání|Kussmaulovým dýcháním]]
** Charakteristická facies: „doll face“ (obličej panenky)
** Organismus se na hypoglykémii adaptuje – klesá sekrece [[inzulin]]u, to aktivuje lipázu v tukové tkáni → dojde k hyperlipoproteinémii → jejich zvýšeným odbouráváním vznikají [[ketolátky]], které se spolu s laktátem podílejí na acidóze
** Podání glukagonu nezvyšuje glukózu, ale laktát; galaktóza, fruktóza a glycerol taktéž vyžadují pro přeměnu v glukózu jaterní G6Pázu → podání sacharózy a laktózy vede k hyperlaktacidémii s pouze malým vzestupem hladiny glukózy v krvi
** Zpomaluje se růst a puberta se opožďuje
** v dospělosti se mohou objevit [[xantom]]y, nefromegalie a s ní související poruchy ledvin s [[hypertenze|hypertenzí]], [[dna]], [[adenom]]y v játrech
* '''Laboratoř''': hypoglykémie nalačno (časté jen u [[kojenec|kojenců]] a [[batole|batolat]])
** Hyperlipidémie a hyperlaktacidémie, která blokuje vylučování kys. močové a podmiňuje hyperurikémii
* '''UZ''': hepatomegalie a nefromegalie, v játrech mohou být adenomy
* '''[[Biopsie]] jater''': [[steatóza]] a zmnožení glykogenu
* '''Terapie''': cílem je zabránit stavům těžké hypoglykémie a [[Metabolická acidóza|MAc]]
** Dietní terapie – frekventní podávání výživy s omezením živočišných tuků, [[laktóza|laktózy]], [[sacharóza|sacharózy]] a [[fruktóza|fruktózy]]
** Kalorickou potřebu hradíme hlavně [[maltodextriny]] a škroby
** Od [[batole|batolecího věku]] podáváme po každém jídle kukuřičný škrob
** V noci je vhodná kontinuální výživa nazogastrickou sondou tak, abychom 30&nbsp;% denního příjmu podali v noci
** Při akutním metabolickém rozvratu s laktátovou acidózou během infekcí musíme podávat i. v. glukózu
*'''Podpůrná farmakoterapie''': podávání inhibitoru xantinoxidasy k prevenci dny a urátové nefropatie (protože je však kys. močová silný antioxidant, je snaha udržet její hladinu v krvi na horní hranici normálního rozmezí); při závažné hypertriacylglycerolémii kys. nikotinová a fibráty (ke snížení rizika cholelithiázy a pankreatitidy)
*'''Komplikace''': jaterní adenomy, osteopenie, anémie, polycystická ovaria, plicní hypertenze, deprese (vyčerpávající léčba)
* '''Prognóza''': v dětství je dobrá, v dospělosti hrozí rozvoj jaterních, renálních a kardiovaskulárních komplikací

== Glykogenóza typ Ib ==
* Defekt '''glc-6-P translokasy''' (transportér glukosa-6-fosfátu přes membránu ER)
* Klinicky je neodlišitelná od Ia, mezi příznaky patří - neutropenie s dysfunkcí neutrofilů → časté infekce respiračního traktu, močových cest a kůže; většina pacientů má projevy nespecifického střevního zánětu (protrahované průjmy)
* Farmakoterapie: profylaxe s cotrimoxazolem; podávání GCSF (granulocyte colony-stimulating factor, faktor stimulující tvorbu granulocytů) → dlouhodobě však vede k [[hypersplenismus|hypersplenismu]], karcinomu ledvin, [[Akutní myeloidní leukemie|AML]]

