Dědičné poruchy metabolismu cukrů
Z WikiSkript
Dědičné poruchy metabolismu sacharidů zahrnují:
- poruchy metabolismu galaktózy:
- klasická forma galaktosémie (výskyt 1:50 000) – AR dědičná, porucha aktivity galaktóza-1-fosfát-uridyltransferázy (GALT) → hromadí se galaktitol –toxický → jaterní cirhóza, katarakta, mentální retardace;
- deficit uridin-difosfátgalaktóza-4-epimerázy; deficit galaktokinázy;
- poruchy metabolismu fruktózy:
- vrozená intolerance fruktózy (výskyt 1:20 000) – AR dědičný deficit fruktóza-1-fosfát-aldolázy → hromadí se fruktóza-1-fosfát – toxický, inhibuje glykogenolýzu a glukoneogenezi → hypoglykémie, poškození jater a ledvin;
- esenciální fruktosurie;
- glykogenózy (výskyt 1:25 000) – většinou AR dědičné, poruchy syntézy nebo degradace glykogenu;
- mukopolysacharidózy (výskyt 1:20 000) – většinou AR dědičné (MPS II je X-vázaná) poruchy lyzosomálních enzymů, které se podílejí na degradaci glykosaminoglykanů (GAG, mukopolysacharidů) → intralyzosomální střádání GAG;
- vrozené poruchy glykosylace (CDG);
- poruchy transportu glukózy – vrozené poruchy transportu glukózy přes buněčné membrány orgánů;
- kongenitální malabsorpce glukózy a galaktózy, syndrom z deficitu přenašeče glukózy (deficit GLUT1), Fanconiho-Bickelův syndrom (deficit GLUT2);
- kongenitální hyperinzulinizmus;
- diabetes mellitus[1][2]
Vrozené poruchy metabolismu galaktózy[upravit | editovat zdroj]
Galaktosémie (zvýšení galaktózy v séru) může být způsobena defekty těchto enzymů: galaktosa-1-fosfát-uridyltransferázy (klasická galaktosémie), uridyldifosfátgalaktosa-4-epimerázy, galaktokinázy;
Klasická galaktosémie[upravit | editovat zdroj]
- závažné AR dědičné onemocnění (gen na krátkém raménku 9. chromosomu);
- incidence v kavkazské populaci asi 1:50 000;
- příčina: porucha aktivity Gal-1-P-uridyltransferázy (GALT), která metabolizuje Gal-1-P
- patogeneze: v těle se hromadí Gal-1-P → v játrech se metabolizuje alternativní cestou na galaktikol – tkáňový toxin, zejm. pro hepatocyty, neurony, ledvinné tubuly a oční čočku;
- klinický obraz: příznaky začínají záhy po zahájení mléčné výživy,
- neprospívání, zvracení, průjmy,
- klinické příznaky sepse, ikterus, hepatomegalie, hepatopatie, koagulopatie,
- katarakta,
- akutní selhávání jater, ledvin, edém mozku,
- pozdější manifestace – chronické postižení funkce jater,
- i při včasné léčbě: poruchy vývoje řeči,
- u dospívajících dívek: hypergonadotropní hypogonadismus;
- diagnóza:
- v některých zemích (ne v ČR) novorozenecký laboratorní screening,
- průkaz zvýšené koncentrace galaktitolu v moči a gal-1-P v erytrocytech,
- nutné je ale vždy potvrzení na enzymatické a molekulární úrovni (existuje velké množství mutací) → genetické poradenství, prenatální diagnostika;
- terapie: při vyslovení podezření ihned vysazujeme mléčnou stravu,
- při potvrzení diagnózy je indikována celoživotní bezmléčná (nizkogalaktózová) strava – hlavním zdrojem galaktózy ve stravě je laktóza z mléka a mléčných výrobků; suplementace vápníkem;
- logopedická péče;
- hormonální léčba dívek s hypergonadotrofním hypogonadismem;
- prognóza: nemusí být příznivá ani při včasné diagnostice, protože dítě bylo galaktóze vystaveno již intrauterinně transplacentárním přenosem galaktózy od matky.[3]
Vrozené poruchy metabolismu fruktózy[upravit | editovat zdroj]
