Krev ve stolici novorozence
Z WikiSkript
Krev ve stolici novorozence se může objevit v situacích s různým stupněm závažnosti. Přítomnost většího množství krve ve stolici je většinou vážným příznakem, ale může být i důsledkem spolykání krve matky při porodu či z ragády bradavky při kojení. Příčina často zůstává neodhalena.[1][2]
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
Okultní krvácení:
- napolykaná matčina krev během porodu či kojení (typicky 2. až 3. den života);
- poranění nazogastrickou sondou;
- nekrotizující enterokolitida;
- intolerance umělé výživy (intolerance kravského nebo sojového mléka; typicky 2. až 3.týden života);
- gastritida nebo stresový vřed (po protrahovaném onemocnění, po léčbě steroidy či teofylinem; léčba: ranitidin);
- neznámá příčina.[2]
Stolice normálního vzhledu s proužky čerstvé krve – anální fisura, trauma rekta (poranění teploměrem).
Makroskopické krvácení:
- krvácivá nemoc novorozence z nedostatku vitaminu K (typicky 2. až 3. den života);
- nekrotizující enterokolitida (NEC);
- diseminovaná intravaskulární koagulace bývá provázena dalšími krvácivými projevy; často sekundárně při infekci;
- koagulopatie – abnormality destiček a srážecích faktorů;
- volvulus, intususcepce (typický výskyt od 3 do 12 měsíců věku), duplikatura střeva, uskřinutá tříselná kýla, Meckelův divertikl, Hirschsprungova enterokolitida;
- kolitida:
- střevní infekce (virová či bakteriální; může způsobit přechodnou intoleranci laktózy);
- intolerance kravského či sójového mléka („alergická enterokolitida“) – je vhodné mléko bez laktózy nebo s hydrolyzovanými proteiny;
- novorozenecká tranzientní eosinofilní kolitida – rozvoj bez zjevného alergenu (např. před zahájením enterální výživy);
- závažné onemocnění jater;
- jiné infekce (CMV, toxoplazmóza, syfilis, bakteriální sepse).[2][1]
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- anamnéza;
- fyzikální vyšetření:
- periferní prokrvení – zhoršené při NEC;
- krvácivé kožní projevy – hematomy při koagulopatii;
- vyšetření břicha – distendované a citlivé při NEC, intususcepci, volvulu;
- vyšetření konečníku – anální fisury atd.
- laboratorní vyšetření:
- krevní obraz a diferenciál;
- vyšetření koagulace (APTT, PT, FBG);
- test k odlišení mateřské a fetální krve (adultního a fetálního hemoglobinu);
- okultní krvácení ve stolici;
- kultivace stolice;
- event. ABR, Na, K;
- RTG břicha při podezření na NEC.[2]
- Aptův test (k odlišení krve matky a novorozence): smíchání krve s NaOH → hemolýza → krev matky; fetální erytrocyty jsou rezistentní k alkáliím.[3]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 82. ISBN 80-7262-178-5.
- ↑ a b c d GOMELLA, TL, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 6. vydání. Lange, 2009. s. 264-267. ISBN 978-0-07-154431-3.
- ↑ DORT, Jiří, et al. Neonatologie : vybrané kapitoly pro studenty LF. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. s. 71. ISBN 80-246-0790-5.