Na nativním skiagrafickém vyšetření uvidíme pouze kalcifikace ve stěnách tepen při ateroskleróze či mediokalcinóze a metalické stenty či cévní svorky.
Ultrazvukové vyšetření umožňuje posoudit morfologii cévní stěny, průtok v lumen.
Zobrazí:
- rozšíření cévní stěny při ateroskleróze, kalcifikace ve stěně tepen, ateromové pláty;
- stenózu či uzávěr cévy: průkaz zúžení cévy, zrychlení toku v místě stenózy, aliasing (turbulentní proudění);
- cévní aneurysma: rozšíření cévy;
- trombózu žíly: zobrazení trombu s výpadkem toku v barevném záznamu, nekompresibilní lumen žíly;
- žilní insuficienci při nedostatečnosti chlopní: reverzace toku při břišním lisu;
- dále umožňuje odhad průtoku: např. u dialyzačních shuntů.
Angiografie je skiagrafické vyšetření cév po jejich náplni kontrastní látkou. Samotné periferní cévy (kromě uvedeného v odstavci o skiagrafii) nejsou na nativním snímku patrné, po podání kontrastní látky se zobrazí jejich lumen. Zobrazení je nutno provádět minimálně ve dvou projekcích, protože stenóza může být asymetrická a v jedné projekci se tak nemusí zobrazit. Kromě morfologické diagnostiky lze provádět selektivní odběry krevních vzorků z cév (např. u endokrinně aktivních tumorů pankreatu či nadledvin), selektivní zavádění katetrů např. pro lokální chemoterapii (např. do a. hepatica propria) a další.
V dnešní době používá digitální subtrakční angiografie (DSA), kdy se odečítá maska nativního obrazu. V obraze se tak potlačí necévní struktury (kosti, měkké tkáně).
Při angiografickém vyšetření je možno provádět intervence, zejména:
- balónkovou angioplastiku (PTA): dilatace cévy zavedeným balónkovým katerem po jeho nafouknutí;
- zavádění stentů: k zajištění dlouhodobé průchodnosti lumen;
- embolizace: vpravení tkáňového lepidla, embologenních částic, spirál k zastavení krevního toku u krvácení či tumorů;
- lokální podání farmak: zejména trombolytika.
CT angiografie je diagnostická metoda k zobrazení cév na CT. Vždy je nutno podat jodovou kontrastní látku. U angiografie tepen musí být kontrastní látka podána dostatečnou rychlostí (minimálně 3 ml/s), u angiografie žil v dostatečném objemu (přes 100 ml). Ačkoliv se CT angiografie více uplatňuje u vyšetření velkých cév, s nástupem víceřadých přístrojů je možno dobře zobrazit i cévy periferní - např. pro naplánování následného intervenčního výkonu. CT angiografie se uplatňuje zejména tam, kde není možno periferní cévní systém dobře zhodnotit ultrazvukovým vyšetřením a u traumat ke komplexnímu hodnocení poranění nejen kosti a měkkých tkání ale i cévních struktur.
MR angiografie má v oblasti periferních tepen malé uplatnění kvůli horšímu prostorovému rozlišení v porovnání s ostatními metodami.