Cizí těleso zevního zvukovodu
Z WikiSkript
Cizí těleso působí jako mechanická překážka. V krajním případě dochází ke kompletnímu uzávěru zevního zvukovodu a vzniká tak sluchová vada převodní.
- tělesa se obvykle nacházejí v chrupavčité části;
- inertní tělesa nemusí činit obtíže a mohou v uchu zůstat i řadu roků;
- hrách, chléb aj. navíc bobtnají a způsobují bolest a dermatitidu;
- česnek svým agresivním chemickým působením může způsobovat nekrózu kůže zvukovodu a bubínku, osteomyelitidu kůstek či purulentní mezotitidu a labyrintitidu.
Typy cizích těles[upravit | editovat zdroj]
- Cerumen obturans:
- žlutohnědá hmota složená ze sekretu ceruminózních žlázek, oloupaných epitelií a prachu;
- endogenně vzniklé;
- mechanickým čištěním zvukovodu dojde k zatlačování mazu do jeho kostěné části → zde vysychá a tvrdne.
- Živá cizí tělesa:
- hmyz apod.;
- dělá akustické a bolestivé vjemy;
- nejlepší svépomoc – utopení tvora vodou, olejem, kolínskou, atd..
- Neživá cizí tělesa:
- nejčastější;
- nacházíme hlavně u dětí – korálky, drobné součásti hraček, pecky, hrách, atd.;
- dále u duševně nemocných – snahy zamezit halucinacím apod. (často chleba).
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
- Diagnózu určíme hlavně z anamnézy a otomikroskopickým vyšetřením.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Odstranění cizího tělesa přísluší ušním lékařům!
- hlavně děti mohou být při lékařském zákroku značně neklidné → může dojít k poškození zvukovodu;
- tělesa odstraňujeme háčky, klíšťkami či pomocí mikroskopu, při nespolupráci pacienta v celkové anestezii;
- zvukovod by neměl být vyplachován při podezření na perforaci bubínku (razantním výplachem můžeme tuto perforaci sami způsobit!);
- zbobtnalá tělesa odvodníme alkoholem;
- ojediněle přistupujeme i k chirurgickému řešení (např. když těleso pronikne do středouší).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.
- HAHN, Aleš, et al. Otorinolaryngologie a foniatrie v současné praxi. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. 390 s. ISBN 978-80-247-0529-3.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.