== Glykogenóza typ II (generalizovaná, Pompeho choroba)==
* V roce 1932 popsal tuto chorobu holandský patolog dr. J. C. Pompe<ref name="ppp"/>
* [[Autosomálně recesivní dědičnost|AR dědičné]] onemocnění způsobené mutací genu pro lysozomální kyselou '''α-1,4-glukosidázu''' (GAA)
** Gen pro GAA byl lokalizován na dlouhém raménku 17. chromozomu (17q23)<ref name="ppp"/>
* Následkem deficitu nebo nedostatečné aktivity enzymu GAA dochází k akumulaci lysozomálního glykogenu v mnoha tkáních, především v kosterních svalech a u [[kojenec|kojenců]] i v myokardu, v menší míře také v endotelu cévního systému, v CNS především v astrocytech, v játrech a ledvinách<ref name="ppp"/>
* Incidence: 1:40&nbsp;000, v ČR v současnosti diagnostikováni 4 pacienti (předpokládá se ale značné poddiagnostikování této choroby díky nedostatečnému [[novorozenecký screening|novorozeneckému screeningu]])<ref name="ppp">{{Citace
|typ = článek |korporace = |příjmení1 = Slouková |jméno1 = Eva |příjmení2 = Ošlejšková |jméno2 = Hana |příjmení3 = Voháňka |jméno3 = Stanislav |článek = Pompeho choroba |časopis = Pediatrie pro praxi |rok = 2009 |ročník = 10 |strany = 156–158 |issn = 1803-5264 |url = http://www.solen.cz/pdfs/ped/2009/03/04.pdf}}</ref>
* [[prenatální diagnostika]] je možná – nález abnormálních lyzosomů v amniocytech

===Klinický obraz===

''Klasická infantilní forma (IIa):''
* Postihuje kojence (enzymopatie) − vždy letální
* Během týdnů a měsíců se dítě stane zcela hypotonickým – chabě saje (→neprospívání), dýchá povrchně (→ náchylnost k respiračním infekcím a spánkové apnoe)
* Zřetelná '''[[kardiomegalie]]''', na [[EKG]] vysoké P, zkrácený PQ a převodové poruchy
* Játra mírně zvětšená, popsána také makroglosie
* Vědomí není porušeno, intelekt také ne
* Časté aspirační [[pneumonie]] s [[atelektáza]]mi, smrt kolem 2 let na respirační selhání
*'''Laboratorní nález:''' zvýšená hladina jaterních enzymů a svalových (ALT, AST, LDH, CK) a v moči přítomnost oligosacharidů

''Pozdní typ − juvenilní a adultní forma (IIb):''
* Postihuje starší děti a dospělé (enzymopenie)
* Klinicky '''heterogenní''' (dáno množstvím různých mutací, které se mohou v genu pro GAA vyskytovat; bylo jich popsáno již přes 200) → závažnost je dána zbytkovou aktivitou enzymů, obvykle smrt okolo 30. až 40. roku života (podle věku manifestace); někdy nemusí zkracovat délku života, umožňuje sedavé zaměstnání
*'''Příznaky:''' dominuje postižení svalů (svalová slabost, hypotonie) pánevního pletence (obtížné vstávání) a faryngu (problémy s příjmem potravy), zasaženo je také respirační svalstvo (apnoické pauzy ve spánku, dušnost) → nejčastější příčinou smrti je respirační selhání; myokard však postižen nebývá
*'''Diagnostika:''' klinické vyšetření, laboratorní nález snížené aktivity GAA v leukocytech nebo fibroblastech, molekulárně-biologicky zjištěná mutace genu pro daný enzym, průkaz depozit glykogenu v bioptickém vzorku (svalu), elektronovým mikroskopem zjistitelná abnormalita lysosomů (bioptický vzorek kůže)
*'''Léčba:''' pouze zpomaluje progresi; enzymová substituční terapie (ERT – enzyme replacement therapy) preparátem Myozyme® (infuzní formou), obsahuje prekurzor GAA α-glukosidázu, která je kyselým prostředím v lysosomech přeměněna na aktivní enzym; symptomatická terapie (rehabilitace, podpůrná medikace, balneoterapie)
* [[kardiomegalie]] je menší, EKG normální, často [[arytmie]]

== Glykogenóza typ III (Coriho nemoc, Forbesova nemoc) ==
* Vzácné [[Autosomálně recesivní dědičnost|AR dědičné]] onemocnění
* Porucha enzymů odbourávajících větvení [[glykogen]]u (debrancher '''amylo-1,6-glukosidasy''' a '''oligo-1,4-glukantransferasy''')
* Podobný obraz jako GSD I, mírnější průběh

