Antipsychotika (pediatrie)
Úvod[upravit | editovat zdroj]
Mezi antipsychotika, která historicky nazýváme velkými trankvilizéry patří droperidol (dehydrobenzperidol) a fenothiaziny – např. chlorpromazin. Tyto látky vyvolávají tzv. neuroleptický syndrom, stav emocionálního uklidnění, který je spojen se sníženou motorickou aktivitou a s indiferentním vztahem k okolí.
Antipsychotika nejsou anestetika ani sedativa/hypnotika. Nepůsobí amnesii ani spánek, analgezii nebo svalovou relaxaci. Většinou ani nezmírňují situační strach. Jejich hlavní pole působnosti jsou psychiatrická onemocnění. V praxi intenzivní medicíny používáme antipsychotika jako účinná antiemetika nebo u stavů s vysokou systémovou periferní vaskulární rezistencí, kdy jejich aplikace má vazodilatační působení.
Droperidol[upravit | editovat zdroj]
Farmakologické účinky[upravit | editovat zdroj]
Látka vyvolává neuroleptický syndrom. Pacient působí zevně uklidněně, afektivní reakce jsou potlačeny, motorické pohyby zpomaleny. Často nastoupí spavost, ale pacient je kdykoli probuditelný a vyhoví výzvě. Někteří pacienti však mohou na podání droperidolu reagovat strachem, zmateností, dysforií a vnitřním neklidem.
Extrapyramidové poruchy hybnosti ve formě dyskinéz a parkinsonské svalové rigidity nejsou nijak vzácné. Klinický význam má antiemetický účinek, stejný význam má potlačení centrální termoregulace. Antipsychotika lze naordinovat v případech mírné hypotermie, protože zabrání svalové třesavce.
Vyšší dávky vedou k syndromu prodlouženého QT intervalu. Krevní tlak nejčastěji klesá v důsledku poklesu periferní vaskulární rezistence při blokádě α–receptorů. Při hypovolemii nebo při kombinaci droperidolu s fentanylem může být pokles krevního tlaku podstatně výraznější. V reakci na hypotenzi má srdeční frekvence tendenci k tachykardii. Droperidol má antiarytmické vlastnosti a chrání myokard před arytmiemi navozenými katecholaminy. Dýchání, funkce jater i ledvin nejsou ovlivněny.
Po injekčním podání se droperidol rychle distribuuje do tkání, biologické účinky i po jedné bolusové dávce mohou přetrvávat až 24 hodin. Mezi nevýhody droperidolu patří:
- absence, amnesie, analgezie, hypnotického účinku;
- neodstraňuje situační strach;
- extrapyramidové poruchy hybnosti;
- změny nálady, zmatenost, strach;
- výrazný pokles TK u některých pacientů.
- Při prodloužení intervalu QT riziko torsade de points na EKG
Dávkování droperidolu[upravit | editovat zdroj]
Dávka pro droperidol (dehydrobenzperidol) je 0,15 mg/kg i.v.. Podání opakovaných dávek není vhodné, protože droperidol má dlouhotrvající účinek.
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
Nejdůležitější kontraindikace droperidolu a dalších antipsychotik:
- feochromocytom;
- DMO a spastické stavy;
- hypovolemie;
- šok;
- poruchy převodu v myokardu (prodloužení QT intervalu).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Psychofarmaka
- Anestezie (pediatrie)
- Inhalační anestezie (pediatrie)
- Nitrožilní anestetika (pediatrie)
- Benzodiazepiny (pediatrie)
- Opioidy (pediatrie)
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- HAVRÁNEK, Jiří: Farmakologie v intenzivní péči.