Hereditární intolerance fruktózy[upravit | editovat zdroj]
- závažné AR dědičné onemocnění (gen na 9. chromosomu);
- incidence 1:20 000;
- příčina: deficit fruktóza-1-fosfát-aldolázy
- patogeneze: hromadí se fruktóza-1-fosfát,
- toxický → poškození jater, ledvin a střeva,
- kompetitivní inhibitor fosforylázy → inhibuje glykogenolýzu (a glukoneogenezi) → hypoglykémie;
- klinické příznaky: objevují se krátce po zařazení fruktózy (cukru) do stravy (mateřské mléko ani kojenecké mléčné formule fruktózu neobsahují);
- zvracení, průjem, postprandiální hypoglykémie, letargie, křeče,
- ikterus, hepatomegalie → těžká porucha funkce jater s koagulopatií;
- starší děti přímo odmítají potraviny obsahující fruktózu a sacharózu (ovoce a sladkosti), typicky nemají zubní kazy;
- diagnóza: průkaz enzymatické aktivity v jaterní tkáni či enterocytech, molekulárně-genetické vyšetření;
- postprandiální hypoglykémie;
- poškození ledvin → chronická metabolická acidóza;
- poškození jater → elevace aminotransferáz, hyperbilirubinémie, koagulopatie;
- snížená hladina sérového fosfátu;
- moč: hyperaminoacidurie, zvýšené hladiny redukujících látek při negativní glykosurii;
- test tolerance fruktózy je kontraindikován – riziko těžké hypoglykémie;
- léčba: úplná eliminace fruktózy z výživy; substituce vitaminů (multivitaminové preparáty);
- prognóza: při včasné diagnostice velmi dobrá, pozdní komplikace se nevyskytují.[2]
Poznámka: hypoglykemie, ikterus a hepatomegalie provází tyrozinémii I. typu, klasickou galaktosémii a vrozenou intoleranci fruktózy.[2]
Benigní fruktosurie (esenciální fruktosurie)[upravit | editovat zdroj]
- AR dědičný, benigní deficit fruktokinázy, četnost 1:50 000;
- fruktóza není fosforylována a je vylučována močí → hyperfruktosemie, fruktosurie;
- fruktóza resorbovaná střevem nemůže být v organismu nijak metabolicky užita a vylučuje se močí bez klinických příznaků
- nejsou žádné klinické projevy, léčba není nutná.[2]
Podrobnější informace naleznete na stránce Poruchy metabolismu fruktózy.
Vrozené poruchy metabolismu glykogenu – glykogenózy[upravit | editovat zdroj]
typ glykogenózy | poškozený enzym | místo střádání | manifestace u kojenců/batolat | manifestace v dospělosti | léčba |
---|---|---|---|---|---|
I – von Gierkeho | glukóza-6-fosfatáza | játra, ledviny, střevo | hypoglykemické křeče nalačno, pomalý růst, opožděná puberta | hyperlipidémie (xantomy), osteoporóza, renální insuficience, hypertenze, hyperurikémie, jaterní adenomy | frekventní strava |
II – Pompeho | lyzosomální α-1,4-glukosidáza | svaly, játra | těžká svalová hypotonie, srdeční selhání | svalová slabost (pletencová) → chronická respirační insuficience | substituční enzymatická terapie |
III – Corriho/Forbesova | amylo-1,6-glukosidáza enzym odvětvující glykogen |
játra, svaly | jaterní forma: hypoglykemie nalačno, hepatomegalie, hepatopatie svalová forma: myopatický syndrom, kardiomegalie |
progredující svalová slabost | frekventní strava |
IV – Andersenové | enzym větvící glykogen | játra, svaly | jaterní cirhóza, portální hypertenze, hepatosplenomegalie | transplantace jater | |
V – McArdleho | (glykogen)fosforyláza | svaly | - | křeče ve svalech při fyzické zátěži, svalová slabost | omezení fyzické zátěže, frekventní strava |
Podrobnější informace naleznete na stránce Glykogenózy.
