Přední mozek
Přední mozek (prosencephalon) zahrnuje dvě mozkové struktury: mezimozek (diencephalon) a koncový mozek (telencephalon).
Diencephalon
Diencephalon neboli mezimozek se skládá z pěti funkčně i morfologicky odlišných částí. Dorsoventrálně to jsou: epithalamus, thalamus, metathalamus, subthalamus a hypothalamus.
Anatomie
Mezimozek navazuje na horní konec mozkového kmene. Je uložen mezi hemisférami koncového mozku, proto není dobře viditelný. Jediná viditelná struktura leží na ventrálním povrchu mozku a tou je hypothalamus. Zadní hranici tvoří horní konec fossa interpeduncularis, respektive dva hrbolky, corpora mamillaria. Končí v oblasti chiasma opticum.
Diencephalon vzniká dalším vývojem z předního mozkového váčku (prosencephalon), v němž je patrné původní rozdělení na alární a bazální ploténku. Z alárních plotének vzniká thalamus (senzitivní struktura) a z bazálních hypothalamus (visceromotorická struktura).
Popis
Nejnápadnější částí mezimozku jsou dvě vyklenutí, což jsou thalami, které tvoří laterální stěny III. mozkové komory. Dále z thalamů vybíhá vazivová tela choroidea ventriculi tertii, která vytváří strop III. mozkové komory. Místo úponu tela choroidea se nazývá taenia thalami.
Diencephalon obsahuje III. mozkovou komoru, která je pokračováním aquaeductus mesencephali, vedoucího ze IV. mozkové komory. Dále ústí do foramina interventricularia, kterými se dostává do postranních mozkových komor (mezi hemisférami koncového mozku).
Mediální stěna diencephala (boční stěny III. mozkové komory) je rozdělena párovou rýhou – sulcus hypothalamicus (odpovídá sulcus limitans neurální trubice). Tato struktura rozděluje diencephalon na dorsální a ventrální část. Do dorsální části řadíme thalamus, metathalamus a epithalamus, které jsou převážně senzitivní. Do ventrální části řadíme subthalamus a hypothalamus, jejichž funkce jsou především motorické.
Epithalamus
Dorsokaudální část diencephala, kterou tvoří habenulární jádra a corpus pineale. Habenulární jádra jsou obsažena v trigonum habenulae, které je vytvořeno rozšířením svazku vláken bílé hmoty (stria medullaris thalami). Obě trigona dohromady tvoří habenulu, uvnitř které dochází ke zkřížení vláken stria medullaris thalami. V místě zkřížení vybíhá z epithalamu corpus pineale (epifýza).
- Jádra
- Uvnitř habenul se vyskytují habenulární jádra (nucleus habenularis medialis et lateralis). Jejich činnost je somatomotorická a visceromotorická, umožňuje reakce čichové a limbické vzruchy. Habenula je funkční součástí limbického systému.
- Dráhy
- Commissura posterior spojuje zadní jádra thalamu, colliculi superiores a pretektální jádra obou stran. Obsahuje vlákna vystupující z ncl. interstitialis, z ncl. Darkševiči, z pretektálních jader a část habenulotektálních vláken.
Thalamus
Párová část diencephala, oválného tvaru. Přední část se zužuje do tuberculum anterius a zadní zaoblená část se nazývá pulvinar. Obě části thalamu jsou k sobě spojeny prostřednictvím adhesio interthalamica.
Metathalamus
Okcipitálně navazuje na thalamus. Je složen z corpus geniculatum laterale, které je uloženo pod pulvinarem a mediale. Metathalamus je zapojen do zrakových a sluchových drah, signály přijímá z mesencephala.
- Jádra
- Ncl. corporis geniculati lateralis patří k dráze zrakové a ncl. corporis geniculati medialis se řadí k dráze sluchové.
Subthalamus
Leží ventrálně od thalamu a laterálně od hypothalamu.
Hypothalamus
Objemově malá část diencephala uložena pod thalamem. Rostrálně dosahuje až k lamina terminalis a kaudálně k zadnímu okraji corpora mamillaria. Leží laterálně od III. mozkové komory a mediálně od capsula interna. Na spodině hypothalamu se nachází výběžek infundibulum přecházející ve stopku, na které je zavěšena hypofýza (glandula pituitaria).
Hypothalamus slouží jako nejvyšší centrum visceromotoriky v těle. Dále je centrem činnosti autonomního nervového systému. Jeho funkcí je i činnost endokrinní.
Koncový mozek (telencephalon)
Skládá se ze dvou hemisfér, které jsou spojeny skrz kalózní těleso (corpus callosum). Corpus callosum je bílá hmota, která propojuje stejná místa obou hemisfér (komunikují spolu). Na povrchu koncového mozku je šedá kůra mozková, která má vyvýšená místa – závity (gyri) a prohloubená místa (sulci). Některé výrazné rýhy:
- sulcus centralis – odděluje čelní lalok mozkový (lobus frontalis) od temenního laloku (lobus parietalis);
- sulcus lateralis – postranní rýha, odděluje spánkový lalok (lobus temporalis) a temenní lalok (lobus parietalis);
- sulcus parietooccipitalis – odděluje týlní lalok (lobus occipitalis) a temenní lalok (lobus parietalis).
Uvnitř hemisfér je bílá hmota a v ní okrsky šedé hmoty – bazální ganglia (podílí se na řízení pohybu).