EKG (pediatrie)

Z WikiSkript

Vedlejší článek Pro toto téma je ve WikiSkriptech základní článek na stránce Elektrokardiografie.
EKG křivka

Při zápisu EKG křivek používáme dvanácti svodový záznam: tři bipolární končetinové svody I, II, III; tři unipolární končetinové svody (z pravé ruky aVR, z levé ruky aVL a z levé nohy aVF); šest unipolárních hrudních svodů V1−V6.

  • U dětí používáme rychlost posunu papíru 50 mm/sec, potom 1 mm = 0,02 s, potenciál 1 mV má výšku 10 mm.
  • Artefakt nacházíme jen v některém svodu, zatímco patologický nález − např. extrasystolu nacházíme ve všech současně natáčených svodech.

Základní charakteristiky EKG[upravit | editovat zdroj]

  • Vlna R = 1. pozitivní kmit v komplexu QRS.
  • Vlna Q = 1. negativní kmit v komplexu QRS.
  • Vlna S = negativní kmit následující za vlnou R.
  • Osu srdeční měříme podle "největšího" kmitu v I. a III. svodu:
    • jdou-li kmity "k sobě" → sklon doprava → převaha P komory (pomůcka pro zapamatování: při "pravé" lásce jdou kmity k sobě);
    • jdou-li kmity "od sebe" → sklon doleva → převaha L komory;
    • jdou-li kmity "jedním směrem" → přechodné formy.
  • Převaha P komory je dále charakterizována převahou pozitivních kmitů R ve svodech z pravého prekordia V1−V3 a převahou negativních kmitů S nad levým prekordiem V5−V6.
  • Při převaze L komory je tomu právě naopak, nad pravým prekordiem převažují negativní kmity S, nad levým pozitivní kmity R.
  • Hypertrofie PK → R ve V1 > 20 mm v kterémkoli věku.
  • Hypertrofie LK → S ve V1 > 20 mm, R ve V6 > 20 mm v kterémkoli věku.
  • Do 1 roku fyziologicky převažuje P komora, od 3 let začne převažovat L komora.

Dle EKG určujeme frekvenci, rytmus, elektrickou osu, intervaly PQ, QRS a QTc, tvar ST úseku a velikost srdečních oddílů.

Určení srdeční frekvence (SF)[upravit | editovat zdroj]

Počet QRS komplexů v záznamu během 5 sekund násobíme 12 krát a dostaneme SF za minutu.

Podle místa vzruchu určíme srdeční rytmus[upravit | editovat zdroj]

  • Fyziologický je sinusový rytmus, který má ve standardních končetinových svodech I, II, III pozitivní vlnu P − ta fyziologicky předchází komplexu QRS.
  • Pokud najdeme v některém z těchto svodů vlnu P negativní a komplex QRS je přitom normální, jde o ektopický rytmus.
  • Chybí-li vlna P ve všech svodech a QRS komplex je přitom normální, jde o junkční rytmus.
  • Jestliže vlna P chybí a komorový komplex QRS je abnormální, jde o komorový rytmus.
  • Je-li abnormální ojedinělý stah (maximálně 3 stahy za sebou) → jedná se o extrasystolu síňovou, junkční, komorovou.
  • Jsou-li abnormální více než 3 stahy po sobě, hovoříme o tachykardii.

Hodnotíme délku jednotlivých intervalů − rychlost šíření vzruchu ve vodivém systému[upravit | editovat zdroj]

  • Délka intervalu PQ = délka převodu ze síní na komory, je závislá na SF a věku dítěte.
    • Prodloužení PQ nacházíme u AV blokády, naopak zkrácení u syndromu preexcitace WPW.
  • Šíři komorového komplexu QRS = rychlost komorové depolarizace, šíře se mění s věkem, ale neměla by přesáhnout 0,10 s.
  • Délka intervalu QT = rychlost komorové repolarizace, měří se od začátku komplexu QRS do konce vlny T; protože délka se výrazně mění se srdeční frekvencí, musíme aktuální naměřenou délku korigovat na jednotnou srdeční frekvenci 60 /min. → získáme QTc = korigovaný QT interval.
    • Prodlužuje se u hypokalcemie, hypokalemie, hyperfunkce štítné žlázy a při myokarditidě, známé je také kongenitální prodloužení QT spojené s vysokým rizikem fibrilace komor a náhlé smrti, po podání některých léků.
    • Hodnocení QT intervalu pomocí tečny ke křivce.
      Zkrácení QT nacházíme při hyperkalcemii, hyperkalemii a po podání digitalisu.

Hodnotíme tvarové a voltážní odchylky[upravit | editovat zdroj]

Vlna P = síňová vlna, fyziologicky trvá < 0,10 s a vysoká je 2,5 mm, nejlépe je patrna ve II. svodu.

  • P pulmonale označujeme P vlnu o výšce > 3 mm → hypertrofie pravé síně.
  • P mitrale označujeme P vlnu o délce > 0,10 s → hypertrofie levé síně.