Glykogenóza typu 0[upravit | editovat zdroj]
- aglykogenóza, chybění enzymu glykogensyntetasy v játrech (ne ve svalech, leukocytech a enterocytech)
- jaterní glykogen je snížen pod 2 % obvyklého
- klinický obraz: stavy těžkých hypoglykémií s křečemi – vedou k poškození mozku a k mentální retardaci
- neodkladná diagnostika je nezbytná k přežití dítěte
- epizodám hypoglykémií lze předcházet častým podáváním jídel bohatých na bílkoviny
Glykogenóza typ Ia[upravit | editovat zdroj]
- von Gierkova nemoc, hepatorenální glykogenóza
- porucha aktivity glukóza-6-fosfatázy (přeměňuje glc6P na glc)
- AR dědičné onemocnění, gen je na 17. chromosomu
- klinický obraz: začíná v kojeneckém věku progredující hepatomegálií a hypoglykemickými křečemi nalačno
- během horečnatých stavů jsou hypoglykémie častější a doprovází je laktátová acidóza s Kussmaulovým dýcháním
- charakteristická facies: „doll face“ (obličej panenky)
- organismus se na hypoglykémii adaptuje – klesá sekrece inzulinu, to aktivuje lipázu v tukové tkáni → dojde k hyperlipoproteinémii → jejich zvýšeným odbouráváním vznikají ketolátky, které se spolu s laktátem podílejí na acidóze
- podání glukagonu nezvyšuje glukózu ale laktát
- zpomaluje se růst a puberta se opožďuje
- v dospělosti se mohou objevit xantomy, poruchy ledvin s hypertenzí a dna, adenomy v játrech
- laboratoř: hypoglykémie nalačno (časté jen u kojenců a batolat)
- hyperlipidémie a hyperlaktacidémie, která blokuje vylučování kys. močové a podmiňuje hyperurikémii
- sono: hepatomegalie a nefromegalie, v játrech mohou být adenomy
- biopsie jater: steatóza a zmožení glykogenu
- terapie: cílem je zabránit stavům těžké hypoglykémie a MAc
- dietní terapie – frekventní podávání výživy s omezením živočišných tuků, laktózy, sacharózy a fruktózy
- kalorickou potřebu hradíme hlavně maltodextriny a škroby
- od batolecího věku podáváme po každém jídle kukuřičný škrob
- v noci je vhodná kontinuální výživa nazogastrickou sondou tak, abychom 30 % denního příjmu podali v noci
- při akutním metabolickém rozvratu s laktátovou acidózou během infekcí musíme podávat i. v. glukózu
- prognóza: v dětství je dobrá, v dospělosti hrozí rozvoj jaterních, renálních a kardiovaskulárních komplikací
Glykogenóza typ Ib[upravit | editovat zdroj]
- defekt transportu glc-6-P
- klinicky je neodlišitelná od Ia, ale častá je neutropenie a v jejím důsledku aftózní stomatitida a ulcerace střev
Glykogenóza typ II[upravit | editovat zdroj]
- Pompeho choroba, generalizovaná glykogenóza
- má dvě formy:
- IIa postihuje kojence (enzymopatie)
- IIb postihuje starší děti a dospělé (enzymopenie)
- jde o poruchu lyzosomů jater, svalů a srdce – hromadí se v nich glykogen
- glykogen se hromadí také v cytoplasmě svaloviny (včetně myokardu)
- prenatální diagnostika je možná – nález abnormálních lyzosomů v amniocytech
- klasická forma je vždy smrtelným onemocněním – už po narození je velikost srdce hraniční
- klinický obraz:
- během týdnů a měsíců se dítě stane zcela hypotonickým – chabě saje, dýchá povrchně
- zřetelná kardiomegalie, na EKG vysoké P, zkrácený PQ a převodové poruchy
- játra mírně zvětšená
- vědomí není porušeno, intelekt také ne
- časté aspirační pneumónie s atelektázami, smrt kolem 2 let na respirační selhání