==Glykogenóza typ IV (Andersenova choroba)==
* Vzácné [[Autosomálně recesivní dědičnost|AR]] dědičné onemocnění, dosud popsáno asi 10 případů
* Deficit '''amylopektinosy''' (větvícího enzymu)
* Hromadění polysacharidu bez větvících bodů
*'''Infantilní typ''' 
**'''Projevy:''' těžké postižení jater (cirhóza, hepatosplenomegalie, portální hypertenze) a srdce, ascites; rychle progredující, s infaustní prognózou (smrt nastává obvykle následkem srdečního nebo jaterního selhání v 1. roce života)
*'''Juvenilní, adultní forma'''
**Atypická, manifestace je generalizovaná

[[File:Vacuolar myopathy mcArdle type V glcogenosis.jpg|thumb|Biopsie kosterního svalu, McArdlerův syndrom: vakuolárna myopatie ve svalech]]
==Glykogenóza typ V (McArdlerův syndrom)==
* Deficit '''myofosforylasy''' → svaly mají zvýšený obsah glykogenu, který tvoří vakuoly (až 4 %)
*'''Projevy:''' snížená schopnost tělesné námahy

==Glykogenóza typ VI (Hersova choroba)==
* Deficit '''jaterní fosforylasy'''

==Glykogenóza typ VII (Taruiova choroba)==
* Deficit '''fosfofruktokinasy''' ve svalech a erytrocytech
*'''Projevy:''' snížená schopnost tělesné námahy, zvýšený obsah glykogenu ve svalech, možná hemolytické anémie

==Glykogenóza typ IX==
* Deficit '''kinasy fosforylasy'''

== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Dědičné poruchy metabolizmu cukrů]]
===Externí odkazy===
[http://www.agsdus.org/]
[http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=3744&magazine_id=3]
[http://www.solen.cz/pdfs/neu/2009/01/10.pdf]
[http://www.sdruzenimeta.cz/pompeho_choroba]
===Reference===
<references/>
===Zdroj===
* {{Citace|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Studijní materiály|rok = 2007|citováno =  2010|url = http://jirben.wz.cz}}
===Použitá literatura ===
* {{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Hrodek|jméno1 = Otto|příjmení2 = Vavřinec|jméno2 = Jan|kolektiv = ano|titul = Pediatrie|vydání = 1|místo = Praha|vydavatel = Galén|rok = 2002|strany =  |isbn = 80-7262-178-5}}
* {{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Šašinka|jméno1 = Miroslav|příjmení2 = Šagát|jméno2 = Tibor|příjmení3 = Kovács|jméno3 = László|kolektiv = ano|titul = Pediatria|vydání = 2 |místo = Bratislava|vydavatel = Herba |rok = 2007 |strany =  |isbn = 978-80-89171-49-1}}
*{{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Murray|jméno1 = Robert K.|příjmení2 = Granner|jméno2 = Daryl K.|příjmení3 = Mayes|jméno3 = Peter A.|příjmení4 = Rodwell|jméno4 = Viktor W.|kolektiv = ano|titul = Harperova BIOCHEMIE|vydání = 4.|místo = Jinočany|vydavatel = H+H|rok = 2002|strany =  |isbn = 80-7319-013-3}}
*{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Masopust
| jméno1 = Jaroslav
| příjmení2 = Průša
| jméno2 = Richard
| titul = Patobiochemie metabolických drah
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta
| rok = 1999
| rozsah = 182
| strany = 36-43
| isbn = 80-238-4589-6
}}
*{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Sloupková
| jméno1 = Eva
| příjmení2 = Voháňka
| jméno2 = Stanislav
| příjmení3 = Ješina
| jméno3 = Pavel
| článek = Pompeho choroba
| časopis = Pediatrie pro praxi
| url = http://www.pediatriepropraxi.cz/
| rok = 2009
| ročník = 9
| svazek = 3
| strany = 156-158
| issn = 1803-5264
}}


[[Kategorie:Pediatrie]]
[[Kategorie:Patobiochemie]]