Komplex QRS − výška jeho kmitů závisí na velikosti svaloviny komor.

Úsek ST je normálně izoelektrický, fyziologická je případná deprese do 0,5 mm a elevace do 1 mm v kterémkoli svodu.

  • Fyziologická může být i větší deprese, pokud úsek ST jde šikmo vzhůru a plynule přechází do vlny T.
  • Patologická deprese je nejčastěji způsobena ischemií, hypokalemií.
  • Patologická elevace je známkou ischemie nebo časné fáze perikarditidy.

Vlna T se během dětství mění.

  • Po narození je vlna T ve všech hrudních svodech pozitivní, stejně jako potom v dospělosti.
  • V prvních hodinách a dnech života invertuje vlna T v pravém prekordiu V1−V4 do negativity.
  • V dětském věku se pak postupně stávají negativní vlny T pozitivními, kdy inverze postupuje od V4 k V1 → kolem desátého roku jsou vlny T ve všech hrudních svodech opět pozitivní.
  • K patologickým změnám vln T dochází při ischemii myokardu, perikarditidě a myokarditidě (nízké a oploštělé T).
5-letý chlapec po kardiochirurgickém uzávěru defektu komorového septa záplatou z perikardu. EKG s pooperačními změnami.
EKG 7-letá dívka se síňovým rytmem na 12-svodovém EKG
EKG supraventriukulární extrasystola zachycena u dítěte ve věku 12 měsíců.
Komorová extrasystola zachycená u 3-leté dívky.

Normální převodní časy a voltáž dle věku[upravit | editovat zdroj]

Normy podle Davingtona 1979 a Garsona 1998 - průměr (2. a 98.) percentil

Stáří TF/min QRS osa (°) PR(PQ) ms QRS (ms) Q III Q V6
1 day 93-154 (123) +59 to -163 (137) 80-160 (110) 30-70 (50) 4.5     2
1 to 2 days 91-159 (123) +64 to -161 (134) 80-140 (110) 30-70 (50) 6.5 2.5
3 to 6 days 91-166 (129) +77 to -163 (132) 70-140 (110) 30-70 (50) 5.5 3
1 to 3 wks 107-182 (148) +65 to +161 (110) 70-140 (100) 30-80 (50) 6 3
1 to 2 mo 121-179 (149) +31 to +113 (74) 70-130 (100) 30-70 (50) 7.5 3
3 to 5 mo 106-186 (141) +7 to +104 (60) 70-150 (110) 30-70 (50) 6.5 3
6 to 11 mo 109-169 (134) +6 to +99 (56) 70-160 (110) 30-70 (50) 8.5 3
1 to 2 yr 89-151 (119) +7 to +101 (55) 80-150 (110) 40-80 (60) 6 3
3 to 4 yr 73-137 (108) +6 to +104 (55) 90-160 (120) 40-80 (60) 5 9.5
5 to 7 yr 65-133 (100) +11 to +143 (65) 90-160 (120) 40-80 (60) 4 4.5
8 to 11 yr 62-130 (91) +9 to +114 (61) 90-170 (130) 40-90 (60) 3 3
12 to 15 yr 60-119 (85) +11 to +130 (59) 90-180 (140) 40-90 (70) 3 3
Věk R V1 S V1 R/S V1 R V6 S V6 R/S V6
Less than 1 day 5-26 (14) 0-23 (8) (2.2) 0-11 (4) 0-9.5 (3) (2.0)     
1 to 2 days 5-27 (14) 0-21 (9) (2.0) 0-12 (4.5) 0-9.5 (3) (2.5)  
3 to 6 days 3-24 (13) 0-17 (7) (2.7) .5-12 (5) 0-10 (3.5) (2.5)  
1 to 3 wks 3-12 (11) 0-11 (4) (2.9) 2.5-16.5 (7.5) 0-10 (3.5) (3.3)  
1 to 2 mo 3-8 (10) 0-12 (5) (2.3) 5-21.5 (11.5) 0-6.5 (3) (6.2)  
3 to 5 mo 3-20 (10) 0-17 (6) (2.3) 6.5-22.5 (13) 0-10 (3) (6.2)  
6 to 11 mo 1.5-20 (9.5) .5-18 (4) (1.6) 6-22.5 (12.5) 0-7 (2) (7.6)  
1 to 2 yr 2.5-17 (9) .5-21 (8) (1.4) 6-22.5 (13) 0-6.5 (2) (9.3)
3 to 4 yr 1-18 (8) .2-21 (10 (0.9) 8-24.5 (15) 0-5 (1.5) (10.8)
5 to 7 yr .5-14 (7) .3-24 (12) (0.7) 8.5-26.5 (16) 0-4 (1) (11.5)
8 to 11 yr 0-12 (5.5) .3-25 (12) (0.5) 9-25.5 (16) 0-4 (1) (14.3)
12 to 15 yr 0-10 (4) .3-21 (11) (0.5) 6.5-23 (14) 0-4 (1) (14.7)

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HAVRÁNEK, Jiří: EKG.