- účinná terapie není k dispozici
- adultní formy – svalová slabost vzniká později
- někdy nemusí zkracovat délku života, umožňuje sedavé zaměstnání
- jiní umírají kolem 30. a 40. roku
- kardiomegalie je menší, EKG normální, často arytmie
- diagnóza: biopsie kůže – pod elektronovým mikroskopem průkaz abnormálních lyzosomů
Glykogenóza typ III[upravit | editovat zdroj]
- Coriho nemoc, Forbesova nemoc
- vzácné AR dědičné onemocnění
- porucha enzymů odbourávajících větvení glykogenu
- podobný obraz jako GSD I, mírnější průběh
Glykogenóza typ IV[upravit | editovat zdroj]
- Andersenova nemoc
- vzácné AR dědičné onemocnění, dosud popsáno asi 10 případů
- porucha větvícího enzymu
- v hepatocytech je glykogen s dlouhými řetězci bez větvení (amylopektin)
Vrozené poruchy metabolismu mukopolysacharidů – mukopolysacharidózy[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Mukopolysacharidózy.
- tyto poruchy lze zařadit do skupiny lyzosomálních poruch
- významnou roli hrají především tyto mukopolysacharidy (MPS): heparansulfát, keratansulfát a dermatansulfát
- protože jsou mukoploysacharidy součástí pojiv, jsou charakteristické kostní změny (dysostosis multiplex), bývá postižena CNS (mentální retardace), dále také KVS, játra, slezina, kůže, klouby a šlachy
- jsou AR dědičné – až na Hunterův sy (MPS II) ten je XR vázaný
- diagnóza MPS je na základě fenotypu dítěte, průkazu vylučování GAG močí, rtg nálezu dysostosis, enzymatického vyšetření
- prognóza obecně není příznivá, řada umírá v předškolním nebo školním věku, pacienti s mírnějšími formami se mohou dožít dospělosti
- terapie: kromě MPS I je symptomatická
Syndrom Hurlerové (MPS I)[upravit | editovat zdroj]
- nejzávažnější MPS
- kumulace dermatansulfátu a keratansulfátu ve tkáních a jejich vylučování močí
- během 1. roku života zpravidla zjistíme jen opoždění psychomotorického vývoje, můžeme odhalit hepatosplenomegálii, zvýraznění kyfózy, chrčivé dýchání
- po 1. roce se rozvíjí příznaky: vzniká typický obličej – gargoloidní (připomíná chrliče), makrocefalie, dolichocefalie s prominujícím čelem, nos je široký a plochý s hlubokým kořenem, makroglosie
- objevují se zákaly rohovky, psychomotorika se zrychluje až po 2. roce, nemocný přestává být mobilní
- postižení chlopní, kardiomyopatie, insuff.
- smrt obvykle do puberty
- terapie: transplantací kostní dřeně a/nebo ERT (enzyme replacement therapy)[6][7]
Odkazy
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Dědičné poruchy metabolizmu tuků
- Dědičné poruchy metabolizmu aminokyselin
- Poruchy metabolismu glukózy
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 143, 158. ISBN 978-80-7262-772-1.
- ↑ a b c d MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 124-133. ISBN 978-80-247-2525-3.
- ↑ LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 143-144. ISBN 978-80-7262-772-1.
- ↑ a b LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 158-160. ISBN 978-80-7262-772-1.
- ↑ TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook of Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 939. ISBN 978-0-19-856573-4.
- ↑ BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010-04]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
- ↑ HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.