Okohybné svaly

Z WikiSkript

Okohybné svaly jsou svaly zajišťující pohyby oční koule.

Informace.svg Přehlednou tabulku těchto svalů naleznete na stránce Svaly oka (tabulka)
  • Podle průběhu svalových snopců je dělíme na:
    • přímé,
    • šikmé.

Společným začátkem okohybných svalů (kromě m. obliquus inferior, který začíná z dolní strany očnice) je kruhovitá šlacha umístěná v hrotu orbity – anulus tendineus communis.

Musculi recti[upravit | editovat zdroj]

Úpony jednotlivých svalů jsou lokalizovány do každého kvadrantu bulbu jeden. Název odpovídá poloze svalu.

Třetí hlavový nerv – n. oculomotorius zajišťuje inervaci všem přímým svalům, s výjimkou m. rectus lateralis, který již spadá pod n. abducens.

Musculi obliqui[upravit | editovat zdroj]

Šikmé svaly mají s přímými společný začátek, ale liší se úpony a průběhy.

Inervaci zajišťuje n. trochlearis a n. oculomotorius.

Okohybný sval a jeho funkce[upravit | editovat zdroj]

Schéma funkce okohybných svalů
Základní charakteristika jednotlivých okohybných nervů [1]
Nerv Inervované svaly Fyziologická funkce
III – n. oculomotorius
část parasympatická m. sphincter pupillae, m. ciliaris zúžení zornice, akomodace
motorická vlákna m. rectus medialis, superior et inferior, m. obliquus inferior pohyb oka nazálně, vzhůru, dolů
m. levator palpebrae superioris elevace víčka, otevřená oční štěrbina
IV – n. trochlearis m. obliquus bulbi superior pohyb bulbu dolů a zevně
VI – n. abducens m. rectus lateralis abdukce oka
sympaticus m. dilatator pupillae, m. tarsalis dilatace zornice, tonus očního víčka


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Na hlavě je několik skupin svalů:

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Okohybné poruchy/PGS/diagnostika. In WikiSkripta [online]. Praha : MEFANET, 2008- [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: <https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Okohybné_poruchy/PGS/diagnostika&oldid=52613>. ISSN 1804-6517.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • PETROVICKÝ, Pavel. Anatomie s topografickými a klinickými aplikacemi. 1. vydání. Martin : Osvěta, 2002. 542 s. sv. 3. ISBN 80-8063-048-8.