Kardiopulmonální resuscitace v těhotenství a za porodu

Z WikiSkript

Maternální srdeční zástava je srdeční zástava, ke které došlo v jakékoliv fázi těhotenství nebo do 6 týdnů po porodu. Patří ke specifickým stavům, které vyžadují speciální postupy při provedení kardiopulmonální resuscitace vzhledem k fyziologickým změnám v průběhu těhotenství.

Příčiny srdeční zástavy v těhotenství a za porodu[upravit | editovat zdroj]

Nejčastějšími příčinami srdeční zástavy v těhotenství a za porodu jsou kardiovaskulární onemocnění (23%) - hlavně arteriální hypertenze, kongenitální srdeční nemoci a revmatické chlopenní vady v rozvojových zemích. Dál následují trombembolie (16%), epilepsie a iktus (13%), sepse (10%), poruchy duševního zdraví (10%), krvácení (8%), onkologická onemocnění (4%) a preeklampsie (2%).[1] Riziko srdeční zástavy je ovlivněno věkem matky, sociálně-ekonomickými podmínkami, obezitou a jinými komorbiditami, část stavů souvisí s anestezií.

Modifikace KPR v těhotenství a za porodu[upravit | editovat zdroj]

Peri-mortem porod plodu[upravit | editovat zdroj]

Nutnost provedení císařského řezu musí být zhodnocená ihned před zahájením KPR. V časném těhotenství rychlá resuscitace může vést k reperfuzi dostatečné pro pokračování těhotenství, v jiných případech je nutné provest sekci za účelem odstranit aortokavální kompresi a zvýšit šanci matky a plodu na přežití. Podle aktuálních ERC (European Resuscitation Council) guidelinů platí, že:

CAVE!!! Pokud těhotenství trvá 20 týdnů a více nebo děloha je hmatná nad úrovní pupku a bezprostřední (do 4 min) resuscitace je neúspěšná, je nutno provést akutní císařský řez s cílem porodu do 5 minut po vzniku kolapsového stavu.

Zajištění dýchacích cest[upravit | editovat zdroj]

Zajištění dýchacích cest u těhotných by měl provádět zkušenější lékař vzhledem ke zvýšenému riziku žaludeční regurgitace a aspirace a celkově obtížnější intubaci.

Komprese hrudníku[upravit | editovat zdroj]

Frekvence kompresí je stejná jako u standardní KPR a je v rozmezí 100-120 stlačení za minutu, hloubka stlačení hrudníku je cca 5-6 cm.

Názory ohledně místa provedení kompresí se liší: studie provedena pomocí MRI neprokázala změnu pozice srdce u těhotných[2], zatímco jiný výzkum s použitím echokardiografie předpokládá, že zvětšená v průběhu těhotenství děloha může tlačit bránici a srdce směrem nahoru.[3] Aktuální guideline doporučuje provedení standardních manuálních kompresí na dolní polovině hrudní kosti, bez použití speciálních mechanických zařízen pro stlačení hrudníku.

Defibrilace[upravit | editovat zdroj]

Zatím nebyly prokázány žádné změny v transtorakální impedanci v těhotenství ani nepříznivé účinky defibrilace na srdce plodu, což umožňuje použití standardní rázové energie při kardiopulmonální resuscitaci těhotné ženy. Nicméně použití defibrilátoru může být komplikované vzhledem ke zvětšeným prsům a poloze na levém boku.

Aortokavální komprese[upravit | editovat zdroj]

Přibližně po 20. týdnu těhotenství vzniká riziko útlaku aorty a dolní duté žíly zvětšující se dělohou, což může mít za následek hemodynamické změny v podobě snížení žilního návratu a poklesu srdečního výdeje až na 3-40%.[3] Tyhle změny se mohou projevovat hypotenzí, tachykardií, zvýšením náplně žil na dolních končetinách, Symptom ikona.png bledostí, Symptom ikona.png pocením a Symptom ikona.png nauzeou. Při závažném hemodynamickém omezení nebo u těhotných v kritických stavech aortokavální komprese může vyvolat obstrukční šok a srdeční zástavu. Kromě toho obstrukce velkých cév dělá KPR téměř neúčinnou, kvůli čemuž je nutné změnit polohu dělohy před resuscitací buď manuálním odtlačením uteru doleva anebo uložením pacientky na levý polobok (což ale komplikuje provedení kvalitních kompresí hrudníku).

Kardiovaskulární nemoci[upravit | editovat zdroj]

Akutní koronární syndromy v těhotenství se mohou projevovat atypickými příznaky, např. Symptom ikona.png bolestí v epigastriu, Symptom ikona.png nauzeou a Symptom ikona.png zvrácením. Metodou volby u těhotných se STEMI je provedení PCI, v případě nedostupnosti PCI by měla mít zvážena trombolýza. Obě metody se považují za přiměřeně bezpečné pro těhotné pacientky.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • LOTT, Carsten, Anatolij TRUHLÁŘ a Anette ALFONZO, et al. European Resuscitation Council Guidelines 2021: Cardiac arrest in special circumstances. European Heart Journal. 2021, vol. 161, s. 152-219, ISSN –. DOI: https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2021.02.011.
  • NOSKOVÁ, P, J BLÁHA a R KLOZOVÁ, et al. Novinky v kardiopulmonální resuscitaci v porodnictví. Anesteziologie a intenzivní medicína [online]. 2016, roč. 4, vol. 27, s. 222-225, dostupné také z <https://www.aimjournal.cz/pdfs/aim/2016/04/04.pdf>. ISSN –. 

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ REGITZ-ZAGROSEK, V, JW ROOS-HESSELINK a J BAUERSACHS, et al. ESC Guidelines for the management of cardiovascular diseases during pregnancy. European Heart Journal. 2018, roč. 34, vol. 39, s. 3165–3241, ISSN –. DOI: https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehy340.
  2. ↑ HOLMES, Signy, Iain KIRKPATRICK a Carlyn ZELOP, et al. MRI evaluation of maternal cardiac displacement in pregnancy: implications for cardiopulmonary resuscitation. American Journal of Obstetrics and Gynecology. 2015, roč. 7, vol. 2, s. 401.e1-401.e5, ISSN –. DOI: https://doi.org/10.1016/j.ajog.2015.05.018.
  3. ↑ a b LOTT, Carsten, Anatolij TRUHLÁŘ a Anette ALFONZO, et al. European Resuscitation Council Guidelines 2021: Cardiac arrest in special circumstances. European Heart Journal. 2021, vol. 161, s. 152-219, ISSN –. DOI: https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2021.02.011.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Kardiopulmonální_resuscitace_v_těhotenství_a_za_porodu&oldid=476406“