EKG (pediatrie)
Pro toto téma je ve WikiSkriptech základní článek na stránce Elektrokardiografie. |
Při zápisu EKG křivek používáme dvanácti svodový záznam: tři bipolární končetinové svody I, II, III; tři unipolární končetinové svody (z pravé ruky aVR, z levé ruky aVL a z levé nohy aVF); šest unipolárních hrudních svodů V1−V6.
- U dětí používáme rychlost posunu papíru 50 mm/sec, potom 1 mm = 0,02 s, potenciál 1 mV má výšku 10 mm.
- Artefakt nacházíme jen v některém svodu, zatímco patologický nález − např. extrasystolu nacházíme ve všech současně natáčených svodech.
Základní charakteristiky EKG[upravit | editovat zdroj]
- Vlna R = 1. pozitivní kmit v komplexu QRS.
- Vlna Q = 1. negativní kmit v komplexu QRS.
- Vlna S = negativní kmit následující za vlnou R.
- Osu srdeční měříme podle "největšího" kmitu v I. a III. svodu:
- jdou-li kmity "k sobě" → sklon doprava → převaha P komory (pomůcka pro zapamatování: při "pravé" lásce jdou kmity k sobě);
- jdou-li kmity "od sebe" → sklon doleva → převaha L komory;
- jdou-li kmity "jedním směrem" → přechodné formy.
- Převaha P komory je dále charakterizována převahou pozitivních kmitů R ve svodech z pravého prekordia V1−V3 a převahou negativních kmitů S nad levým prekordiem V5−V6.
- Při převaze L komory je tomu právě naopak, nad pravým prekordiem převažují negativní kmity S, nad levým pozitivní kmity R.
- Hypertrofie PK → R ve V1 > 20 mm v kterémkoli věku.
- Hypertrofie LK → S ve V1 > 20 mm, R ve V6 > 20 mm v kterémkoli věku.
- Do 1 roku fyziologicky převažuje P komora, od 3 let začne převažovat L komora.
Dle EKG určujeme frekvenci, rytmus, elektrickou osu, intervaly PQ, QRS a QTc, tvar ST úseku a velikost srdečních oddílů.
Určení srdeční frekvence (SF)[upravit | editovat zdroj]
Počet QRS komplexů v záznamu během 5 sekund násobíme 12 krát a dostaneme SF za minutu.
Podle místa vzruchu určíme srdeční rytmus[upravit | editovat zdroj]
- Fyziologický je sinusový rytmus, který má ve standardních končetinových svodech I, II, III pozitivní vlnu P − ta fyziologicky předchází komplexu QRS.
- Pokud najdeme v některém z těchto svodů vlnu P negativní a komplex QRS je přitom normální, jde o ektopický rytmus.
- Chybí-li vlna P ve všech svodech a QRS komplex je přitom normální, jde o junkční rytmus.
- Jestliže vlna P chybí a komorový komplex QRS je abnormální, jde o komorový rytmus.
- Je-li abnormální ojedinělý stah (maximálně 3 stahy za sebou) → jedná se o extrasystolu síňovou, junkční, komorovou.
- Jsou-li abnormální více než 3 stahy po sobě, hovoříme o tachykardii.
Hodnotíme délku jednotlivých intervalů − rychlost šíření vzruchu ve vodivém systému[upravit | editovat zdroj]
- Délka intervalu PQ = délka převodu ze síní na komory, je závislá na SF a věku dítěte.
- Prodloužení PQ nacházíme u AV blokády, naopak zkrácení u syndromu preexcitace WPW.
- Šíři komorového komplexu QRS = rychlost komorové depolarizace, šíře se mění s věkem, ale neměla by přesáhnout 0,10 s.
- Rozšíření nacházíme u raménkové blokády, komorových extrasystol, syndromu WPW, při hypertrofii myokardu a při hypokalemii.
- Délka intervalu QT = rychlost komorové repolarizace, měří se od začátku komplexu QRS do konce vlny T; protože délka se výrazně mění se srdeční frekvencí, musíme aktuální naměřenou délku korigovat na jednotnou srdeční frekvenci 60 /min. → získáme QTc = korigovaný QT interval.
- Prodlužuje se u hypokalcemie, hypokalemie, hyperfunkce štítné žlázy a při myokarditidě, známé je také kongenitální prodloužení QT spojené s vysokým rizikem fibrilace komor a náhlé smrti, po podání některých léků.
- Zkrácení QT nacházíme při hyperkalcemii, hyperkalemii a po podání digitalisu.
Hodnotíme tvarové a voltážní odchylky[upravit | editovat zdroj]
Vlna P = síňová vlna, fyziologicky trvá < 0,10 s a vysoká je 2,5 mm, nejlépe je patrna ve II. svodu.
- P pulmonale označujeme P vlnu o výšce > 3 mm → hypertrofie pravé síně.
- P mitrale označujeme P vlnu o délce > 0,10 s → hypertrofie levé síně.
Komplex QRS − výška jeho kmitů závisí na velikosti svaloviny komor.
