Dentální kovy a jejich slitiny
Kovy jsou nejstarším materiálem užívaným v protetice. Zejména pro svoji pevnost, tvrdost a odolnost mají široké využití. Nevýhodou některých slitin je jejich snížená biokompatibilita a kovy zasahující do viditelného úseku chrupu nemusí vždy splňovat požadavky estetické stomatologie. Z ryzích kovů se v protetice zpracovává pouze titan, galvanoplasticky zlato, stříbro a měď. V ostatních případech se jedná o slitiny.
Slitina je materiál, který se skládá ze dvou nebo více kovů popř. nekovů.
- Mechanické vlastnosti slitin
- mez kluzu – charakterizujeme jako napětí způsobující trvalou deformaci slitiny o dané velikosti;
- tvrdost (měříme podle Vickerse nebo Brinella) – vtlačujeme buď diamant ve tvaru jehlanu nebo kuličku;
- modul elasticity – vztah mezi deformací a napětím.
Rizikem u používání kovových materiálů v dutině ústní je jejich koroze, která způsobuje jednak uvolňování kovu do organismu, jednak změnu barvy. Významnou otázkou je biokompatibilita slitiny - nesmí být toxická a vyvolávat alergie.
- Zpracování kovů
- odléváním - za tepla
- frézováním - za studena
- tvářené slitiny - plechy, dráty
- pájky
- galvanoforming
- Dle chemického složení rozdělujeme dentální kovy na
- Dentální slitiny ušlechtilých kovů
- Slitiny obecných kovů
Dentální slitiny ušlechtilých kovů[upravit | editovat zdroj]
Dentální slitiny ušlechtilých kovů obsahuji nejméně 75 % Au a kovů ze skupiny platiny (Ag, Cu, Pt, Pd a Ir).
- Jejich základem je Au, Ag, Pd.
- Ryzí zlato je ze všech nejstálejší, korozně odolné, ale značně měkké.
- Slitiny ušlechtilých kovů se dodávají ve formě litiny, drátu nebo plechu.
- Dělí se podle barvy na žluté a bílé.
- Dentální slitiny z ušlechtilých kovů dělíme na
- Slitiny s vysokým obsahem zlata a kovů skupiny platiny podle ISO 1562 (platina, paladium, iridium).
- Slitiny I typu s velkou měkkostí (22k) – I: málo namáhané inleje.
- Slitiny II typu se střední pevností (20k) – I: rozsáhlé inleje, jednotlivé korunky, malé můstky.
- Slitiny III typu s vysokou pevností (18k) – I: velmi namáhané inleje, můstky.
- Slitiny IV typu extra tvrdé (16k) – I: vhodné pro můstky, třmeny, zásuvné spoje.
- Slitiny s redukovaným obsahem zlata a kovů skupiny platiny podle ISO 8891:1995 – jejich výhodou je tvrdost.
- Dentální slitiny zlatoplatinové.
- Dentální slitiny zlatopalladiové.
- Zlaté pájky – slouží ke spojení zlatých slitin.
- Poloušlechtilé slitiny dentálních kovů – slitiny obsahující stříbro a palladium.
- Dentální slitiny stříbrné – dělíme na nízkotavitelné a vysokotavitelné.
Slitiny obecných kovů[upravit | editovat zdroj]
Slitiny pro nosné části kovokeramických náhrad – jsou ze 60 % složeny z palladia a dále obsahují stříbro, cín, indium, gallium a stopová množství dalších prvků – zlato, zinek. Smyslem poměrně složitého složení je nastavení potřebných vlastností slitiny.
Chromkobaltové (ISO 6871-1)[upravit | editovat zdroj]
- Co nad 60%
- tvrdé, odolné vůči korozi
- konstrukce můstků a částečně snímatelných náhrad
- metalokeramika
- dlahy, šrouby
- alergie na Cr a Be
Chromniklové[upravit | editovat zdroj]
- tvrdé, odolné vůči korozi
- alergie na Ni
Chromkobaltniklové(ISO 6871-2)[upravit | editovat zdroj]
Nerezavějící ocel[upravit | editovat zdroj]
- slitina Fe,Cr,Ni
- dráty - spony, ortodoncie
Titan[upravit | editovat zdroj]
- vysoce odolný vůči korozi - pokrývá se na povrchu vrstvou oxidů = pasivační vrstva
- mechanicky dobře odolný
- použití - čistý nebo ve slitině (s Va, Al)
- korunky, můstky, abutmenty,kořenové inleje, kotevní prvky (ortodontické dráty), implantologie, traumatologie
- alergie pouze výjimečně
Hliníkové bronzy[upravit | editovat zdroj]
- kov žluté barvy - "levnější zlato"
- velká náchylnost ke korozi
- špatná biokompatibilita, nedoporučují se!
Pájky[upravit | editovat zdroj]
- slouží ke spojení 2 různých kovů
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- DOSTÁLOVÁ, Taťjana. Slitiny v zubní protetice. LKS. 2005, roč. 15, vol. 10, s. 22, ISSN 1210–3381.