Obecné vlastnosti parazitů
Parazitologie je vědní obor zabývající se parazity, jejich hostiteli a vztahy mezi nimi. V dnešní době nabývá stále většího významu. Ve vyspělých zemích sice četnost onemocnění klesá, ale s celosvětovým rozšířením AIDS se zhoršují příznaky a posiluje patogenita parazita. Místy vstupu parazita do lidského organizmu jsou nejčastěji zažívací trakt či porušená kůže a sliznice. Rozšíření parazitóz vysoce závisí na úrovni hygieny, dostupnosti nekontaminované vody, způsobu přípravy a konzumace masa a dalších faktorech. Někteří paraziti jsou rozšířeni celosvětově – škrkavky, jiní se vyskytují na omezeném území – tropické parazitózy.
Základní pojmy[upravit | editovat zdroj]
Lékařská parazitologie je součástí parazitologie, která se zaměřuje na infekce člověka vyvolané parazity, vztah mezi člověkem parazitem, postupy léčby a další.
Parazitizmus je vztah dvou organizmů. Jeden z nich – parazit žije na úkor druhého – hostitele a v určité míře mu škodí a využívá ho. V průběhu objevování nových druhů dochází často ke sporům, zda se v konkrétním případě jedná o parazitizmus, komenzalizmus nebo predaci (o predaci všeobecně mluvíme, pokud je proces rychlý a omezí se na přímé zabití a strávení hostitele, u parazitizmu se jedná o dlouhodobější vztah).
Parazit je organizmus, který ke svému životu využívá organizmu jiného.
- ektoparazit – osídluje povrch hostitele (členovci)
- endoparazit – žije uvnitř hostitele (prvoci a helminti)
Mezihostitel je organizmus, ve kterém se nacházejí infekční stádia parazitů, proběhl v něm jejich částečný vývoj, ale parazit u mezihostitele nedosáhl úplné pohlavní zralosti.
Paratenický (transportní) hostitel je organizmus, který parazita přenáší, ale nedochází v něm k jeho vývoji.
Definitivní hostitel je organizmus, kde probíhá sexuální vývoj parazitů (neprobíhá u všech parazitů) a po dosažení pohlavní zralosti je schopen se sexuálně množit. Nemusí se však jednat o konečného hostitele a parazit se z něj může (např. z infikovaného hmyzu) dále šířit. V definitivním hostiteli parazit tedy dosahuje pohlavní dospělosti a také pohlavní reprodukce.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
- VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.