Úsek ST je normálně izoelektrický, fyziologická je případná deprese do 0,5 mm a elevace do 1 mm v kterémkoli svodu.
- Fyziologická může být i větší deprese, pokud úsek ST jde šikmo vzhůru a plynule přechází do vlny T.
- Patologická deprese je nejčastěji způsobena ischemií, hypokalemií.
- Patologická elevace je známkou ischemie nebo časné fáze perikarditidy.
Vlna T se během dětství mění.
- Po narození je vlna T ve všech hrudních svodech pozitivní, stejně jako potom v dospělosti.
- V prvních hodinách a dnech života invertuje vlna T v pravém prekordiu V1−V4 do negativity.
- V dětském věku se pak postupně stávají negativní vlny T pozitivními, kdy inverze postupuje od V4 k V1 → kolem desátého roku jsou vlny T ve všech hrudních svodech opět pozitivní.
- K patologickým změnám vln T dochází při ischemii myokardu, perikarditidě a myokarditidě (nízké a oploštělé T).
Normální převodní časy a voltáž dle věku[upravit | editovat zdroj]
Normy podle Davingtona 1979 a Garsona 1998 - průměr (2. a 98.) percentil
Stáří | TF/min | QRS osa (°) | PR(PQ) ms | QRS (ms) | Q III | Q V6 |
1 day | 93-154 (123) | +59 to -163 (137) | 80-160 (110) | 30-70 (50) | 4.5 | 2 |
1 to 2 days | 91-159 (123) | +64 to -161 (134) | 80-140 (110) | 30-70 (50) | 6.5 | 2.5 |
3 to 6 days | 91-166 (129) | +77 to -163 (132) | 70-140 (110) | 30-70 (50) | 5.5 | 3 |
1 to 3 wks | 107-182 (148) | +65 to +161 (110) | 70-140 (100) | 30-80 (50) | 6 | 3 |
1 to 2 mo | 121-179 (149) | +31 to +113 (74) | 70-130 (100) | 30-70 (50) | 7.5 | 3 |
3 to 5 mo | 106-186 (141) | +7 to +104 (60) | 70-150 (110) | 30-70 (50) | 6.5 | 3 |
6 to 11 mo | 109-169 (134) | +6 to +99 (56) | 70-160 (110) | 30-70 (50) | 8.5 | 3 |
1 to 2 yr | 89-151 (119) | +7 to +101 (55) | 80-150 (110) | 40-80 (60) | 6 | 3 |
3 to 4 yr | 73-137 (108) | +6 to +104 (55) | 90-160 (120) | 40-80 (60) | 5 | 9.5 |
5 to 7 yr | 65-133 (100) | +11 to +143 (65) | 90-160 (120) | 40-80 (60) | 4 | 4.5 |
8 to 11 yr | 62-130 (91) | +9 to +114 (61) | 90-170 (130) | 40-90 (60) | 3 | 3 |
12 to 15 yr | 60-119 (85) | +11 to +130 (59) | 90-180 (140) | 40-90 (70) | 3 | 3 |
Věk | R V1 | S V1 | R/S V1 | R V6 | S V6 | R/S V6 |
Less than 1 day | 5-26 (14) | 0-23 (8) | (2.2) | 0-11 (4) | 0-9.5 (3) | (2.0) |
1 to 2 days | 5-27 (14) | 0-21 (9) | (2.0) | 0-12 (4.5) | 0-9.5 (3) | (2.5) |
3 to 6 days | 3-24 (13) | 0-17 (7) | (2.7) | .5-12 (5) | 0-10 (3.5) | (2.5) |
1 to 3 wks | 3-12 (11) | 0-11 (4) | (2.9) | 2.5-16.5 (7.5) | 0-10 (3.5) | (3.3) |
1 to 2 mo | 3-8 (10) | 0-12 (5) | (2.3) | 5-21.5 (11.5) | 0-6.5 (3) | (6.2) |
3 to 5 mo | 3-20 (10) | 0-17 (6) | (2.3) | 6.5-22.5 (13) | 0-10 (3) | (6.2) |
6 to 11 mo | 1.5-20 (9.5) | .5-18 (4) | (1.6) | 6-22.5 (12.5) | 0-7 (2) | (7.6) |
1 to 2 yr | 2.5-17 (9) | .5-21 (8) | (1.4) | 6-22.5 (13) | 0-6.5 (2) | (9.3) |
3 to 4 yr | 1-18 (8) | .2-21 (10 | (0.9) | 8-24.5 (15) | 0-5 (1.5) | (10.8) |
5 to 7 yr | .5-14 (7) | .3-24 (12) | (0.7) | 8.5-26.5 (16) | 0-4 (1) | (11.5) |
8 to 11 yr | 0-12 (5.5) | .3-25 (12) | (0.5) | 9-25.5 (16) | 0-4 (1) | (14.3) |
12 to 15 yr | 0-10 (4) | .3-21 (11) | (0.5) | 6.5-23 (14) | 0-4 (1) | (14.7) |
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HAVRÁNEK, Jiří: EKG.